V chladné dny, kdy se neprodává, jsou stánky plné nepořádku, se kterým si trhovci nelámou hlavu. A na to všechno se denně dívají stovky kolemjdoucích lidí včetně turistů, kteří míří za památkami UNESCO.
„Tržní stoly jsou na náměstí umístěny celoročně s výjimkou konání větších akcí. Jsou v majetku města, které je pronajímá na celý rok za sumu od šesti do sedmi tisíc korun,“ říká mluvčí radnice Irini Martakidisová.
Pokuty za nepořádek podle jejích slov trhovci nedostávají, byť mají smluvně ujednáno, že po sobě musejí uklízet. Po dotazu MF DNES vedení města prostřednictvím své mluvčí vzkázalo, že se od začátku nadcházející sezony na dodržování pořádku zaměří.
Na facebookovém profilu opozičního uskupení Třebíč občanům! už se k problému rozpoutala diskuse. Lidé v ní tvrdí, že o zelný trh na Karlově náměstí jednoznačně stojí, ošklivý způsob prodeje jim ovšem vadí. Uvítali by sankce pro nepořádné prodejce i úpravu celého prostoru.
Změny? Budou, dejte nám tři roky, odpovídá radnice
Třebíčský opoziční zastupitel Jaromír Barák (Třebíč občanům!) upozorňuje, že radní už řadu let otálejí se zásadní rekonstrukcí celého Karlova náměstí. „Dávají zatím ve městě zbytečně přednost jiným akcím,“ říká Barák v narážce na revitalizaci brownfieldu v Borovině, která ovšem mimo Třebíč sbírá i řadu uznání.
Na to mluvčí radnice odpověděla, že v současné době město připravuje celkovou opravu Karlova náměstí, která určitě zachová tradiční tržní funkci s tím, že součástí budou nové stoly, případně přístřešky. Ty budou v souladu s celkovou koncepcí.
Kdy se ale něco opravdu změní a zmizí škaredé zelené stoly? „Pokud vše dobře půjde, do tří let by měly nastat zmiňované změny,“ doplnila Martakidisová.
Jedna z třebíčských maminek v diskusi k tomuto tématu uvádí, že by bylo dobré, kdyby nově u tržiště vznikla parkovací místa v režimu, jenž by umožnil krátké bezplatné zaparkování. Nebylo by tak nutné nechávat auto stovky metrů daleko nebo marně hledat místo na centrálním parkovišti. Umožnilo by to rychle nakoupit a odjet.
Tři vroubky a na shledanou, to je brněnský přístup
Jak podobné tržiště funguje například v Brně? Tam mají po rekonstrukci náměstí, kterému dal tradiční prodej výpěstků jméno - Zelný trh. A každý večer jsou v sezoně desítky stánků odklizené, prostor čistý, volně průchozí.
„Na Zelném trhu nejsou stabilní stánky, každé ráno si je prodejci staví. Městská část Brno-střed nechala od architektů navrhnout prodejní stůl, jeho podobu - především z hlediska praktického použití - prodejci v loňské sezoně testovali a stůl byl přizpůsoben jejich požadavkům,“ uvedla mluvčí radnice Brna-střed Denisa Kapitančiková.
V prodejní sezoně 2016 budou při výběrovém řízení upřednostněni trhovci, kteří budou zboží nabízet z tohoto typu stolu. Pořádek na tržišti kontrolují správci, jak má místo vypadat je definováno ve smlouvě. Správce Tomáš Prášek k tomu říká, že brněnští trhovci mají pulty svoje a dávají si pozor, aby po nich zůstalo čisto. Pokud by nasbírali tři vroubky, hrozilo by jim vypovězení smlouvy.
Třebíčské Karlovo náměstí funguje jako tržní náměstí už od samého založení města, tedy stovky let. Dřív se na něm prodávala i zvířata. Mívalo tři kašny, které sloužily k napájení. Tržní funkci dosud částečně plní tržiště se stabilně umístěnými stoly, kterých je sedmadvacet. V této podobě funguje minimálně padesát let od poslední rekonstrukce náměstí. Před asi dvaceti lety byl ustálen dnešní sortiment.
