Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kniha o Pelhřimově píše i o válečném zločinci. Zmizela rychle z pultů

  12:08aktualizováno  12:08
Obsáhlou knihu dějin Pelhřimova, která nedávno vyšla, čtenáři ve městě rychle vykoupili. Bude dotisk. Kniha pojednává i o válečném zločinci. Walter Hauck zanechal v roce 1945 krvavé stopy na Pelhřimovsku. Přesto žil bez trestu v Německu poblíž Stuttgartu až do roku 2006, kdy zemřel.

V červenci 1944 měl v Pelhřimově takzvaný protibolševický projev tehdejší ministr v protektorátní vládě Emanuel Moravec, který je považován za symbol kolaborantství s nacisty. Lidé na náměstí ho zdravili zdviženou pravicí. „Večerního zábavného programu se však téměř nikdo neúčastnil,“ píše se v knize. | foto: ČTK

Do Pelhřimova přijel Hauck jako šestadvacetiletý mladík na konci války. Velel jednotce SS, která měla ve městě „udržovat klid“.

Hauck byl válečný invalida s poraněnou levou tváří. Nervozita v Pelhřimově tehdy s blížícím se koncem války rostla. Když na nádraží zavlála československá vlajka, Hauck ji hned nechal odstranit.

Vypálení Leskovic

Nejčerněji se Hauck zapsal do dějin Pelhřimovska pátého a šestého května 1945. Ve chvíli, kdy byly ohroženy ústupové cesty směrem na Tábor a dál na západ, vypálili Němci pod Hauckovým velením vesnici Leskovice nedaleko Pelhřimova. Zavraždili 25 jejích obyvatel. Nejmladší obětí byl třináctiletý chlapec.

Fotogalerie

I Hauckovy činy zachycuje nová kniha mapující dějiny Pelhřimova. „Připravovali jsme ji zhruba deset let a podílelo se na ní šest autorů,“ uvedl Zdeněk Martínek, vedoucí autorského kolektivu.

V knize popsali i působení Waltera Haucka přímo v Pelhřimově.

Hauck tehdy ve vypjaté době konce války zakázal shromažďování více než dvou lidí. Dokonce vtrhl na radnici, kde vyhrožoval střelbou. Když odcházel, chtěl si jej místní reportér Říčanský vyfotit. Vystrašený Hauck se však domníval, že šlo o výstřel. A hned nechal zahájit palbu tím směrem. Jedna kulka usmrtila syna cukráře Koláře, který šel náhodou kolem.

Vynervovaný Hauck se vrátil na radnici a nechal pozatýkat úředníky a členy revolučního národního výboru. Celkem šlo o 28 lidí. Čtyři ženy pak propustil, muži museli čekat na dvoře s rukama nad hlavou. Nakonec byli i oni propuštěni. Hauck však vyhrožoval, že za jakýkoliv protiněmecký incident srovná město se zemí.

Teprve o půl šesté ráno 9. května opustili poslední opilí příslušníci SS město i se svým velitelem. Mimochodem Masarykovo náměstí v Pelhřimově mělo od roku 1943 krátce název Reinhard Heydrich Platz.

Po válce bylo vypálení Leskovic vyšetřováno a z podílu na něm byl podezírán SS-Hauptsturmführer Walter Hauck. I když se československá justice snažila případ opakovaně otevřít, nikdy potrestán nebyl.

Hauck toho měl přitom na svědomí víc. Před masakrem v Leskovicích se účastnil akce ve Francii, kde po něm zůstalo přes osmdesát mrtvých u městečka Ascq.

Haucka našel v Německu reportér Stanislav Motl. „To, co se dělo v Leskovicích, mi připadne jako hodně drsné, ale problém je, že německé orgány už to vyšetřovaly v sedmdesátých letech a nikdy mu nic nedokázaly,“ řekl.

Lazaret v Národním domě

To, že jsou dějiny Pelhřimova popsány v objemné knize čtivě, potvrzuje i místní knihkupec Jaromír Vytopil.

„Dá se to číst pomalu jak Tři mušketýři. Je to zajímavé i pro laiky. Zájem čtenářů je obrovský, překonal všechna naše očekávání,“ uvedl. Může porovnat s realitou i tu část novodobých dějin, kterou sám zažil. „A musím říct, že je to napsáno zodpovědně.“

V části věnované první světové válce se třeba píše o tom, jak byly ve městě zřízeny vojenské lazarety pro raněné a nemocné vojáky. Šlo o jakési filiálky místní nemocnice, jejíž kapacita nestačila vojenským potřebám.

První větší transport raněných dorazil do Pelhřimova právě před sto lety v říjnu 1914. V listopadu už bylo v Pelhřimově 184 raněných vojáků či rekonvalescentů. Lazaret byl mimo jiné v Národním domě. Pouze ale do ledna roku 1918, kdy byl kvůli nedostatku uhlí uzavřen.

Dějiny Pelhřimova zpracovávali kromě Zdeňka Martínka i Petr Hejhal, Petr Hrubý, Hana Kábová, Irena Krčilová a Lenka Martínková.

„První náklad byl již koncem srpna vyprodán, nechali jsme tedy udělat dotisk, který by měl být k dispozici na říjnový knižní veletrh v Havlíčkově Brodě,“ uvedla Alena Kovaříková z Nakladatelství Lidové noviny.

V této edici už vyšly dějiny celkem patnácti měst. Z Vysočiny je Pelhřimov druhý po Jihlavě, jejíž obsáhlá knižní historie vyšla před čtyřmi lety.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hasiči v Jihlavě likvidují požár společnosti na výrobu dřeva. Oheň zasáhl halu...
Ranní požár v továrně na zpracování dřeva už hasiči zlikvidovali

Od čtvrté hodiny ranní bojovali hasiči v Jihlavě s požárem, který vypukl v tamní továrně na zpracování dřeva. Plameny zachvátily halu a dopravníky uvnitř...  celý článek

„Z Vysočiny je 99 procent našich pacientů,“ říká šéf jihlavského kardiocentra...
Největší počet infarktů bývá v pondělí ráno, dočetl se jihlavský lékař

Jednadvacet let už usíná s mobilem u lůžka. Každou chvíli totiž může telefon zazvonit a známý hlas službu konajícího lékaře kardiologické jednotky intenzivní...  celý článek

Šimon Mareček patří k největším talentům českého orientačního běhu, což...
Zvítězily geny. Orientační běh ochutnával talent z Vysočiny už v kočárku

Studuje sportovní gymnázium v Novém Městě na Moravě, přičemž nejvíc ho baví tělocvik a zeměpis. A není divu. Letos patnáctiletý rodák z Nového Města na Moravě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.