V domě pod náměstím bývala putyka s nejhorší pověstí v Jihlavě. Rodina Adamcova z ní na počátku devadesátých let vytvořila prodejnu železářství, která si rychle získala oblibu. Na konci listopadu se však její zdobené dveře zavřou naposledy. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Z Jihlavy zmizí oblíbené Adamcovo železářství, jen šrouby už ho neuživí

  • 0
Došly mi šrouby, běžím k Adamcovi. Podobné věty už se brzy přestanou v Jihlavě říkat. Po téměř čtvrt století končí zavedené železářství v centru města. Sídlí od roku 1992 v jednom z nejvzácnějších historických domů ve Znojemské ulici.

Zkušeným prodavačkám v Adamcově železářství se to teď stává. Přijde k nim muž s nataženou dlaní, kde má šroubek na ukázku, a chce najít dalších deset takových.

„Když je dostane, pak se nás nevěřícně ptá: vy opravdu skončíte? Nemůže to pochopit. Vlastně i nám srdce krvácí, že už zavřeme, přestože jsme na jednu stranu rádi, že zůstaneme doma,“ usmívá se jedna z prodavaček, která zde pracuje třiadvacet let. Mohla by už být dlouho v důchodu, kdyby chtěla. Ale nechtěla, práce ji baví.

Proč obchod končí, je kombinací více důvodů. Potomci Karla Adamce, jemuž se blíží sedmdesátka, se věnují jiným pracovním činnostem. Navíc v posledních letech poklesl zájem o určitou část zboží. A to v souvislosti se stále se rozšiřujícími nákupy přes internet. Také již hodně supermarketů i asijských obchodů nabízí zboží, které kdysi bylo výsadou železářství. U Adamce také pracují výhradně penzisté.

„Je škoda, že končí jeden z posledních tradičních obchodů v centru, kam jsou lidé zvyklí chodit. Na druhé straně pana Adamce znám a chápu jeho důvody,“ uvedl architekt a zastupitel Jaroslav Huňáček. Dům, kde železářství doprodává zboží, je podle něj cenný.

Železářství vzniklo z jedné z nejhorších putyk v Jihlavě

Karel Adamec koupil jedinou stavbu se zachovalým renesančním štítem v centru Jihlavy na začátku devadesátých let. Předtím pracoval u hasičů. Lákalo ho ale podnikání.

V té době fungovala v dnešním železářství hospoda s ne moc dobrou pověstí. Někdo jí říkal Havířská, někdo zase Jihlavské podsvětí. Zůstaly po ní dodnes kdesi schované stoly pokryté zespoda řádnou vrstvou dehtu. „Mívala pověst jedné z nejhorších putyk v Jihlavě,“ zavzpomínal jeden z pamětníků.

Karel Adamec dal dům do pořádku. Neváhal a nákladně opravil i vstupní zdobená dřevěná vrata. Zábradlí a další kovové prvky obchodu nechal vyrobit v kovářské dílně u Habermannů. Omítku udělal tak, jak chtěli památkáři.

„Otevírali jsme železářství v prosinci roku 1992, obchod se postupně rozšiřoval,“ vzpomíná jedna z prodavaček. Podle ní je podnikání v železářství dobrá myšlenka. „Zboží se vám tady nekazí,“ vysvětluje.

Za minulého režimu bylo velké železářství i na dnešní spodní straně Masarykova náměstí. Dnes jsou tam vedle prodejny s brýlemi obchodníci z Vietnamu.

Nechal si ukázat kamna, pak je koupil přes internet

Obchod Karla Adamce zažíval nejlepší časy v devadesátých letech. Tehdy skoro nestačili dovážet ruční nářadí, jaký o ně byl zájem. Prodávali ve velkém vrtačky i brusky.

„K nám rádi chodili starší lidi, kteří chtěli doma něco přidělat babičce. Chodily k nám i ženské, že je poslal chlap. Ani nevěděly, co chtějí. Vždy jsme jim to vybrali, poradili. Pak přišly příště a říkaly, že je chlap pochválil, jak dobře nakoupily. Myslím, že jsme měli dobrou pověst,“ říká žena, která u Adamce pracuje i po sedmdesátce.

Jenže v poslední době byl zájem hlavně o „šroubkové“ zboží. Stávalo se, že přišel zákazník a chtěl podrobně vysvětlit, jak přesně fungují a jak se čistí konkrétní kamna. Když vyslechl odborný popis a prohlédl si ukázku, tak řekl, že si kamna koupí přes internet za nižší cenu.

„A elektrické nářadí už dneska má kdejaký supermarket. Když si někdo přijde dvakrát za rok pro šrouby, tak vás to neuživí,“ uvedla další z pracovnic. Historický dům už koupila od Karla Adamce společnost Viki reality, kterou vede jednatel Jiří Kolařík. Obchodní prostory teď nabízí k pronájmu.

Železářství doprodává zboží už jen v přízemí do konce listopadu, pak definitivně zavře zdobená vrata.