Kámen je zasazen do zábradlí u mostu přes Sázavu v Dolní ulici. Nachází se na straně, která je blíže centru, na počátku Kalinova nábřeží. Připomíná brodskou pověst o Hnátovi, který zradil a vpustil do města Jihlavany.
Donedávna si památky zasazené v zábradlí málokdo všiml. Kámen byl omšelý, nevýrazný, ani u něho nebyl žádný popis. To se změnilo až při rekonstrukci mostu. Radnice kámen nechala opravit a nyní na stejném místě vyniká mnohem více.
Restauroval ho přibyslavský sochař Petr Máša, který se musel vypořádat i se spojením kamene. Už od počátku 20. století byl totiž přelomen na dva kusy.
"Musel odstranit zbytky cementu a obě části kamenu spojit chemicky. Kámen byl kromě důkladného očištění a zbavení krusty navíc biochemicky ošetřen proti mikroorganismům a napuštěn speciálním konzervačním roztokem," popsal havlíčkobrodský radní Libor Honzárek.
Hnátův kámen připomíná pověst z roku 1472 o hlásném Hnátovi z Dolní brány městského opevnění. Ten v době sporů a vojenských výpadů mezi Brodem a Jihlavou dal znamení zvonem Jihlavským, kteří město obléhali, že je vhodný čas k útoku.
Zvonění však varovalo i měšťany, kteří se útoku ubránili a Hnáta shodili do příkopu. Tam byl ukamenován. Jeho kostra pak byla dle pověsti vystavena ve výklenku radnice, kde dodnes zvoní a znázorňuje "Brodskou smrt".
Kámen je upomínkou na tyto, možná bájné, události. Měl být v místech, kde byl Hnát shozen z hradeb a kde nakonec zemřel.
Ale není tomu tak. Kámen byl v minulosti několikrát přesunut a přesně určit, kde měl Hnát bídně zahynout, už se nikomu zjistit nepodaří. Třeba na počátku 20. století kámen stával na levé straně mostu, směrem k dnešnímu Ostrovu. "Ale ani toto místo nebylo jistě jeho původním stanovištěm," říká brodský radní.
V té době dokonce mohl Hnátův kámen zmizet ze světa. Jednoho dne do něj totiž narazil povoz, přerazil ho na dva kusy a shodil do řeky Sázavy.
Kámen byl z vody vyzdvižen a uložen ve sklepě brodského gymnázia. Jenže později byl zavalen hromadou uhlí a doslova se na něj zapomnělo. Až při úpravách sklepa před druhou světovou válkou byl náhodou objeven a v roce 1946 ve dvou kusech zazděn do zábradlí na pravé straně mostu.
A pochybnosti mají odborníci i o kamenu jako takovém. Nikdo nevěří, že byl vytesán kvůli strážnému. Podle některých jde o obyčejný mezník, podle jiných se jedná o smírčí kámen. Tomu by napovídaly vyobrazené symboly kříže a sekery.
Podle stěží čitelného nápisu a použitého jazyka by se mohl vztahovat k událostem v letech 1513 či 1613. Je možné, že kámen původně stál na místě, kde došlo k vraždě sekerou. A jeho vztyčení mělo být důkazem smírného narovnání pachatele s rodinou oběti.
Ať tak či onak, Hnátův kámen je jednou z havlíčkobrodských památek, které po restaurování a s připomenutím staré pověsti přitáhnou mnohem více pozornosti než dosud.
"Vždy, když jdu okolo, lidé si kámen prohlížejí, všimnou si ho. Hlavně proto jsme tuto památku nechali vyniknout," dodává Honzárek. Restaurování kamene město přišlo na 130 tisíc korun.
