Desetitunová kašna z mrákotínské žuly je na svém místě. Tým Jiřího Plieštika...

Desetitunová kašna z mrákotínské žuly je na svém místě. Tým Jiřího Plieštika (na snímku) dělal poslední kamenosochařské práce přímo na náměstí. | foto: Jiří Bárta, 5plus2.cz

Žulová kašna ve Žďáru bude hravá i pro děti, říká její autor Plieštik

  • 0
Žďárské náměstí oživí desetitunová kašna s tryskami a motivem pěti symbolických pramenů. Zbývá dokončit technologii a okolí nové dominanty. V plné parádě se, stejně jako opravené náměstí, představí první adventní neděli.

Půl roku trvalo týmu Jiřího Plieštika, než se z obřího kvádru z Mrákotína stala desetitunová kašna pro žďárské náměstí Republiky. Nová dominanta už je od konce září na svém místě.

Víte, že...

* kameníci a kamenosochaři pracovali s žulovým kvádrem výjimečné velikosti o rozměrech 5 x 5 x 2,5 metru a váze přes 80 tun

* nejdřív kvádr v Mrákotíně navrtali a rozpůlili expanzní hmotou

* potom kámen v lomu přemístili dál od stěny a opracovali postupně do tvaru mísy, která má v průměru 4 metry a váží 10 tun

* opravené náměstí i s kašnou se oficiálně otevře nejspíš první adventní neděli

Jak dlouho bude ještě trvat, než ji obyvatelé a návštěvníci Žďáru poprvé uvidí v plné parádě?

Radnice počítá s otevřením rekonstruovaného náměstí o první adventní neděli. Do té doby musí vodaři nainstalovat a odzkoušet technologii, zakomponovat osvětlení, stavaři dodláždí okolí.

„Kamenosochaři už skončili, navrtali osmačtyřicet trysek, které budou tvořit vodní závoj. Trubičky do otvorů zatím vkládat nebudeme, voda tekla při zkoušce krásně i bez nich. Teď jsem ve stadiu dílenské výroby bronzu pro odtokové mřížky,“ říká hlavní autor kašny Jiří Plieštik.

Kameníci a kamenosochaři od dubna v mrákotínském lomu zpracovávali kámen o váze přes osmdesát tun. Dílo po převozu do Žďáru dokončovali do půlky října přímo v centru města.

Kruhová kašna má průměr čtyři metry, na hraně má polibek

Místo původní kašny s vodotryskem náměstí oživí žulová mísa, která má v průměru čtyři metry. „Reliéf na vnější straně znázorňuje pět pramenů. Kašna bude mít několik režimů, bude se plnit vodou téměř až po okraj, kolem dokola budou trysky,“ představuje kašnu Plieštik.

Osmapadesátiletý sochař, básník a fotograf, který žije a tvoří hlavně v Písečném na Bystřicku, je součástí architektonického týmu, jenž vyhrál soutěž na rekonstrukci náměstí.

Práce na kašně zaměstnaly čtveřici kameníků a kamenosochařů. Až do konce září pracovali přímo v lomu u Telče, kde si nejdřív museli poradit se surovým kvádrem.

Kámen pro Žďár je nezaměnitelný nejen velikostí, ale také díky rezavému „fleku“ na hraně mísy. „Říkáme mu polibek. To místo vypadá jinace, někdo to může považovat za vadu. Ovšem je to výsledek přírodního děje, který se do kamene obtiskl kvůli vyšší koncentraci železa,“ líčí Plieštik.

Železitý polibek je ve spojení se Žďárem a jeho velkým strojírenským podnikem tak trošku symbolický. Mrákotínská žula je typicky bělavě šedá až okrová.

V nové kašně se chlapi na cestě z tahu už koupat nebudou

Po dokončení kašny náměstí zase o něco ožije. Už teď se autorovi schází první ohlasy.

„Převládají ty pozitivní. Samozřejmě už jsem zaznamenal i negativní. Prý se ve staré kašně mohli chlapi koupat, když šli z tahu. Ale to v nové půjde taky,“ usmívá se. „Nebo jeden postřeh mířil na to, že je motiv na kašně moc asijský,“ poukazuje sochař na pět symbolických říčních pramenů.

Roman Bukáček z iniciativy Pojďme dělat město a Žijeme Žďárem označil kašnu za rigidní. Podle něj je příliš málo kontaktní pro děti, které si s vodou rády hrají.

„Kašna je sice vyšší, ale bude hravá tím, že bude mít po obvodu trysky. Ty jsou tam právě kvůli dětem,“ vysvětluje autor. „Když jsme dělali vodní prvky přímo z povrchu, byli prý zase příliš nebezpečné. Co hlava, to jiný názor,“ glosuje Plieštik, který vytvořil vodní atrakci například pro ostravské Masarykovo náměstí.