V Kardiocentru Vysočina umí lékaři upravit srdeční rytmus. | foto: Nemocnice Jihlava

Poruchy srdečního rytmu už léčí v Jihlavě. Dosud museli pacienti mimo kraj

  • 0
Složité dojíždění na vzdálené kliniky a více než půlroční čekací lhůty teď odpadnou stovkám pacientů z Vysočiny, kteří trpí poruchami srdečního rytmu. Kardiocentrum Vysočina sídlící v jihlavské nemocnici totiž nově začalo dělat léčebné zákroky, při kterých srdeční rytmus umí upravit.

„Vysočina byla posledním regionem v České republice, kde centrum pro léčbu poruch srdečního rytmu chybělo,“ uvedla mluvčí jihlavské nemocnice Monika Zachrlová.

Specialisté Kardiocentra Vysočina ročně mohou pomoci více než čtyřem stovkám pacientů. „Jsme takoví elektrikáři lidského srdce,“ řekl s nadsázkou lékař Martin Eisenberger, jenž výkony provádí.

Nově prováděné zákroky na úpravu srdečního rytmu jsou vhodné pro dvě skupiny pacientů. První jsou ti, kteří vyžadují takzvanou katetrovou ablaci. „Zjednodušeně řečeno zavedeme cévky přes tříslo do srdce, nalezneme místo, které je za arytmii zodpovědné, a v jednom sezení ho ošetříme,“ vysvětlil kardiolog Eisenberger a doplnil, že tímto způsobem se léčí poruchy rytmu včetně té nejčastější - fibrilace síní.

Toto onemocnění postihuje nejčastěji lidi mezi 40 a 70 lety. „Poruchy rytmu se týkají spíše starších lidí, ale nedávno jsme v našem kardiocentru ošetřili i osmnáctiletého pacienta,“ zmínil kardiolog.

Speciální přístroje srdce posílí a zlepší jeho výkon

Druhou skupinou pacientů jsou ti, kteří bývají po těžkém infarktu nebo mají jinak oslabené srdce a vyšší riziko vzniku život ohrožujících arytmií. Kvůli tomu se jim do srdce zavádí miniaturní přístroje, takzvané implantabilní defibrilátory, které jsou schopné vypátrat tyto arytmie a vyléčit je tím, že vydávají elektrické impulzy.

„U vybraných pacientů navíc zavádíme přístroje, které jsou schopny srdce posílit a zlepšit jeho výkon,“ popsal Martin Eisenberger.

Největší výhodou pro pacienty je podle primáře kardiologického oddělení Zdeňka Klimsy fakt, že už nemusí jezdit do nemocnic mimo Vysočinu. Vyhnou se tak čekacím dobám, jež jsou dnes často delší než půl roku.

„Vysoká kvalita péče je zajištěna erudicí týmu, který svoje zkušenosti získal dlouholetými pobyty na špičkových pracovištích v Anglii, Belgii, ale i v České republice,“ sdělil primář Klimsa. Celková hospitalizace při výkonu trvá obvykle dva až tři dny.