Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Boží muka jako odvětrávací šachty. Klub láká na pověsti i osobnosti

  14:46aktualizováno  14:46
Místní historie je tématem, o které mají lidé zájem. Důkazem je jaroměřický Klub přátel historie. Získal si pozornost nejen sběrem starých snímků, ale i sérií přednášek. V nich se zájemci dozvídají o životě osobností, ale slyší i pověsti o božích mukách coby odvětrávacích šachtách podzemních chodeb.

Jedna z božích muk, které podle pověstí odvětrávaly podzemí. | foto: Archiv Klubu přátel historie

Když měl v jaroměřickém chrámu sv. Markéty kázání monsignore Alois Pekárek, bylo tolik zájemců o účast na mši, že by kapacita kostela nestačila, ani kdyby měl dvojnásob míst.

Páter Alois Pekárek získal jako ocenění své duchovní práce v roce 1992 od...

Páter Alois Pekárek získal jako ocenění své duchovní práce v roce 1992 od papeže Jana Pavla II. titul monsignore.

O tom a dalších zajímavostech z Pekárkova života bude na přednášce 13. prosince v jaroměřickém Špitále přednášet tamní badatel Pavel Chlubna.

„V knize Hořící srdce děkan Pekárek napsal: Kdo chce druhé zapalovat, sám musí hořet. Byl takovou osobností, že si to dnes málokdo představí. Vážím si ho i pro jeho morální vlastnosti,“ řekl Chlubna.

Alois Pekárek se narodil v roce 1915 v Radešínské Svratce, zemřel v roce 1999 v Rajhradu. Za války byl zatčen gestapem a odsouzen k smrti, po zásahu kněžny Salmové byl nakonec jen internován na zámku v Rájci nad Svitavou.

V roce 1949 byl komunistickým režimem zatčen a uvězněn za spolčování proti republice. Ve věznicích strávil čtyři roky. Po propuštění působil jako administrátor a později kněz na řadě míst jihozápadní Moravy, v Jaroměřicích byl v letech 1988 až 1990.

Za komunismu prosadil opravu kostela, získal barvy z Rakouska

Druhou osobností, kterou Chlubna připomene v přednášce, je děkan Václav Küchler. Ten se zasloužil mimo jiné o rekonstrukci jaroměřického kostela.

„Zasloužil se například i o zachování jaroměřického kostela v podobě, ve které ho známe. V podmínkách šedesátých let dokázal získat barvy z Rakouska na opravy, dokázal ten záměr v té době prosadit, měl obdivuhodnou vůli. A pro mě má osobní význam i fakt, že mě pan děkan oddával,“ řekl Chlubna.

Arcikněz Václav Küchler se narodil v roce 1922 v Hruškách u Slavkova, na sklonku života žil v Domově sv. Antonína u sester boromejek v Moravských Budějovicích. Zemřel v roce 2010, poslední rozloučení s ním bylo 5. března toho roku právě v Jaroměřicích nad Rokytnou. V tomto městě působil jako duchovní od roku 1959.

Přednáška o dvou kněžích se silným vztahem k Jaroměřicku a nadregionálním přesahem je jen jednou z akcí, kterou o sobě dává v posledních měsících vědět stále aktivnější jaroměřický Klub přátel historie.

Přednášky navazují na předchozí bouřlivý ohlas na výzvu klubu, aby lidé přinášeli dobové dokumenty či fotografie.

Pověsti o božích mukách: jsou to odvětrávací šachty chodeb

Pavel Chlubna už v září připravil povídání na téma Poustevna, kaple a letohrádek na hoře sv. Vít. „Je to zajímavé téma. Ze zaniklého letohrádku převezli část mobiliáře do nedalekých Ohrazenic, které jsou místní částí Jaroměřic, “ řekla Lucie Melánová, vedoucí Městského kulturního střediska.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina.

V říjnu se zase uskutečnilo povídání o božích mukách u Jaroměřic. „Váží se k nim pověsti o dobových tragédiích,“ přiblížila Melánová.

Pozoruhodným tématem je soubor barokních božích muk u cest z Jaroměřic z doby Jana Antonína Questenberka, k nimž se zase váží legendy, že tato boží muka byla stavěna v místech odvětrávacích šachet podzemních chodeb, vedoucích z Jaroměřic.

Promítání dobových fotografií z 27. listopadu 1989 bylo jedním z bodů akce ze začátku listopadu. „Na snímcích byli například pracovníci tehdejší Snahy, kteří se připravovali na cestu na setkání s dalšími na náměstí Míru, byli tam i pracovníci tehdejších Lesů či Dřevodružstva,“ pověděla Melánová.

Dalšími akcemi bude 11. ledna přednáška Lucemburský rok od jaroměřického rodáka Lukáše Kunsta. Potom bude 8. února mluvit Pavel Chlubna o osudech Plichtů ze Šebkovic a 8. března se mohou příznivci jaroměřické historie těšit na povídání o spolcích, které ve městě působily od 19. století.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Protialkoholní záchytná stanice v Jihlavě.
Opilec na cestě vsí vyhrožoval ženě, pak pokálel a zdemoloval záchytku

K nepříčetnosti se v neděli večer rozzuřil opilý muž v jedné z obcí poblíž Telče na Jihlavsku. Nejprve ve vsi zaútočil na ženu. Přivolaní policisté pak měli co...  celý článek

Pokaždé, když je cisterna prázdná, volají místní o její rychlé doplnění.
U Mohelna letos napršela jen třetina srážek, zemědělci odepisují výnosy

Několik lokalit na Vysočině trápí sucho. Patří mezi ně třeba Bohdalov na Žďársku, Mohelno na Třebíčsku a brzy možná taky Vyskytná na Jihlavsku. Zemědělci...  celý článek

Hotel na vrchu Křemešníku u Pelhřimova
Hotel na Křemešníku těží z magie místa a poutí. Guláš si tu dá i biskup

Hotel na nejvyšším vrcholu Pelhřimovska díky svému spojení s poutním kostelem Nejsvětější Trojice hostí vrcholné církevní představitele. Získává své hosty ale...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.