Pozorovatelna u Hybrálce na návrší nad jihlavskou čtvrtí Staré Hory. Průzory byly původně chráněny dřevěnými okenicemi, potom následovaly sklopné plechové okenice a teprve za nimi uzavíratelné průzory. Ve střeše pozorovatelny je průduch komína. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Jihlava měla víc pozorovatelen než Praha. Posádka se ale mohla i udusit

  • 0
Nenápadné, do země zahloubené stavby s úzkými průzory, ukryté na strategických místech v terénu. Vysloužily si lidové pojmenování „bunkry“, ale k odolnosti skutečných bunkrů měly i ty jihlavské většinou daleko.

Byly to pozorovatelny civilní obrany, jejichž posádky měly v případě válečného napadení zhodnotit škody způsobené především na klíčových okolních továrnách bombardováním, v pozdější fázi budování pozorovatelen útokem jadernými zbraněmi.

Badatel Jiří Doupal z Velkých Losin věnoval těmto opomíjeným reliktům studené války knihu. Nezanedbatelnou část jejího obsahu činí pojednání o jihlavských pozorovatelnách, kde jich vzniklo s ohledem na velikost města - shodně s Frýdkem-Místkem - nejvíce v republice.

Pokud je známo, bylo v letech 1953 až 1955 v okolí Jihlavy vybudováno pět pozorovatelen - dvě cihlové a tři betonové.

„Do objektů se vstupuje šachtou se stupačkami. Následují tlakově odolné dveře, za kterými je odpočívárna s kamny. Po žebříku je možné vystoupat do pozorovací místnosti. Ta připomíná prvorepublikové bunkry,“ popisuje Doupal.

Dosud jsou zachovány pozorovatelny u Pístova, nad Sasovem, u Hybrálce a v Hruškových Dvorech, v­ Resslově ulici byla v 80. letech odstřelena.

Pozoruhodné je množství pozorovatelen právě u Jihlavy. Zatímco v ­celé Praze napočítal Doupal pouze dva tyto objekty, nejvíce, sedm, jich má Ústí nad Labem. Pět pozorovatelen, stejně jako v Jihlavě, je pouze v Plzni, v Brně a Frýdku-Místku.

Zajímavé je, že na Vysočině jsou pozorovatelny právě jenom v okolí Jihlavy. V celé republice je známo 110 pozorovatelen, včetně těch zlikvidovaných.

Stavělo se živelně, svépomocí

Zatímco některé mají shodné rysy, většina jich je originálních a atypických. Příčinou jsou okolnosti jejich vzniku v atmosféře hysterických obav z možného propuknutí třetí světové války. Proto pozorovatelny vznikaly živelně, takříkajíc svépomocí.

„Panovalo přesvědčení, že každé opatření provedené v míru je mnohonásobně lepší než spěšná improvizace za války, proto se chvatně budovalo a stavělo,“ píše v knize Doupal.

Tak mohlo docházet k tragikomickým stavebním nedopatřením, jako upevnění vstupních dveří do dřevěných hranolků či vybavení bunkru komínem a kamny, ale bez otvoru na přisávání vzduchu. „Při použití kamen za bojové situace by se posádka brzy udusila,“ konstatuje Doupal.

Vznikly stavby, které by v­ případě války zřejmě nebyly příliš funkční. Po dobudování už vyjma občasných kontrol činovníky Civilní ochrany většinou nebyly využívány.

Budování starého typu pozorovatelen skončilo v Československu kolem roku 1965. Nové typy pozorovatelen pak byly už jako standardizované navrženy po zostření mezinárodního napětí v osmdesátých letech. Na Vysočině však patrně žádné vybudovány nebyly.