Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z krajských měst měla loni nejčistší ovzduší Jihlava, ukázala měření

  18:08aktualizováno  18:08
V krajském městě Vysočiny se loni čistota ovzduší zlepšila, přispěla k tomu kratší topná sezona i dobré rozptylové podmínky. Koncentrace škodlivin byly minulý rok druhé nejnižší za posledních pět let. Na několika místech Jihlavy se dokonce dýchá jako na venkově. Mezi krajskými městy Jihlava vede.

Ani Kronospan jako největší znečišťovatel ovzduší na Vysočině neposunul koncentraci prachu a oxidu dusíku v Jihlavě nad mezní hodnoty. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Na žádné ze sledovaných lokalit nebyl překročen ani jeden imisní limit. Poslední výsledky měření prašnosti a oxidů dusíku ve středu přiblížil Robert Skeřil z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Vzduch Jihlavanům kazí hlavně doprava a lokální topeniště, menším dílem se na tom podílejí průmyslové závody. V republikovém porovnání se i tak padesátitisícová Jihlava řadí mezi nejčistší krajská města. „Jihlava je na tom opravdu velice dobře. Mezi krajskými městy je, myslím, ne-li nejlepší, tak jedno z nejlepších,“ řekl Skeřil.

Podrobnější sledování čistoty ovzduší nad rámec státního monitoringu si od roku 2009 objednává město spolu s krajem. Ročně to stojí skoro půl milionu korun. Měřicí stanice je v průmyslové zóně, u továrny Automotive Lighting. Další stanici má v Jihlavě ČHMÚ, a to na sídlišti Březinky.

Měření pokračuje i v tomto roce. Sleduje prašnost, k níž z velké části přispívají kotle v rodinných domech a oxidy dusíku, které jsou spojeny hlavně s dopravou. Na průmyslovou zónu má negativní vliv i blízká dálnice D1.

V obytných částech Jihlavy je ovzduší čisté jako v Košeticích

„V obytných částech Jihlavy je skoro tak čisté ovzduší jako v Košeticích na Pelhřimovsku, které patří mezi nejlepší lokality v Evropě,“ podotkla Katarína Ruschková z jihlavského odboru životního prostředí.

Radní kraje Zdeněk Chlád uvedl, že objem jemných prachových částic v zimním období stoupá kvůli lokálním topeništím.

Tyto zdroje patří mezi největší znečišťovatele ovzduší na celé Vysočině. Obyvatelé Vysočiny ale zatím neměli možnost čerpat peníze na pořízení nových ekologických kotlů, takzvané kotlíkové dotace. Podle radního hejtmanství nyní zvažuje, že do tohoto programu vstoupí, protože by v něm mělo být víc peněz.

Podle Chláda byly minule dotační podmínky nastaveny tak, že by se na Vysočině dalo vyměnit nejvýše tisíc kotlů. „To znamená jeden kotel v průměru na jedno město nebo obec. To by podle mě k ničemu nepřispělo,“ uzavřel krajský radní Zdeněk Chlád.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jednatel firmy EFKO-karton Miroslav Kotík drží v pravé ruce karty s filmovou...
Nový Hurvínek v teniskách už se objevuje i ve společenských hrách

Do kin brzy zamíří nový film o Hurvínkovi. Stopy slavné postavičky míří poslední roky také do Nového Veselí na Žďársku. I tam – třeba na kartách – museli...  celý článek

Lukáš Fous zpočátku nebyl žádným velkým filmovým fanouškem, jenže pak se dostal...
Spontánní nápad na letní promítání v Jihlavě narazil, nestihl razítko

Hradební parkán u Brány Matky Boží v Jihlavě je přes léto otevřený veřejnosti. Když tam ale chtěli lidé z kina Dukla promítat v srpnu po setmění zdarma filmy...  celý článek

Voda pro Prahu - Vodní nádrž Želivka
Vodohospodáři chtějí omezit zemědělství kolem Želivky, obyvatelé reptají

U Želivky je krásně, ale téměř se zde nedá žít. To je pocit, kterému často propadají lidé, kteří bydlí v blízkém okolí vodní nádrže Švihov. A možná se ještě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.