O křest nové České knihy rekordů se postaral nejstarší český knihkupec Jaromír...

O křest nové České knihy rekordů se postaral nejstarší český knihkupec Jaromír Vytopil (vlevo). I on má v knize své místo. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Knihu rekordů pokřtil nejstarší knihkupec, prodává knihy od roku 1952

  • 1
Po měnové reformě přeceňoval knihy z koruny na 95 haléřů. Tak začínala kariéra knihkupce Jaromíra Vytopila. I po více než šedesáti letech knihy stále prodává. Dnes je nejstarším a nejdéle sloužícím knihkupcem v republice. Právě on ve čtvrtek symbolicky pokřtil novou Českou knihu rekordů.

V Pelhřimově bylo ve čtvrtek pokřtěno nové vydání České knihy rekordů. Každoročně ho vydává agentura Dobrý den, která ve městě i sídlí. Čtenáři v ní najdou 2 239 rekordních zápisů. Na 256 stranách je doplňuje 1 625 fotografií.

Slavnostní křest nemohl obstarat nikdo jiný, než osmasedmdesátiletý pelhřimovský knihkupec Jaromír Vytopil. I on má totiž v knize své místo. Je nejstarším a nejdéle působícím českým knihkupcem. Stal se jím už v říjnu roku 1952, kdy mu bylo pouhých 15 let a jeden měsíc.

Vytopil začínal jako pomocný prodavač. „Říká se, že se dnes málo čte. Ano, to je pravda, ale svým způsobem to byla pravda vždy. V každé době čte jenom určitá skupina lidí a ostatní se o knihy nezajímají,“ řekl muž, který i dnes měsíčně přečte zhruba desítku knih.

Povolání knihkupce se věnuje - s odečtením dvou let povinné vojenské služby - nepřetržitě 61 let.

Zažil měnovou reformu v roce 1953, uvolnění možností vydavatelů v šedesátých letech i následné stahování zakázaných knih po srpnové okupaci v roce 1968. „První práce, kterou jsem dělal, bylo přeceňování knih. Ty, co stály korunu, se zlevňovaly na 95 haléřů,“ říká s úsměvem Vytopil.

Za množství rekordů má v knize zápis i město Pelhřimov

Knihy prodával v Moravských Budějovicích i v Novém Městě na Moravě. „Knihy mě vždycky strašně bavily, četl jsem i za chůze,“ vzpomněl při křtu České knihy rekordů.

Připomněl smysl někdejších knižních čtvrtků - tedy dnů, kdy tradičně po desetiletí vycházely nové knihy. „Počátky knižních čtvrtků byly už za první republiky. Bylo to opatření, aby v Praze či Brně nezačínali knihkupci prodávat nové knihy dříve než na malých městech a nebyli tak zvýhodněni,“ vysvětlil Vytopil.

V novém vydání České knihy rekordů má svůj zápis i město Pelhřimov. Dokládá to certifikát otištěný na zadní straně desek. Město ho získalo za počet rekordů vytvořených na jednom místě.

„V průběhu čtvrtstoletí trvající historie festivalu Pelhřimov - město rekordů padlo na zdejším Masarykově náměstí pod dohledem komisařů Agentury Dobrý den více než tisíc rekordů,“ uvedli na certifikátu zástupci agentury Dobrý den.