Tomáš Rohovský ukazuje repliku četnické šavle z doby první republiky. Pochva šavle byla sice zakončena kuličkou, ale i tak nejednou způsobila svým nositelům smrtelná zranění. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Policista sepsal historii četníků v Třebíči. Humoresky to ovšem nebyly

  • 0
Četnická stanice v Třebíči-Borovině stojí dodnes, i když už dávno slouží jinému účelu. O připomenutí počátků zdejšího četnictva se zasloužil místní policista Tomáš Rohovský. V knize popisuje příhody četnictva mezi světovými válkami i vysvětluje, proč byla pro četníky nebezpečná jejich vlastní šavle.

Kdo by dnes věděl něco o prvorepublikovém četnictvu, nebýt seriálu Četnické humoresky? Čtyřicetiletý třebíčský policista Tomáš Rohovský má historii bezpečnostních složek státu jako koníček. A tak si řekl, že i on zaplní jedno z jejich bílých míst. Napsal knihu o historii četnické stanice Třebíč 2 Borovina v letech 1918 až 1945.

Četnická stanice v třebíčské Borovině sídlila v této budově v Koželužské ulici. Dnes je zde soukromá firma.

V knize překvapí detaily zdánlivě samozřejmé. „Dnes je například stěží představitelné, že v počátcích neměli četníci dopravní prostředky. Chodili pěšky nebo jezdili na kole. Proto museli být kvůli dostupnosti četnické stanice i v poměrně malých obcích,“ vysvětlil Rohovský.

Četníci byli vyzbrojeni šavlí a karabinou Mannlicher s bodákem, výjimečně i pistolemi. „Při jízdě na bicyklu by se četníkovi šavle mohla zamotat do výpletu kola, které bylo proto opatřeno chráničem. Nejedno smrtelné zranění z té doby pocházelo z toho, když četník uklouzl, upadl a poměrně ostrým koncem pochvy šavle si propíchl břicho,“ říká Rohovský.

Holičský pomocník chtěl vykolejit vlak a okrást oběti neštěstí

Zpočátku četníci v Borovině sídlili v Kolonce u zdejšího rybníka, později v nové budově na nynější Koželužské ulici, která zde stojí dodnes. Na stanici byli nejdřív čtyři četníci, v roce 1941 jich tam bylo sedm.

Strážci zákona řešili například pokus o vykolejení vlaku, který jel z nynější borovinské zastávky na třebíčské nádraží.

„Pachatelem byl holičský pomocník, který měl před svatbou a vykolejením vlaku chtěl získat peníze. Počítal s tím, že na místě bude spousta mrtvých a zraněných a on je okrade. Heverem zvedl koleje a podložil je kameny. Ve vlaku jelo šest set cestujících. Díky zásahu strojvedoucího vlak naštěstí nevykolejil a pachatel byl záhy četníky dopaden,“ pověděl Rohovský.

Štábní strážmistr byl za komunistů odsouzen a uvězněn

Jiným případem byl pokus o vraždu, kdy u Borovinského rybníka švagr postřelil švagrovou. Po četnících pak zahájil palbu. Ti ji opětovali, jedna ze střel muže usmrtila.

Po válce začala četnická stanice fungovat jako Sbor národní bezpečnosti, po roce 1948 musela většina původních četníků odejít. Nový režim si obstaral nové kádry.

„To se týkalo například štábního strážmistra Jana Nováčka. Stačilo, aby se v roce 1953 nelichotivě zmínil o měnové reformě. Protože byl navíc italský legionář, byl udán, odsouzen a uvězněn. Rehabilitován byl v roce 1991,“ řekl Rohovský.