Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Komunisté na Vysočině si zakázali sledování Gottwalda v Českém století

  9:22aktualizováno  9:22
Veřejnoprávní televize vysílá dokumentární cyklus líčící okamžiky z historie Československa. Oslovení přední členové KSČM na Vysočině se svorně shodli, že se místo na díl Zabíjení soudruha o temných dějinách své strany dívali raději na pořady o vaření či o přírodě. Nejsou vyrovnaní s minulostí, myslí si o nich sociolog.

Komunista Zdeněk Dobrý má rád pořady o vaření jídla. Radost by z něj měli v televizi Prima, protože skoro každý den sleduje kuchařský pořad Prostřeno!.

Seriál České století si ale Dobrý pro sebe zakázal. Neviděl tím pádem ani dva zatím poslední díly nazvané Všechnu moc Stalinovi a Zabíjení soudruha, které pojednávaly o dění kolem Klementa Gottwalda v letech 1948 a 1951.

"Od kolegů jsem slyšel, jak dalece tendenční ten seriál je. Jinak mám málo času a jsou lepší seriály. Třeba o vaření," uvedl Zdeněk Dobrý, který na hejtmanství vede finanční výbor.

Podobný důvod, proč nesledoval České století, uvedl i krajský šéf komunistů Pavel Kalabus. "Teď naposledy to bylo o Slánském, že? Já se nedívám na takové účelově zaměřené věci. Akorát jsem o tom slyšel," řekl.

V neděli si tak nechal ujít televizně zpracovanou popravu Milady Horákové, která byla po vykonstruovaném procesu obětí justiční vraždy. Součástí dílu Zabíjení soudruha bylo též oběšení předního komunisty té doby Rudolfa Slánského.

Slyšel jen, že tam močil Gottwald

Tento díl neviděl ani šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik, který žije na Třebíčsku. "Já na televizi nemám čas, a když k ní náhodou sednu, tak okamžitě usínám. Když jsem to neviděl, tak není o čem hovořit," uvedl Kováčik.

Fotogalerie

Nedíval se ani šéf komunistů Vojtěch Filip. Jeho stranický kolega Drahoslav Oulehla také ne. "Pouze jsem slyšel, že tam Gottwald močil do vody. Asi to bylo pojato velmi naturalisticky. Já se dívám na přírodovědné pořady, takže jsem dal přednost něčemu jinému," popsal Oulehla, který na kraji vede legislativní výbor.

Fakt, že se komunisté svorně vyhýbali sledování Českého století, má podle sociologa Daniela Hanzla hlubší důvody.

"Nejsou vyrovnaní s minulostí. Je to vyjádření strachu z diskuse o nemorálnosti komunistického režimu. Je pro ně lepší dělat, že to neviděli, anebo tvrdit, že skutečnost je překroucená a nemá cenu se na takové pořady koukat," uvedl Daniel Hanzl.

Podle něho tím současní komunisté zahráli možnou diskusi do autu a dělají, že se jich to netýká. "Nebo nevědí, co by na to řekli. Je pro ně lepší mlčet, než aby dávali voličům a oponentům záminku k negativizaci jejich strany," uvedl Hanzl.

Bývalého prezidenta si zahrál třebíčský herec

Šéf sociálních demokratů v kraji Petr Krčál se na rozdíl od komunistů na poslední dva díly Českého století díval. I když ne na celé.

"Mluvili jsme o tom i na jednom našem zasedání. Shodli jsme se, že to na nás působilo depresivně. Myslím si, že faktům té doby to odpovídalo. Jen v těch hercích byly utlumeny emoce. Podle mě byli skuteční protagonisté z té doby více emotivní," usoudil Krčál, který má s komunisty své vlastní zkušenosti. V roce 1989 byl pouhý měsíc členem KSČ. A v současné době vede ČSSD v kraji, kde jeho strana má na hejtmanství jednobarevnou vládu díky podpoře komunistů.

Přestože se přední členové KSČM z Vysočiny na nedělní díl Zabíjení soudruha nedívali, sledovaly toto televizní zpracování 663 tisíce ostatních lidí.

Spatřili Gottwalda v podání třebíčského herce Jiřího Vyorálka, jak se utápěl ve strachu a v alkoholu. Pomalu mu docházelo, že pokud s kolegy nenechají zabít blízkého spolupracovníka Slánského, jsou v ohrožení sami. Bratrovražedný boj skončil popravou Slánského.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.