Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Významného architekta z Vídně přilákal na Třebíčsko hrabě

  10:03aktualizováno  10:03
Málokdo ví, že také na Vysočině lze obdivovat menší obdobu lednického parku. Je jím daňčí obora u zámku v Jinošově na Třebíčsku, kterou zdobí i malé antické chrámy.

Průčelí jinošovského zámku zdobí nápis se jménem někdejšího majitele panství Jindřicha Haugwitze a rodovým erbem tvaru beraní hlavy, ozdobené královskou korunou. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Přátelství a múzám Jindřich hrabě z Haugwitz, 1827. Právě před 190 lety bylo vyzdobeno latinskou verzí tohoto nápisu průčelí zámku Schönwald v Jinošově.

Nápis byl mottem tehdejšího budování celého zdejšího areálu a přeměny někdejší zdejší staré bažantnice na zámek a anglický park s řadou staveb, které fascinují milovníky romantismu. Autorem řady staveb v areálu včetně přestavby zámku do současné podoby byl jeden z ­nejvýznamnějších rakouských architektů, vídeňský rodák Josef Kornhäusel.

Dodnes se zachoval velkolepý plán na finální podobu celého parku, který si nechal vypracovat majitel panství hrabě Jindřich Vilém Haugwitz. „Měl masterplan s programem tak asi na sto let života, který realizoval zhruba z 30 procent. Díky němu tady vznikla řada romantických staveb, včetně dodnes dochované grotty, umělé jeskyně, kterých v období romantismu vznikala řada,“ řekl krajinářský architekt Ondřej Fous, který pracuje na úpravách okolí zámku.

Celý areál je rozdělen plotem na dvě části. Ve větší z nich se nachází například tři pseudoantické chrámky – bohyně lovu Diany, kruhový templ boha lesů Silvána a lyrou ozdobený chrám boha krásných umění Apollona – ale také například torzo zámeckého skleníku a obnovený rybník s umělými ostrůvky.

Lesopark u zámku Schönwald mezi Náměští nad Oslavou a Jinošovem, která slouží i

Obora u zámku Schönwald

Tato část slouží v­ režii Lesů České republiky jako daňčí obora a v době od 9 do 17 hodin je přístupná návštěvníkům. Státní lesy areál také postupně vrací do jeho někdejší či zamýšlené podoby včetně umělých průhledů lesoparkem či můstků přes potůčky.

Zámek se stal i útočištěm

Zámecká část areálu s okolními budovami je majetkem brněnské firmy a není přístupná veřejnosti. „Zámek v Jinošově je Kornhäuselovým stavitelským klenotem, který je ještě velmi málo známý. Budova zámku, obklopená anglickým parkem s drobnými stavbami, vznikala ve dvou fázích v průběhu 34 let,“ napsala ve své studii o Kornhäuselově díle hraběnka Johanna Haugwitz El-Kalak, která je dcerou posledního majitele náměšťského a jinošovského panství Jindřicha Haugwitze.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina.

Na jaře roku 1945 se stal zámek útočištěm pro německé uprchlíky z Východu před blížícími se sovětskými vojsky, poté tady do roku 1947 skauti pořádali lesní školy, v té době v parku také vybudovali stylovou chatku z kůry.

Po likvidaci skautského hnutí během totality zde byl domov hornických učňů, pak takzvaná Dělnická přípravka, dále domov důchodců a od roku 1966 dokonce psychiatrická léčebna pro muže. Ta zde sídlila až do stavební havárie v budově zámku v roce 2009. Po vystěhování léčebny byl zámek prodán soukromému majiteli, který jej celkově rekonstruuje.

Jinošovský park je úchvatným dílem éry, v níž se majetní a osvícení snažili lidskými zásahy přeměnit přírodní krajinu v dokonale harmonický prostor.





Hlavní zprávy

(ID: 779, Editovat, Smazat, Nastavit soukromý, Preview)
(ID: 779, Editovat, Smazat, Nastavit soukromý, Preview)

Co maminky motivuje k vlastním článkům? A co jim dává a bere blogování o porodu a životě s dětmi?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.