Po Jihlavě jsou čtyři takovéto kameny označující historickou hranici. Větší...

Po Jihlavě jsou čtyři takovéto kameny označující historickou hranici. Větší část města leží na Moravě, menší v Čechách. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Jihlava leží ve dvou zemích, je moravská i česká. Hranice vede zahradami

  • 7
Podobným unikátem jako má Istanbul, se může, jen v menším měřítku, chlubit Jihlava. Krajské město Vysočiny je rozděleno starou zemskou hranicí na větší moravskou část a menší českou. Pokud by se to bralo doslova podle bydliště, má Jihlava po dvou „českých“ primátorech teď už druhého moravského.

Bývalí jihlavští primátoři Vratislav Výborný a Vladimír Hink žijí ve Zborné, tedy v české části města. Po nich vedl magistrát Jaroslav Vymazal, který je vlastně „dvojitý“ Moravan. Dětství strávil ve Slavkově u Brna a nyní bydlí v moravské části Jihlavy.

„Podle toho jsem tedy Moravan, ale stejně tak se cítím být hrdým Čechem. Myslím, že to není tak důležité. Důležitější je, abychom byli kompaktním národem Čechů, Moravanů a Slezanů,“ uvedl Vymazal.

V moravské části hraničního města v lokalitě Na Slunci bydlí i současný primátor Rudolf Chloupek. „Vzpomínám si na zážitky z letních táborů a později čundrů, když mě v Čechách považovali za ryzího Moraváka a Brňáci dokonce za Pražáka. Mám ale za to, že dělit náš nepříliš početný národ podle nářečí je trochu luxus,“ uvedl Chloupek.

Když pes běhá každou chvíli v Čechách a na Moravě

Samotná Jihlava leží převážně na Moravě, v Čechách se nachází části Antonínův Důl, Heroltice, Pávov, Staré Hory, Zborná a větší část Bedřichova.

Ve městě se dochovaly hraniční jehlany se lvy a orlicemi. Nechala je vztyčit v roce 1750 Marie Terezie. Tím rozřešila spory o přesné vymezení hranice v Jihlavě.
Takové sloupy jsou ve městě čtyři a tři z nich jsou na veřejných prostranstvích.

Jeden se tyčí za plotem na zahradě, kde bydlí bývalý vojenský pilot Zdeněk Roh.
Od narození v roce 1939 žije v rodinném domě, přes který vede hranice. Rohovi zájemcům umožňují vstup na zahradu, když si chtějí hraniční kámen vyfotit. Někdy přijede i celý zájezd z Německa s rodinami, které byly po válce z Jihlavy odsunuty.

„Dříve jsme chovali psy - erdelteriéry. Před lety se z našeho chovatelského klubu chtěli trhnout Moraváci. Vyzvali mě, abych se přidal. Tak jsem jim odepsal, že náš pes běhá každý den na zahradě v Čechách i na Moravě a že je to kosmopolita. Na to už mi Moraváci neodpověděli,“ usmívá se podplukovník ve výslužbě, který kdysi v armádě létal na stroji MiG 15. Za českomoravského „kosmopolitu“ se považuje i on sám s manželkou.

Pozemek, na němž čtyřboký jehlan s českým lvem a moravskou orlicí stojí, patří městu. Na zahradu k Rohovým pravidelně docházejí sochaři, kteří památku čistí a opravují. Nedávno přidali na její vršek kouli, která tam chyběla. „Starali se o to za všech režimů,“ řekl Roh, jehož rodina dům vlastní od roku 1924.

Jako malý se radní strachoval, co by bylo, kdyby byl třeba pas

V Jihlavě je podle trvalého bydliště víc Moravanů než Čechů. Třeba Arif Salichov ze Spolku pro starou Jihlavu se narodil a bydlí na moravské straně města. „Cítím se být o maličko víc Moravákem. Bude to asi tím, že jsem studoval v Brně, mám rád lidovky z moravského Slovácka a jsem spíše na víno než na pivo,“ vysvětlil.

Náměstek primátora Jaromír Kalina bydlí v moravské části, ale není pro rozdělování území. „Nejvíce se asi cítím Čechoslovákem, slovanským Evropanem. Sdílejme, co je v nás dobré a co nás spojuje,“ uvedl.

„Je to hrozně zajímavé, že naše Jihlava je protnuta hranicí. Vyrůstal jsem 150 metrů od hraničního kamene u Jitřenky, kde je dnes Albert. Každý den jsem kolem něj chodil do školy, do obchodu, za kamarády. Vždy jsem přemýšlel, jak bych to dělal, kdyby se někdo rozhodl, že je potřeba k přechodu hranice pas,“ vzpomíná jihlavský architekt a radní David Beke.

Jeho představivost šla ještě dál. Uvědomil si, jak by to bylo komplikované, chodit sem a tam, kdyby tam někdo vytvořil skutečnou hranici s jedním průchodem. „Dnes bydlím na moravské straně. Po studiích jsem dostal nabídku zůstat v zahraničí, ale vrátil jsem se, protože jsem patriot. Cítím se v první řadě Jihlavákem. Mezi Moravákem a Čechem nemám preferenci,“ dodal architekt.

Přímo na hranici stojí pouze jeden ze čtyř kamenů

V moravské Jihlavě bydlí i náměstek primátora Milan Kolář. „A nejraději mám akce u kostelíka svatého Jana Křtitele, který je v Čechách. Jsme město, které právě také díky hranici mezi Čechy a Moravou získalo na slávě,“ popsal.

Je rád, že žije na Českomoravské vrchovině. „A ještě raději jsem, že jsme součástí Evropy. Cítím se být spíše kosmopolitou než příslušníkem nějaké národnostní ‚menšiny‘,“ dodal Milan Kolář.

A jeho kolega z radnice Jaroslav Vymazal považuje za důležité, aby náš kompaktní národ uměl být i otevřený. „Abychom byli ochotni přijmout příslušníky jiných národů, ale jen v případě, že plně respektují naše zákony, národní zájmy a zvyky,“ sdělil náměstek primátora.

Jihlavské hraniční kameny vytvořil před staletími polenský sochař Václav Viktor Morávek. Zajímavostí je, že pouze jehlan u silnice do Heroltic stojí na poslední zemské hranici. Ostatní tři jsou umístěné v různé vzdálenosti od ní. Tyto odchylky od zemské hranice jsou patrné i ze zakreslení kamenů na mapách císařských otisků katastru, které pocházejí z roku 1835. Další hraničník stojí třeba v Sokolovské ulici u Kronospanu.