Tibor Berki zemřel před dvaceti lety při útoku skinheadů.

Tibor Berki zemřel před dvaceti lety při útoku skinheadů. | foto: Jiří Bárta, 5plus2.cz

Roma ubili v jeho domě baseballovou pálkou, rasový motiv soud neuznal

  • 136
„Byl ve špatný čas na špatném místě,“ říká se dnes o smrti Roma Tibora Berkiho, kterého v květnu 1995 napadli ve Žďáru nad Sázavou mladí skinheadi. Jasný motiv neměli, soudce neuznal ani ten rasový. Co se tehdy stalo, připomínají tři slova na Berkiho náhrobku: Zemřel násilnou smrtí.

Případ vraždy Tibora Berkiho otřásl nejen Žďárem nad Sázavou, ze kterého se na dlouho stal středobod debat o rasismu. V přestavěné Veselské a Zahradní ulici už nenajdeme ani místo činu, přesto ten případ obyvatelé města z paměti jen tak nevymažou.

Čtyři mladíci ve věku od 17 do 21 let vnikli 13. května 1995 do domu Berkiho a jeden z nich napadl dvaačtyřicetiletého Roma baseballovou pálkou. Stalo se to hodinu před půlnocí, v době tradiční svatojánské pouti, kdy město pulzuje dlouho do noci.

Kriminální případy 90. let

„Otec se začal bránit holýma rukama, ale neměl šanci. Všechno trvalo asi pět minut. Ten druhý bez pálky chytil sekyrku se železným topůrkem, která ležela v kuchyni, a začal rozbíjet zařízení. Sekal do všeho jak pominutý. Rozmáchl se i po mně, ale skrčil jsem se. Pak šel na otce,“ vylíčil serveru Romea.cz Berkiho syn Jaroslav, který řádění čtyř mladíků přihlížel.

Manželka napadeného začala z okna křičet o pomoc. „Naštěstí sousedka odnaproti hned volala policii a záchranku. Kdybych nekřičela, tak snad pobijí i děti,“ popisovala hrůzný útok Anna Berkiová.

Jejího manžela už lékaři nezachránili. Po převozu do nemocnice zemřel na krvácení do mozku. Otec pěti dětí měl pověst bezproblémového člověka, pracoval v pekárnách.

Policisté pachatele z Havlíčkobrodska, kteří se podle svědků v jedné ze žďárských hospod domluvili, že „půjdou na cikány“, brzy zadrželi. Čtvrtý se policii přihlásil sám.

Rasový motiv nebylo možné prokázat

Rodina Berkiho nakrátko z města odešla, ale do Žďáru se zase vrátila. A jak dopadli agresoři? Krajský soud v Brně vynesl rozsudky nad čtyřmi útočníky už 13. prosince 1995, tedy jen půl roku po události. Státní zástupce Petr Coufal případ útoku baseballovou pálkou označil za rasovou vraždu a žádal nejvyšší možné tresty.

„Jedinou motivací, která se zatím ukazuje, je právě rasový podtext,“ řekl tehdy pro agenturu ČTK státní zástupce. „Tato vražda se skutečně zcela vymyká i tomu, co my profesionálové z oblasti trestní známe o páchání násilných trestných činů,“ komentoval.

Státní zástupce se proti rozhodnutí soudu první instance odvolal, ale soudce Vrchního soudu v Olomouci Ivo Kouřil potvrdil, že rasový motiv nebylo možné prokázat. Tresty však dvěma hlavním obžalovaným zostřil.

Hlavní viník, jednadvacetiletý Zdeněk Podrázský, dostal nakonec třináctiletý trest ve věznici s ostrahou. Byl podmíněně propuštěn 1. srpna 2006, podle Krajského soudu v Brně mu bylo prominuto 652 dnů. Zároveň mu byl stanoven dohled a zkušební doba v trvání pěti let a šesti měsíců.

Ostatní obžalovaní vzhledem ke svému věku a míře zavinění vyvázli s mnohem mírnějšími tresty. Martin Komár dostal trest 20 měsíců nepodmíněně, zbylí dva odešli jen s podmínkami.