Kastelán v Červené Řečici Vladimír Vlček věří, že titul národní kulturní památka pomůže ohroženému zámku k snadnějšímu získávání peněz. Vyšší návštěvnost a lepší podporu si slibují i v místě, kde vznikl seriál Synové a dcery Jakuba skláře.
Výstava Řeči v Řeči(ci)Umělecký kovář David Habermann se rozhodl uspořádat výstavu na řečickém zámku společně s dalšími osobnostmi - fotografem, řezbářem, keramičkou a malířem. Výstava potrvá až do konce prázdnin. „Oslovil mě pan kastelán a já jsem souhlasil, protože se tím pomůže zámku. Název výstavy má pomoci tomu, aby se o stavbě mluvilo,“ vysvětlil umělecký kovář z Telče. |
Rozhodnutí by mohlo vlastníkovi řečického zámku, kterým je ostravské družstvo Nový Unimax, pomoci ke snazšímu přístupu k dotacím. To potvrdila i ředitelka Národního památkového ústavu v Telči Martina Veselá.
„Některé fondy a dotační tituly jsou vypsané pro národní památky. Vlastník by tak mohl dosáhnout na peníze, na které v minulosti neměl nárok,“ řekla.
I kastelán zámku Vladimír Vlček věří ve větší přísun financí. „Já doufám v to, že nám to pomůže.“
Zařazení mezi národní památky bere jako prestižní záležitost.
„Jsem rád, že se nám to povedlo. Teď se jistě bude více dbát na provedení oprav,“ uznal Vlček.
Pro majitele bývalého arcibiskupského zámku se podle Veselé nic zásadního nezmění. „Změní se snad jen to, že ze strany správního procesu nyní bude spadat pod Kraj Vysočina,“ prozradila ředitelka telčských památkářů.
A dodala, že k Červené Řečici se vždy přistupovalo individuálně. „Stavba je to unikátní,“ souhlasila Veselá.
K tomu, aby prostory v zámku byly majestátní jako v dobách, kdy v nich pobývali pražští arcibiskupové, je potřeba zhruba 1,5 miliardy korun.
V loňském roce se zvládla opravit střecha na hlavní budově. Navíc se začalo pracovat i na podlahách velké bašty. „Loni se do zámku investovalo okolo šesti set tisíc korun a o rok dříve asi čtyři sta,“ vyčíslil Vlček.
„Úplná rekonstrukce zatím nepřipadá v úvahu, ale snažíme se jít krůček po krůčku,“ dodal.
Huť, kde byl Cirkl
I sklárně v Tasicích by postup mezi elitní památky mohl pomoci ve všech směrech. V osmdesátých letech tam vznikl seriál Synové a dcery Jakuba skláře v hlavní roli s Luďkem Munzarem. Tehdy tam pracovala necelá stovka lidí, dnes je tam sklářský skanzen. S pomocí grantů se tam v nedávné minulosti podařilo opravit střechy.
Pece v Tasicích vyhasly na jaře roku 2002. Provoz sklárny by šel teoreticky znovu rozjet. Všechno zařízení totiž stále zůstalo na místě a je dobře hlídané.
Obnovení výroby však zůstává pouze snem sklářů. V Huti Jakub Tasice, jak zní současný oficiální název skanzenu, funguje i prodejna skla. V ní se návštěvníci můžou přesvědčit, že české sklářství navzdory levné asijské konkurenci a jiným problémům stále žije.
A že v naší republice stále ještě pracuje mnoho šikovných sklářů, sklářských výtvarníků, brusičů či malířů, kteří umí své řemeslo a vyrábí kvalitní a zároveň krásné sklo.
Sklárna byla uvedena do provozu roku 1796. V letech 1844 až 1914 vedla výrobu rodina Rückelova. V roce 1947 bylo ve sklárně vyrobeno deset velikých váz pro prezidentský palác v Mexiku.
Z Tasic putovalo do dalších zemí světa krásné křišťálové duté sklo, posléze i sklo broušené a vitrážové, skleněná těžítka s květy i nápojové soupravy.
V budově poslední zachovalé barokní hutě ve střední Evropě se téměř nic ze starých časů nezměnilo.
