Podzemní kontejnerová stání vypadají mnohem lépe, než klasické velké barevné nádoby na odpad. Do center měst se hodí mnohem víc. Takové například mají na nově opravené třídě Míru v Pardubicích.

Podzemní kontejnerová stání vypadají mnohem lépe, než klasické velké barevné nádoby na odpad. Do center měst se hodí mnohem víc. Takové například mají na nově opravené třídě Míru v Pardubicích. | foto: Jan Daněk, iDNES.cz

Jihlava chce pěchovat víc odpadu pod zem, aby nekazila architekturu

  • 4
Vejde se do nich víc odpadu a také po estetické stránce vypadají lépe. Jihlava začíná objevovat kouzlo podzemních kontejnerů. V plánu má vybudovat minimálně další dvě stání v širším centru města. Prozatím podobné kontejnery fungují pouze na Masarykově náměstí a odborníci si je nemohou vynachválit.

Pod zem. Přesně tam by se měl v nejbližších měsících schovat tříděný odpad v dalších ulicích v centru Jihlavy.

Magistrát krajského města chce vybudovat podzemní kontejnerová stání na dvou místech. Jedno má vzniknout za budovou Snaha a druhé na křižovatce ulic Palackého, Jana Masaryka, Bezručova a Legionářů.

„Zatím nemáme hotové výběrové řízení, ale co jsme si zjišťovali ceny v Praze nebo Šumperku, nová stání stojí mezi 700 tisíci a jedním milionem korun. Záleží na konkrétních podmínkách jednotlivých stání, jaký tam bude povrch nebo jak bude vypadat komínek na vhazování odpadu,“ tvrdí Katarína Ruschková, vedoucí magistrátního odboru životního prostředí.

V Jihlavě v současné době funguje zatím jedno podzemní shromaždiště tříděného odpadu. Konkrétně v dolní části Masarykova náměstí, hned pod obchodním domem Prior. Slouží už téměř pět let a podle jednatele Služeb města Jihlavy Jindřicha Klegy s ním panuje spokojenost.

Střed města je poddolován, kontejnery nemohou být všude

„Přivítali bychom, kdyby bylo těchto stání po městě víc,“ potvrzuje šéf městské společnosti.

Podle jeho názoru by se toto řešení mohlo ujmout hned na několika místech. Prvním z nich je historické centrum, kde hraje velkou roli zejména estetický aspekt. „Když máte šest kontejnerů vedle sebe v řadě, tak ať děláte co děláte, úžasná architektura z toho nikdy nebude,“ podotýká Klega s úsměvem na tváři.

Jenže v Jihlavě je situace v tomto směru komplikovaná. Střed města je totiž poddolován sítí podzemních chodeb. Ne všude se proto dají kontejnerová stání pod povrchem země zbudovat. Na vlastní kůži to vedení SMJ a odboru životního prostředí poznala při budování doposud jediných podzemních kontejnerů. S památkáři vybírali vhodné místo celý rok.

„Nakonec se řešení u Prioru ukázalo jako jediné možné,“ krčí rameny Klega. „Musíte si také uvědomit, že technika, která pro odpad jezdí, je velmi těžká. I to jsme museli v centru zvažovat,“ doplnila Katarína Ruschková.

V nových úzkých ulicích se popelářské vozy těžko otočí

Dalším místem, kde by se hodilo podpovrchové řešení, jsou lokality, kde vzniklo nové bydlení v nedávných letech. Developeři, kteří je stavěli, totiž šetřili místem a řada ulic je pro popelářská auta téměř neřešitelným oříškem. Jsou příliš úzké a velké vozy se v nich nemohou otočit.

„Podzemní stání skutečně nejde dělat plošně, je to drahá záležitost. Navíc jsou místa, kde je to zbytečné. Do centra města a do památkové zóny jsou však vhodná,“ myslí si Jiří Holešák, ředitel havlíčkobrodské společnosti HBH odpady.

„V Jihlavě jsme však v městské památkové rezervaci už asi možnosti vyčerpali. I proto nabízíme lidem, kteří zde žijí, že jim dáme malé popelnice na tříděný odpad, aby mohli třídit,“ dodala Ruschková.