Už jedenáct let chátrá. Staré třebíčské kino Moravia se za tu dobu někdo pokusil třikrát vykrást, jenže už nebylo co brát. Budova je prázdná.
Radnici se ji nepodařilo prodat, a tak vyslyšela dlouhodobé žádosti různých skupin obyvatel, které se neměly kde setkávat. Zanedlouho sto let starý výrazný dům znovu ožije. Stane se z něj komunitní centrum.
„Stavba by měla být hotová po roce prací, tedy příští rok v zimě. Bude sloužit hlavně těm lidem z města, kteří jinak mají omezené schopnosti sehnat pro svá setkávání prostor. Mluvím o handicapovaných, maminkách s dětmi, sociálně slabých, mládeži či seniorech,“ uvedla místostarostka Marie Černá.
Předpokládaná cena opravy se vyšplhá na 40 milionů korun. Provoz centra pak bude spadat pod odbor sociálních věcí třebíčské radnice. Bude mít čtyři zaměstnance, z nich jeden ve funkci koordinátora dohlédne na program.
V bezbariérové budově s výtahem vznikne například cvičná kuchyň, prostor pro promítání, čtení či odhlučněná zkušebna, kterou budou moci využít především mladé začínající kapely. Půjde zde uspořádat seminář stejně jako výroční schůze. Nebude chybět ani dílna.
Dotace může pokrýt 17 milionů
Nastavený režim v komunitním centru bude muset vydržet nejméně pět let, protože část rozsáhlých oprav uhradí dotace. Ta bude omezená podmínkami dotační výzvy, může být maximálně ve výši 17 milionů korun. Zbytek zaplatí město ze svého rozpočtu. Bude to tedy o dost dražší pro městský rozpočet, než se původně předpokládalo.
Ještě před rokem byla situace natolik optimistická, že se zdálo, že z dotace půjde až 95 procent uznatelných nákladů na opravu. Místostarostka Černá nižší částku vysvětlila tak, že se podle všeho sešlo v dotační výzvě příliš mnoho žádostí na podobné projekty.
Cílové skupiny lidí využijí centrum v prvních letech za minimální poplatek, například se z něj zaplatí materiál použitý v dílnách. Zbytek provozu uhradí město.
V bývalém kině taky vznikne kavárna, v níž budou obsluhovat handicapovaní. Není to nic nového, tento typ kavárny už v nedaleké židovské čtvrti provozuje občanské sdružení Vrátka. To zřejmě bude spravovat i tuto novou v Moravii.
„Třeba když bude někdo čekat na dítě, které má za rohem ve Fóru v základní umělecké škole, přijde mu vhod posezení v tomto prostředí,“ uvedla Černá.
Místo duchů bez elektřiny
Bývalé kino má příhodnou polohu v centru a u parku. Jediné, co nebylo možné technicky vyřešit, je bližší zastávka městské autobusové dopravy. „Na hlavní silnici I/23, tedy na průtahu, to zkrátka technicky nešlo,“ zmínila místostarostka.
Kino je zatím místo duchů. V budově je odpojená elektřina, pryč je inventář, zůstaly jen staré sedačky. „Ale v novém prostoru už využít nepůjdou,“ konstatoval vedoucí odboru investic třebíčské radnice Pavel Kraus. Co naopak projektant navrhl zachovat, je staré schodiště, které je zajímavým prvkem interiéru.
„Moc dovnitř nechodíme, akorát na kontroly a pak po pokusech o vloupání. Po zlodějích vždycky zůstal nepořádek. Až když pronikli dovnitř, zjistili, že není co ukrást. Zbyly po nich vytrhané kabely, poškozené dveře,“ popsal Kraus.
Zvenčí zůstane dům po rekonstrukci téměř stejný, byť není památkově chráněný. „Protože jde o zajímavou stavbu, chceme ji Třebíčákům zachovat. Jen okna budou maličko jinak,“ prozradil Kraus. Značně se naopak promění interiér, přibudou příčky, zmizí šikmina v hlavním sále, která v kině bývala.
Gestapák jako správce
Kino v těchto místech vyrostlo v roce 1919 zásluhou několika pražských advokátů a třebíčského architekta Alfonsa Hubeného, sdružených ve společnosti Apollo. A od první chvíle se těšilo velké popularitě. Biograf jako druh lidové zábavy byl tehdy mimořádně oblíbený.
Kino se postupně jmenovalo Moravia, Stadion, Svět, Sputnik, aby se po revoluci vrátilo k původnímu názvu Moravia. Promítání tu skončilo na konci března roku 2006. Město mělo tou dobou v sousedství úplně nové kino Pasáž.
Původní biograf měnil už za první republiky majitele. Perličkou z historie je návštěva Klementa Gottwalda, který uvnitř v červnu roku 1938 pronesl k třebíčskému publiku protifašistický projev. Za socialismu to připomínala pamětní deska.
Za války zde pracoval jako správce komisař pražského gestapa, esesák Dittmar Bingel. Dostal to jako příjemnou „trafiku“ za zranění, které si přivodil při zatýkání odbojářů o rok dřív.
Před několika lety to vypadalo, že se městu podaří kino za téměř deset milionů korun prodat. Měla v něm být taneční škola, jenže z plánů soukromého investora nakonec sešlo.
