Na žádné ze sledovaných lokalit nebyl překročen ani jeden imisní limit. Poslední výsledky měření prašnosti a oxidů dusíku ve středu přiblížil Robert Skeřil z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vzduch Jihlavanům kazí hlavně doprava a lokální topeniště, menším dílem se na tom podílejí průmyslové závody. V republikovém porovnání se i tak padesátitisícová Jihlava řadí mezi nejčistší krajská města. „Jihlava je na tom opravdu velice dobře. Mezi krajskými městy je, myslím, ne-li nejlepší, tak jedno z nejlepších,“ řekl Skeřil.
Podrobnější sledování čistoty ovzduší nad rámec státního monitoringu si od roku 2009 objednává město spolu s krajem. Ročně to stojí skoro půl milionu korun. Měřicí stanice je v průmyslové zóně, u továrny Automotive Lighting. Další stanici má v Jihlavě ČHMÚ, a to na sídlišti Březinky.
Měření pokračuje i v tomto roce. Sleduje prašnost, k níž z velké části přispívají kotle v rodinných domech a oxidy dusíku, které jsou spojeny hlavně s dopravou. Na průmyslovou zónu má negativní vliv i blízká dálnice D1.
V obytných částech Jihlavy je ovzduší čisté jako v Košeticích
„V obytných částech Jihlavy je skoro tak čisté ovzduší jako v Košeticích na Pelhřimovsku, které patří mezi nejlepší lokality v Evropě,“ podotkla Katarína Ruschková z jihlavského odboru životního prostředí.
Radní kraje Zdeněk Chlád uvedl, že objem jemných prachových částic v zimním období stoupá kvůli lokálním topeništím.
Tyto zdroje patří mezi největší znečišťovatele ovzduší na celé Vysočině. Obyvatelé Vysočiny ale zatím neměli možnost čerpat peníze na pořízení nových ekologických kotlů, takzvané kotlíkové dotace. Podle radního hejtmanství nyní zvažuje, že do tohoto programu vstoupí, protože by v něm mělo být víc peněz.
Podle Chláda byly minule dotační podmínky nastaveny tak, že by se na Vysočině dalo vyměnit nejvýše tisíc kotlů. „To znamená jeden kotel v průměru na jedno město nebo obec. To by podle mě k ničemu nepřispělo,“ uzavřel krajský radní Zdeněk Chlád.
