Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co vidíte, ptají se hosté číšníků v kavárně Potmě. Ani tu tmu, slyší

  18:18aktualizováno  18:18
Vypněte si svůj telefon, odložte všechny velké předměty a... pojďte dál. Vstupte do Kavárny Potmě na jihlavském Masarykově náměstí, v níž je i to nejbělejší tričko úplně černé, neboť je všude naprostá tma.

Kavárna Potmě v krajském městě Vysočiny rozhodně zaujala. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Venku před autobusem, ještě na světle, dostávám čtyři žetony, jimiž budu uvnitř platit. Milá paní za pultem mi představí svého kolegu: „Tohle je Michal, ten vás dovede ke stolu číslo čtyři.“ „Dobře, děkuji.“ Obracím se na svého jmenovce a ze slušnosti říkám: „Dobrý den.“ Poté už ze zvyku, automaticky, natahuji ruku, abychom si potřásli.

Ale ono nic. „To je trapas,“ pomyslím si. Okamžitě mi dojde, že nevidí, proto mi ji nepodal. Ach, ta automatika... „Pojďte dál.“ Vcházíme do autobusu, za námi se zavřou dveře a od té doby je všude kolem nás tma. Michal radí: „Pojďte pomalu za mnou po hlase, já vás navedu.“ V hlavě se mi honí myšlenky: Co když do někoho narazím? A co kdybych někomu vylil kávu?

Fotogalerie

Ááále, nač ten strach. Vždyť mám někde kdesi před sebou Michala a ten právě naviguje: „Táák, tady půjdeme nahoru... A zase dolů.“

Přicházíme ke stolu, kde mi Michal doporučuje, ať si sáhnu na hrany stolu, pak se natočím zády a posadím. „Výborně, děkuji,“ chválím svého průvodce tmou. „Není zač,“ reaguje sympaticky. Takhle milí jsou tady mimochodem úplně všichni.

I číšník Honza, jenž přichází a příjemně mě uvítá: „Dobrý den, co si dáte dobrého?“ A jmenuje položky z nabídky. „Jeden pomerančový džus.“ Načež mi ukazuje – pardon, snaží se představit, co všechno je na stole. Na straně u pomyslného okna je krabička, v níž nacházím papír a tužku. „To kdybyste si chtěl něco zkusit nakreslit,“ vysvětluje mi.

A pak už se jen snažím zorientovat. Ono to jde. Opravdu. Trvá to, ale po čase už tak zmatený nejsem.

Číšník Honza se vrací zpět, už s plným hrnkem. Sahám před sebe do prázdna a strachuji se, že do něj narazím a vyliji ho. „Dejte si, prosím, ruce na hranu stolu a já vám hrneček předám,“ povídá mi a cítím, jak mne dotykem navádí k hrnku. „Děkuji,“ jsem šťastný, že nedošlo k faux pas.

Proč si nerozsvítíte? Protože by to bylo k ničemu

Následně už mohu užívat klidu a pohody. Je mi tady příjemně. Kolem mého stolu chodí noví a noví hosté, které také vede Michal, a když se usadí, jedna paní se ptá: „Vy to kafe děláte potmě?“ – „Ano, dělám.“ – „Já bych ho asi rozlila. Proč si nerozsvítíte?“ – „No, víte, já i kdybych si rozsvítil, tak tušíte, k čemu by mi to asi bylo...“ Komické! Pravda, nikdo nám neřekl, že nás budou obsluhovat lidé bez zraku, byť se to dalo čekat, ale Honza to vzal s humorem.

Popíjím džus a nahmatám si v krabičce tužku a papír. Zkouším nakreslit domeček. „To jsem zvědavý, co z toho vyleze,“ říkám si v duchu. Venku zjistím, že to není tak zlé. Mezitím se jedna paní ptá číšníka: „Já vidím černo a ještě takové záblesky. Co vidíte vy, Honzo?“

„Já vždycky říkám, že nevidím ani tu tmu,“ reaguje. Zvláštní, ale logická odpověď. O zrak prý přišel v jednom roce, tudíž pochopitelně nedokáže vysvětlit, co prožívá.

Po hodině, během níž jsem od číšníka dostal odpovědi na spoustu otázek, prosím o zavolání Michala. Ten mě odvádí a já jdu ven – do reality, kde mě právě šíleně pálí oči od slunka. A když zaplatím a odejdu, dochází mi jedna věc: Je smutné, jak příliš řešíme vzhled. Tady jsem poznal úžasné a sympatické lidi a přitom jsme se jen slyšeli po hlase.

Nevěříte? Přesvědčte se sami. Otevřeno mají v kavárně – jak píší ironicky na autobuse – od nevidím do nevidím. A konkrétně v Jihlavě vám bude k dispozici ještě v sobotu.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vedení novoměstské radnice společně s Naděždou Blažíčkovou Horovou odhalilo ve...
Z malíře pokojů se stal profesorem umění. Blažíčka hnal talent i píle

Připomínku svého nejslavnějšího rodáka odhalili ve Slavkovicích. Uznávaný malíř Oldřich Blažíček se ve vesnici, která je místní částí Nového Města na Moravě,...  celý článek

Natáčení pohádky Čertí brko na hradě v Ledči nad Sázavou.
Nesahej na mě, potvoro! aneb Jak se na ledečském hradě točilo s čerty

Hrad v Ledči nad Sázavou byl na čtyři dny uzavřen. Natáčely se zde scény do pohádky režiséra Marka Najbrta Čertí brko. Hlavní role v ní ztvární Jan Cina, Judit...  celý článek

Na vietnamskou večerku nedají ve Velkém Beranově dopustit. Otevřeno je takřka...
Vysočina pošle peníze pro vesnické prodejny, dostane se i na Vietnamce

I k vietnamským obchodníkům na vesnicích by se mohly dostat peníze od Kraje Vysočina, jimiž už brzy podpoří malé prodejny na venkově. O tom, jakým způsobem...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.