Úpravna vody Želivka - letecký pohled

Úpravna vody Želivka - letecký pohled | foto: Úpravna vody Želivka

Jak zamezit znečišťování vody v Želivce? Vzniklo společné memorandum

  • 3
Voda v nádrži Švihov se zhoršuje. Stále více se v ní projevuje činnost člověka. Vysočina a Středočeský kraj proto schvalují memorandum, které má vodu udržet čistou. Chtějí dotace pro obce a zemědělce.

Ve vodní nádrži Švihov na Želivce se zhoršuje kvalita vody. Zásobárnu pitné vody pro více než milion lidí v Praze, středních Čechách a na Vysočině znečišťují obce a zemědělci. Ti při obdělávání půdy používají dusíkatá hnojiva, navíc ne všechny obce mají kanalizace a čistírny odpadních vod.

S tímto obviněním mířícím na Vysočinu vystoupil hejtman Středočeského kraje Miloš Petera (ČSSD). Prohlásil to při podpisu memoranda, v němž se kraj zavazuje ke zlepšení čistoty vody v nádrži. Iniciátorem memoranda je Kraj Vysočina, který by měl dokument v radě projednat do měsíce, jeho dalšími účastníky pak Praha a Povodí Vltavy.

Úpravna vody Želivka

  • Je největším provozem svého druhu v zemi, vyrobila za čtyři desítky let přes čtyři miliardy metrů krychlových pitné vody. 
  •  Maximálním výkonem 7 000 litrů za sekundu se řadí i k největším úpravnám vody v Evropě.
  • Vodu ze Želivky pijí lidé v Praze, části středních Čech, Havlíčkobrodska a Pelhřimovska.
  • V příštích deseti letech ji čeká modernizace za zhruba dvě miliardy korun.

Nové memorandum vzniká přesto, že už před několika lety zástupci krajů podepsali memorandum Čistá Želivka. Podle Petery se v té době řešila hlavně ochranná pásma a odškodnění zemědělců, ale problém s čistotou vody trvá. „Plíživě se v Želivce objevují sinice a další věci, které signalizují přítomnost člověka v okolí,“ řekl.

Problém je občas s fosforem

„První memorandum bylo sice podepsáno, tím to ale skončilo. Možná i proto, že chybělo Povodí Vltavy, které má snazší vyjednávací pozici. Proto přišel čas na memorandum nové,“ vysvětlil vysočinský radní pro oblast vodního hospodářství Zdeněk Chlád (ČSSD).

Odmítá ale, že by byla nádrž znečišťována právě obcemi a zemědělci z Vysočiny. „S dusíkem, který nejčastěji pochází z produkce v zemědělství, problém není, limity překračovány nejsou. Nárazově se stane, že je vyšší výskyt fosforu, který pochází z obcí,“ konstatoval.

Jak dodal, Kraj Vysočina proto chystá vypracovat analýzu, co by na toku Želivky bylo potřeba pro udržení čisté vody udělat. „Důležité ale je, aby na její výsledky brala zřetel ministerstva a operační programy při přidělování dotací. Pro malé obce je nereálné, aby na své náklady budovaly kanalizace a čistírny,“ zdůraznil Chlád.

Nenašli technologii pro 55 lidí

To potvrzují i představitelé obcí nad vodní nádrží. „Tři roky jsme tvrdě bojovali, abychom dostali dotaci na modernizaci čistírny,“ přitakává starosta Vojslavic Michal Kubát. „Že taková modernizace stojí jeden a půl milionu a náš roční rozpočet se pohybuje kolem milionu, nikoho nezajímá,“ stěžuje si.

Podobně jsou na tom v Senožatech. Tam sice kanalizaci i moderní čistírnu mají, místní části Nečice, Tuklety a Otavožaty jsou ale bez nich. „Lidé tam mají septiky. Nedovedu si představit, jak by se kanalizace a čistírna v těchto částech řešila. To jsou šíleně nákladné záležitosti naprosto mimo naše možnosti,“ přiznává starosta Zdeněk Vaněk.

Když už by se našly zdroje, neexistuje technologie, která by odpad od několika desítek lidí vyčistila. „Hledáme dlouho a perně, ale nenašli jsme zatím typ menší čistírny, která by sloužila pro našich 55 občanů. I když by třeba dotace byly, musíme počkat, až někdo něco takového vymyslí,“ poznamenal starosta Syrova Václav Sitta.

Jak Chlád prozradil, podobná je situace i mezi zdejšími zemědělci. Kraj sice podporuje nejnovější půdoochranné technologie, na čemž spolupracuje i s Rakouskem, rozhodují ale peníze.

„Každé zpřísnění podmínek hospodaření farmáře něco stojí a někdo jim to musí zaplatit,“ přehazuje míč na stranu ministerstev. Právě nové memorandum by dveře k nim mělo pomoci otevřít.