Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Štědrý den v Třebíči má šest podob. V tomto směru je výjimečná

  11:39aktualizováno  11:39
Stačí se postavit na Masarykovu vyhlídku na Hrádku a hned uvidíte ty kostely a upomínky na různá náboženství. Na město velikosti Třebíče je jich tu překvapivě hodně a v nečekaně pestré skladbě. Co se ve svatostáncích bude na Štědrý den dít?

Bazilika svatého Prokopa slouží nejen ke mším, občas tam natáčejí i filmaři. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

+Katolíci ukazují betlém, nechybí ani stromek

Nejvýznamnější zastoupení mají v Třebíči katolíci. Dokládá to také existence tří velkých římskokatolických kostelů, z nichž unikátní bazilika svatého Prokopa je na prestižním seznamu kulturního dědictví UNESCO.

Tato památka i kostely na Jejkově a u svatého Martina budou o svátcích intenzivně žít. Farář Jakub Holík, který slouží mše právě v bazilice, už se na ty okamžiky těší. „Bude to radostné, o Vánocích přichází tradičně víc lidí než obvykle. Atmosféru doplní betlém a stromek,“ říká Holík. Štědrovečerní bohoslužba v bazilice začíná ve 22 hodin.

+Evangelíci se připravují na bohoslužbu s večeří Páně

Výrazný kostel Českobratrské církve evangelické stojí v nejrušnější třebíčské ulici – na Bráfově třídě.

„Na Štědrý den budeme mít bohoslužby s večeří Páně. Celou slavnostní chvíli doprovází motiv odpuštění, stojí se v kruhu a zpívá se. Všichni přijímají chleba a víno, obecně je ten obřad prostší než v katolickém kostele,“ přiblížila farářka Jana Potočková. Podle ní je sympatickým propojujícím prvkem v Třebíči fakt, že díky mnoha smíšeným manželstvím třebíčští katolíci pravidelně chodí do evangelického kostela a naopak. „Je to takové otevřené,“ podotkla s úsměvem.

+Husité se zabydleli v Přední synagoze

Na Tichém náměstí v židovské čtvrti stojí Přední synagoga. Jedna ze dvou, které se v Třebíči zachovaly.

Už od 50. let minulého století je v ní ovšem kostel Církve československé husitské. Narození Ježíše Krista zde budou 24. prosince slavit podobně, jak to znají návštěvníci katolických kostelů.

„Máme to velmi podobné, hodně liturgické. Bude samozřejmě půlnoční,“ avizuje zdejší farář Ján Brian Kenneth Lauko. Do Třebíče přišel z Košic, má irské kořeny.

„Synagoga se po válce rozpadala, tak ji naše církev odkoupila od Židovské obce Jihlava. Z koncentračních táborů se totiž skoro žádní Židé do Třebíče nevrátili,“ přiblížil Lauko, jak došlo k netradiční změně, pokud jde o využívání kostela.

Nově příchozího člověka na první pohled upoutají dva výklenky za oltářem. V levém stojí sedmiramenný židovský svícen. Napravo bývá husitský kalich. A mezi nimi je veliký dřevěný kříž.

„Levý výklenek symbolizuje Starý zákon, pravý Nový zákon a kříž to celé propojuje,“ vysvětlil farář.

Na „židovskou“ minulost stavby upomíná ještě velký obraz u vchodu s hebrejským textem. Překlad v malém rámečku prozrazuje, že jde o modlitbu za mrtvé. „To sem jeden z mých předchůdců nechal převézt z židovského hřbitova. Určitě stojí za to se nad těmi slovy zamyslet,“ podotkl farář.

+Svátek světel letos zrovna začíná na Vánoce

Největší soubor židovských staveb v jednotném urbanizovaném celku mimo stát Izrael, také zapsaný na seznamu UNESCO. To je unikátní třebíčská židovská čtvrť i se svou krásně opravenou Zadní synagogou. Ještě před 80 lety v této části města (ale třeba i na Karlově náměstí, kde Židé hojně žili) určitě svítívaly za okny desítky chanukových svícnů.

A svítily by rovněž letos 24. prosince při západu slunce, nebýt holocaustu. Právě na Štědrý den totiž v tomto roce začíná Chanuka, židovský osmidenní svátek světel, jehož nejznámější charakteristikou je postupné zapalování svící.

Každý den přijde na řadu jedna. Pohyblivý svátek dle židovského kalendáře se letos překrývá s Vánocemi. Má ale úplně jiný historický původ a s Vánocemi nemá nic společného. Promítá se v něm příběh o skoro 200 let starší než den, kdy se narodil Kristus. Jde o příběh o úspěšném vzdoru makabejských Židů vůči pořečtěným Syřanům.

V rámci svátku chudí a děti dostávají peníze, děti v některých rodinách taky dárky. Typické jídlo? Koblížky a bramboráky.

+Pravoslavní mají v Třebíči krásný kostel

Jeden z nejhezčích tuzemských pravoslavných kostelů stojí právě v Třebíči. Vypíná se hned vedle starého hřbitova na Gorazdově náměstí. Jako farní kněz tam už více než rok působí Jakub Rojek, jenž sem přišel z Lipnice nad Sázavou.

V Třebíči mají jeden z nejmalebnějších pravoslavných kostelů v Česku.

V Třebíči mají jeden z nejmalebnějších pravoslavných kostelů v Česku.

Lidé, kteří se hlásí k pravoslaví, budou slavit narození Ježíše Krista až třináct dní po 24. prosinci, tedy 6. a 7. ledna 2017. Podle juliánského kalendáře.

„Kdyby 24. prosince vycházelo na neděli, měli bychom normální bohoslužbu. Letos je to v sobotu. My doma říkáme tomuto datu prostě Vánoce. Budeme mít stromeček, dárky, budeme jíst kapra. A v lednu je pro nás svátek narození Ježíše Krista,“ vysvětluje Rojek.

+Díky Muhamedu Alimu Šilhavému nechybí ani islám

Také na islám má Třebíč zajímavou upomínku. Na novém hřbitově je v odlehlejší části muslimské pohřebiště. Takových míst v Česku moc není. Jsou zde pohřbeni muslimové z různých koutů republiky.

Pohřebiště vzniklo zásluhou Muhameda Aliho Šilhavého, místního rodáka, váženého občana a oblíbeného kantora na třebíčském gymnáziu, který před osmi lety zemřel ve věku 90 roků. Muslimem byl sedm desetiletí, k víře se otevřeně hlásil, nikomu ji však nevnucoval. Šilhavý byl předsedou Ústředí muslimských náboženských obcí.

Muhamed Abbas, ředitel Muslimské unie, Aliho Šilhavého znal. „Byl jsem za ním několikrát v Třebíči, vážil jsem si ho. Blíže jsme se seznámili v bouřlivých dnech roku 1989. Samotné třebíčské muslimské pohřebiště jsem zatím nenavštívil. Víte, my muslimové, když nám zemře blízký člověk, moc k hrobům nejezdíme. Zpravidla učiníme něco konkrétního na památku zemřelého, co je i veřejně prospěšné. Jeden postavil Tádž Mahal, jiný třeba autobusovou zastávku, mešitu, studnu či zaplatil veřejnou nádobu na vodu.“

Muslimové mají lunární kalendář, který se nekryje s nejrozšířenějším gregoriánským kalendářem, tedy tím, který máme i v České republice. Je o jedenáct dní kratší a vůči „našemu“ se pohybuje.

Pohybují se tak i svátky. Letos konkrétně na naše datum 24. prosince žádný významný muslimský svátek nevychází. Co tedy bude Muhamed Abbas, který žije v Praze, dělat toho dne?

„Zřejmě budu v práci, večer si dáme s rodinou doma kapra a bramborový salát, manželka je muslimka, ale pochází z Moravy a v České republice je tento pokrm v tomto datu tradiční. Babička je křesťanka, proto některé roky u nás bývají toho dne dárky pro děti od babičky. Rád bych zmínil jednu pro muslimy důležitou věc, která nás charakterizuje. Dobrý muslim si váží Ježíše, protože Ježíš byl prorok. A ty my uctíváme.“





Hlavní zprávy

Ovesné košíčky plněné jogurtem
Ovesné košíčky plněné jogurtem

Zdravá rychlovka pro celou rodinu.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.