Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čobogaj, něbogaj. Jihlavský sběratel ví, co znamenají ta záhadná slova

  7:05aktualizováno  7:05
Je to velmi populární popěvek: Čobogaj, něbogaj, čáry něbogaj. Téměř nikdo ale neví, co vlastně znamená. Jihlavský sběratel a badatel Vilém Wodák zmapoval rozsáhlou českou stopu v těch nejznámějších vojenských pochodech, které zdomácněly i za našimi hranicemi. A přišel i na to, kde se zdánlivě nesmyslná slova vzala.

Jihlavský badatel, historik a sběratel Vilém Wodák s částí své kolekce vojenských pochodů. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

"Jde o zkomoleninu slov populární maďarské lidové písně, podle které složil Hermann Dostál plukovní pochod uherského pěšího pluku číslo 26 nazvaný Csebogár Induló," vysvětluje jihlavský sběratel a badatel Vilém Wodák.

Vojenské pochody jsou pro něj dlouholetým koníčkem. Dodnes je velmi rád poslouchá a sbírá jejich nahrávky. Na promenádní koncerty jezdí i do zahraničí.

Radeckého marš. To je válka vedená primabalerínou

Zvláštní postavení v tomto hudebním oboru má Radeckého pochod od Johanna Strausse, který znají i naprostí laici. Jeho premiéra se odehrála před 165 lety ve Vídni k oslavě populárního maršála.

Nejvýstižněji jej charakterizoval spisovatel Eduard Bass ústy Leopolda Selnického, což byl kapelník cirkusu Humberto: "Radecký marš, to je válka vedená primabalerínou. Všechna sláva monarchie na špičkách. Jedinečná muzika pánové... jedinečná! Šampaňské překomponované pro plukovní bandu."

"V parádním provedení předvádějí Radeckého pochod Vídeňští filharmonici na závěr svých pravidelných novoročních koncertů," připomněl Vilém Wodák.

Zkomolenina Čobogaj, něbogaj, čáry něbogaj vychází z maďarských slov Csebogár, csebogár, sarga csebogár. "Což do češtiny přeloženo znamená: Chrouste, chrouste, žlutý chrouste," vysvětluje Wodák.

Dostál je rovněž autorem velice populárního a dodnes zvláště v Rakousku hraného Leteckého pochodu. Tento skladatel se narodil roku 1874 ve Střelicích u Moravského Šternberka a zemřel v roce 1930 ve Vídni.

U našich jižních sousedů jsou dodnes velmi populární pochody od několika původem českých skladatelů. Skutečným králem pochodů byl kapelník a skladatel Julius Fučík (1872 – 1916). (Byl to strýc svého jmenovce, komunistického novináře pozn. red.)

Tento žák Antonína Dvořáka byl absolventem pražské konzervatoře. Fučíka měli v důstojnických kruzích velmi rádi. Z jeho více než tří set skladeb prosluly zejména Florentinský pochod a triumfální Vjezd gladiátorů. To byl i oblíbený pochod německého císaře Viléma II.

"Fučíkovy skladby jsou dodnes hrané špičkovými orchestry po celém světě," připomněl Wodák.

"Stará Blažková, hezkou dceru má," zpívali si vojáci do kroku

Fučík nebyl sám. Jedním z nejhranějších a nejpopulárnějších českých pochodů je do současnosti Castaldo. Jde o plukovní pochod pražského 28. pěšího pluku. Složil jej v roce 1890 kapelník Rudolf Nováček u příležitosti jmenování Ludwiga Castalda velitelem pluku.

"Pražané tento pochod kdysi vzali téměř jako svoji hymnu. Byl tak oblíbený, že jej do konce války hrály všechny rakouské a později i československé vojenské hudby. Dodnes je mimořádně oblíbený i v Rakousku," popsal Vilém Wodák.

Vilém Wodák sbírá nahrávky vojenských pochodů, na promenádní koncerty jezdí i...

Vilém Wodák sbírá nahrávky vojenských pochodů, na promenádní koncerty jezdí i do zahraničí.

Jedním z nejpopulárnějších rakouských kapelníků předminulého století byl i další Čech Jan Nepomuk Král. Od roku 1862 byl vojenským kapelníkem postupně u sedmi c. k. pěších pluků.

"Byl autorem ve své době velice populárního pochodu "Brucker Lager - Marsch". Na jeho melodii zpívali vojáci popěvek: "Stará Blažková, hezkou dceru má," dodal badatel.

Zlatým věkem rakouské vojenské hudby bylo devatenácté století. Když končilo, hráli uniformovaní muzikanti v ulicích některých měst skoro každý den.

Dnes už hudební pochody ztrácejí do značné míry svůj původní účel. "Doba, kdy vojenská hudba denně procházela posádkovými městy a vyhrávala klasické pochody, je již nenávratně pryč," lituje jihlavský obdivovatel této hudební formy.

Vojenské pochody sbíral i slavný spisovatel Karel Čapek

K nejvyspělejším vojenským orchestrům závěru devatenáctého století patřila hudební tělesa z Francie, Pruska a Rakouska. Vytvářely v rakouských pochodech zvláštní směsici vídeňského sentimentu, české muzikálnosti a uherského temperamentu.

"Český prvek má značný podíl na tehdejším úspěchu rakouských vojenských kapel. Naši hudebníci tvořili až dvě třetiny členů vojenských orchestrů celého Rakouska," zdůraznil Vilém Wodák.

Zvláštní kapitolu tvoří smuteční pochody, v nichž jako skladatel dominuje Frédéric Chopin. Jeho famózní pochod doprovázel na poslední cestě Vídní císaře Františka Josefa I.

"Velmi jímavé tóny tohoto pochodu vlastně předznamenaly tragický konec celé podunajské monarchie," připomněl sběratel.

Tento smuteční pochod doprovázel na poslední cestě i sovětského komunistického vůdce Leonida Brežněva.

A jedna málo známá zajímavost na závěr. Jedním z největších sběratelů vojenských pochodů byl kdysi i spisovatel Karel Čapek.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vedení novoměstské radnice společně s Naděždou Blažíčkovou Horovou odhalilo ve...
Z malíře pokojů se stal profesorem umění. Blažíčka hnal talent i píle

Připomínku svého nejslavnějšího rodáka odhalili ve Slavkovicích. Uznávaný malíř Oldřich Blažíček se ve vesnici, která je místní částí Nového Města na Moravě,...  celý článek

Požár v jihlavském Kronospanu zastavil výrobu na několik dní a způsobil škody...
Sobotní požár v Kronospanu zastavil výrobu a způsobil škody za miliony

Odstraňování následků sobotního požáru v jihlavské firmě Kronospan OSB si vyžádá několikadenní odstávku výroby. Producentovi dřevotřískových desek pro...  celý článek

Nové slámové hřiště ve Žďáře nad Sázavou.
Autor soch z betonu vytvořil atrakci pro děti. Stačilo 60 balíků slámy

Novou atrakci dostaly na konci prázdnin žďárské děti. Novinkou pro tradiční Slavnosti jeřabin je slámové hřiště v parku na Farských humnech. Prolézačky a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.