Vybíhal se tomuto tématu věnuje už dlouhé roky. Řada z nově publikovaných fotografií pochází z Německa od rodin vojáků, kteří na Vysočině tehdy byli.
Dokonce se autorovi knihy podařilo sehnat několik cedulí v němčině, které za protektorátu označovaly jihlavské ulice. Měly společný znak. První písmeno na nich bylo červené, další černé. To vše na bílém podkladu.
„Koupil jsem je na burze od jedné paní. Říkala, že cedulí mají doma plnou kůlnu. Až se mi srdce zastavilo, když jsem je uviděl,“ popsal Jiří Vybíhal. Svůj objev z burzy také ukazuje v nové knížce.
Schillerstrasse, dnes Benešova ulice
Je tam i snímek cedule Schillerovy třídy – Schillerstrasse, což byla dnešní Benešova ulice. Před válkou byly ulice v Jihlavě označeny dvoujazyčně. Po přejmenování v roce 1940 už byly popsané výhradně v němčině. Třeba na Bedřichově nesla jedna z ulic jméno Heinricha Himmlera. Ten navštívil Jihlavu v roce 1939. Autor má i ceduli z Křížové ulice, tehdy Kreuzgasse.
Nová kniha s názvem Protektorátní Jihlava také přináší unikátní fotografii Střední průmyslové školy. Nad jejím vchodem byl za války vytesaný hákový kříž. Dnes je na stejném místě v kruhu znak s dvouocasým lvem.
Škola Adolfa Hitlera
Jiří Vybíhal se věnuje i jediné škole Adolfa Hitlera na území Čech a Moravy v tehdejším protektorátu. Této stavbě v lesoparku Heulos se dnes říká v Jihlavě hrádek a patří policii.
Původní plány nacistické propagandy počítaly s jejím velkolepějším pojetím. Plánovalo se i hřiště s budovou pro přehlídky a zázemím pro sportovce. Vše mělo stát v místech, kde je dnes hlavní vstup do zoologické zahrady. Hrádek je postaven kompletně z kamene.
Původní a stále funkční kašna je z mrákotínské žuly. Příliš se neví, že od hrádku se nabízí velmi pěkný a málo známý pohled přes údolí na kostel svatého Jakuba. Dělá to dojem, jako by stál velmi blízko.
„To místo pro stavbu hrádku asi vybrali kvůli tomu nádhernému výhledu na Jakuba,“ uvedl Jiří Vybíhal.
Zakopaná socha? Asi to byl rytíř
Autor se vrací i k tématu údajně zakopané sochy na nádvoří hrádku. Ta podle něj zobrazovala středověkého rytíře. „Ostatně stavební prvky všech takto zaměřených nacistických škol připomínaly středověk,“ uvedl.
Podle něj byla socha ukryta pod zem zřejmě z obav před postupující frontou doprovázenou nálety. Zkrátka aby nebyla poškozená. Traduje se, že pak byla odvezena do Prahy a umístěna v barrandovských ateliérech.
Dříve se spekulovalo, že socha představovala Ódina, pohanského boha smrti, války a magie. Jenže k tomu patřilo kopí, a nikoliv meč.
Autorovi se také podařilo získat profesionální snímky reportéra časopisu Wiener Ilustrierte. „V Jihlavě fotil v květnu 1942, těsně před atentátem na Heydricha. Nezapomenutelně zachytil architekturu tehdejší doby,“ popsal autor.
Do knihy zařadil též zápisy kronikáře z Vyskytné Augustina Siegla. Třeba 25. ledna roku 1938 zapsal, že se večer objevila neobvyklá polární záře.
„V mnoha obcích včetně Jihlavy byli zalarmováni hasiči. Všichni tomuto prapodivnému úkazu přičítali možnost příchodu války.“ V listopadu téhož roku psal o konfliktech v Jihlavě. Důvod? Němci si nechtěli nechat zakazovat nosit bílé punčochy a zdravit německým pozdravem.
Autor představí svou knihu veřejnosti 30. listopadu v 16:00 v Pivovarské restauraci.
