Čtyři přátelé z České republiky včetně Wodáka, kteří se zajímají o vojenskou historii, chtěli navštívit Hitlerova osobního strážce již v roce 2008.
Našli jeho pěknou vilku v západním Berlíně, která stojí v klidné rezidenční čtvrti Rudow. První návštěva se jim ale nevydařila. "Nedozvonili jsme se," vysvětluje badatel z Jihlavy. S ním se vydal do Berlína mimo jiné i publicista Jaroslav Čvančara, jeden z nejlepších českých odborníků na téma heydrichiády.
Za rok se přátelé vrátili na stejné místo do Berlína. A Vilém Wodák znovu stiskl zvonek u vilky Rochuse Mische. Byl tehdy poslední dubnový den v roce 2009, výročí smrti Adolfa Hitlera. Výročí byl i jeden z důvodů nezvyklé výpravy.
Tentokrát se dveře otevřely a tehdy dvaadevadesátiletý Misch pozval návštěvu z Česka dál.
"Donesli jsme mu láhev Becherovky a české knižní vydání jeho vzpomínek. Věnoval nám půl hodiny," popisuje jihlavský badatel.
Misch v uklizeném bytě ochotně ukazoval snímky ze svého archivu. Měl u sebe doma připraveny svoje fotky, které posílal žadatelům o autogram do celého světa. "Těch žádostí tam měl spoustu, třeba i z Ameriky, Austrálie, Korey," říká Vilém Wodák.
Na fotkách z doby, kdy pracoval pro Hitlera, pózoval Misch v německé uniformě. Sběratelům rozesílal i snímek z alpského sídla v Berghofu, na kterém stál spolu s Hitlerem, jeho osobním lékařem Morellem a s Evou Braunovou.
Misch chodil na mše svaté. Z Hitlerových blízkých byl výjimkou
V berlínské vilce žil Misch v posledních letech sám. Jeho žena, kterou si bral za manželku v roce 1942, zemřela v roce 1997.
"Oddanost. To myslím nejlépe vystihuje jeho osobnost. Oddán byl i své ženě Gerdě, zapálené sociální demokratce, se kterou se prý nikdy nehádal. Po její smrti dokonce z piety k ní volil SPD, Sociálnědemokratickou stranu Německa," popsal Vilém Wodák.
Mischova vlastní dcera se ale s otcem příliš nestýkala. Jeho dva vnuci, dnes už dospělí muži, chodili do židovské školy ve Frankfurtu.
Bývalý Hitlerův strážce tvrdil, že on sám nečetl po válce knihy o nacistickém období. "To moje žena je nakupovala a četla o nacistickém režimu a koncentračních táborech. Já ty knihy pouze prolistoval," říkal Misch.
Vilém Wodák (vlevo) s přáteli navštívil Rochuse Mische v Berlíně v roce 2009.
A skupině českých zájemců o vojenskou historii popsal, jak ho kontaktovali novináři z celého světa. "Právě se za ním chystali Američané, kteří natáčeli dokument. On třeba měl jako věřící v Hitlerově bunkru u sebe růženec. To bylo v roce 1945. V Berchtesgadenu v Hitlerově Orlím hnízdě tam zašel na mši svatou. To přitom bylo v SS problematické, protože tam nutili členy k vystoupení z církve," dodal badatel. Misch také prozradil, že do stejného kostela chodila pravidelně i katolička Eva Braunová.
Když se skupina z České republiky s Mischem před jeho vilkou rozloučila, pokračovala jejich netradiční výprava ještě dál. Navštívili v Německu na ostrově Fehmarn dceru a vnuka Reinharda Heydricha.
V létě přišla záhadná zásilka z Berlína
A pak letos v létě dostal Wodák nečekanou zásilku z Berlína. Odesílatelem byl Rochus Misch. Bylo to krátce předtím, než zemřel. "Zásilka obsahovala české vydání jeho vzpomínek a několik vlastnoručně podepsaných fotografií. Bez jakéhokoli komentáře," uvedl Wodák. Je možné, že si bývalý strážce chtěl před smrtí udělat pořádek ve svých věcech.
Misch se narodil v roce 1917 v dnešním polském městě Opole. Od narození byl sirotek. Hitlera poprvé uviděl při berlínské olympiádě v roce 1936. V tom roce získal výuční list malíře pokojů. Následujícího roku byl povolán do vojenské služby a přidělen k pohotovostním oddílům SS.
I tuto fotografii rozesílá Rochus Misch žadatelům do celého světa.
V září 1939 byl v Polsku těžce zraněn, ale zotavil se. Nejen díky své výšce (měřil 1,85 metru) byl později zařazen k elitní jednotce osobní stráže Adolfa Hitlera. Ve skupině osobních führerových strážců strávil pět let do roku 1945. Toto doprovodné komando tvořila dvacítka mužů. Misch byl i kurýr a telefonní spojovatel.
Po Hitlerově smrti se v květnu 1945 dostal do zajetí. Tři roky strávil jako vězeň v Moskvě, později skončil v izolovaném táboře v Kazachstánu. Před koncem roku 1949 dostal bez soudu trest smrti. Popravě se ale vyhnul. Nejprve mu snížili trest na 25 let nucených prací za podporování nacistického režimu. A v roce 1953 jej dokonce propustili.
O hrůzách nacismu se strážce dozvěděl údajně až po válce
Misch byl do minulého týdne posledním žijícím vojákem, který druhého května 1945 opustil Hitlerův bunkr. "Vlastně zemřel poslední svědek, který spatřil Hitlera a Evu Braunovou po jejich společné sebevraždě," podotkl Vilém Wodák. Misch byl také poslední, komu Joseph Goebbels podal ruku před sebevraždou.
Za zmínku stojí, že Misch nikdy nebyl členem nacistické strany NSDAP. Dokonce tvrdil, že nikdy nečetl knihu Mein Kampf. "Když jsme se ho ptali na Hitlera, tak jen řekl: Byl to můj nadřízený, ke mně byl vždycky pozorný a vlídný," sdělil badatel.
Misch do konce života tvrdil, že za války nevěděl, co se dělo v koncentračních táborech. A dodával, že o holokaustu se prý poprvé dozvěděl až po návratu z ruského vězení.
Když se vrátil v padesátých letech do Německa, sháněl práci. Mluvil o tom třeba s bývalým Hitlerovým řidičem Erichem Kempkou, který po válce pracoval jako řidič u Porsche. Misch se nakonec uplatnil jako živnostník a prodával malířské potřeby.
Postava Rochuse Mische vystupuje i ve velkofilmu Pád Třetí říše, který byl natočen v koprodukci Německa, Itálie a Rakouska. Od premiéry tohoto filmu v roce 2004 se datoval i zvýšený mediální zájem o Mische. Známá je scéna z filmu, kde Goebbelsovy děti v bunkru pokřikují: Misch, Misch, du bist Fisch (foneticky v češtině: Miši, Miši, ty jsi ryba).
