V Okřešicích na rybníku začínal Karel Čapek s hokejem. V malé obci u Třebíče se narodil a nyní tam i žije. V třebíčském hokeji působí od roku 1982. Je dlouholetým generálním ředitelem Horácké Slavie.
Té se v letošní sezoně moc nedaří, v tabulce první hokejové ligy jí patří až předposlední třinácté místo. Co je příčinou a co s tím do konce sezony ve zbývajících dvanácti kolech dělat? Nejen na to v rozhovoru Karel Čapek odpověděl.
První liga v těchto dnech nabere rychlé tempo. Proč bych měl jako divák přijít do ochozů, ať už na jakýkoli prvoligový stadion?
Divák uvidí nelítosné boje. Čím víc se blíží závěr soutěže, tím jsou utkání dramatičtější. Zažijete nečekaná řešení situací na ledě, je tam samozřejmě i dost nervozity. Nikdo nechce padnout dolů. Každý se snaží. Ty zápasy, to nejsou "pouťáky". Jsou tam emoce.
V první hokejové lize neexistuje na rozdíl od fotbalu přímý postup ani přímý sestup. Hrají se baráže.
Chtěli bychom, aby soutěž byla otevřená. Bylo by to zajímavější, slzy štěstí, slzy smutku na závěr. Reálněji ale než přímý postup a sestup vidím nějaké širší prolínací soutěže – například poslední dva tři týmy z extraligy a první dva tři týmy z první ligy.
Na zápasy chodí asi tisícovka diváků, třeba na duely Třebíč – Most nebo Jihlava – Beroun.
Běžně ale lidí chodí víc.
Jaké jsou divácké návštěvy na hokej v Třebíči?
Obvykle od 1 500 do 2 500 diváků. Pět tisíc chodí na Jihlavu, chodilo na Znojmo nebo když tady bylo Brno. Chceme ale samozřejmě přilákat do ochozů víc diváků.
Jak toho chcete docílit?
Hráči musí odvádět maximum, nesmí se bát hrát. Mohou udělat chybu, to divák omluví. Neomluví ale rozhazování rukama nebo to, že hráč nejede za pukem... Na ledě se musí něco dít, od soupeřů nebo od prudkých ran musí praskat mantinely.
Když se nedaří, diváci pískají...
A naši hráči, kteří jsou mladí, se leknou, začnou přemýšlet a hrají na jistotu. A s tím nemají úspěch. Musí tam být ty emoce.
Karel Čapek (61)S hokejem začínal v Okřešicích, kde chodil s kamarády hrát na místní rybník. Pak šel do Třebíče a odtud na vojnu do Dukly Trenčín (roky 1969 až 1971). V sedmdesátých letech spojil svou kariéru s košickým hokejem, zažil tam třeba i Igora Libu nebo Vincenta a Jozefa Lukáčovy. Na Slovensku zároveň vystudoval fakultu tělesné výchovy a sportu. Od roku 1982 je personou třebíčského hokeje. Začínal jako hrající trenér, později se z něj stal funkcionář a nyní je generálním ředitelem Horácké Slavie. V rámci Českého svazu ledního hokeje působí na pozici člena dozorčí rady – za vrcholový hokej. Karel Čapek je ženatý, má tři dcery. Žije v Okřešicích na Třebíčsku. Mezi jeho záliby patří rodina a sport. |
Je v první hokejové lize udržitelný stav, kdy jsou všechny týmy profesionální? Jaká je současná situace?
Z 99 procent je první liga profesionální, někde hrají studenti a i ti dostávají peníze za své výkony. Když budu upřímný, tak si přejeme, aby profesionální první liga zůstala i nadále. A když vezmu reálný svět, tak si myslím, že do budoucna není možné držet v České republice tolik profesionálních celků. A to nejde jen o čtrnáct týmů v hokejové extralize a o šestnáct v první hokejové lize. Máte i jiné sporty. Vše určí vývoj ekonomiky.
Nebýt měst, tak by se profesionální hokej nehrál na tolika místech republiky. Je to příklad Třebíče, ale třeba i Jihlavy, Pelhřimova, Žďáru nad Sázavou a jiných. Města táhnou hokej výrazně, jsou hlavními partnery. Jak se tady na to díváte? Neměly by se zamiliony korun ročně opravovat spíše chodníky nebo snížit poplatky za psy, popelnice a podobně?
Já bych se zaměřil na Třebíč. Asi máme štěstí, že tady ve městě je hokej záležitostí, která na sebe přitahuje pozornost celého města a vedení třebíčské radnice na to reaguje: že se tady udržuje to „podhoubí“, že hokej do Třebíče historicky patří. Vzít Třebíči nyní hokej, to by se, myslím, nesetkalo s příznivým ohlasem. Hokej nabízí vyžití pro děti, mládež i fanoušky. A nejsou jen z města. Stahujeme děti i fanoušky z okolí. Jezdí sem třeba i někteří diváci od Znojma.
I když Znojmo hraje „rakouskou“ EBEL ligu. Vás třeba tato soutěž neláká? Že by do Třebíče jezdila hrát Vídeň, Salzburg, týmy z Maďarska, Slovinska.
Když jsem působil v Košicích, tak jsem si třeba v maďarském Székesfehérváru zahrál, jezdili jsme i do Slovinska. Tam vyrážela i Třebíč – do Kranje, Lublaně. Ty vazby tady jsou. EBEL liga je zajímavá v tom, že je od partnera finančně zajištěná (Erste Bank je hlavní sponzor – pozn. redakce). Neříkám, že bychom se tomu nebránili. Ale je to trošku složité, musíte vystoupit z Českého svazu ledního hokeje.
Jak funguje v Třebíči fanklub?
Byli bychom rádi, kdyby fanoušci měli své představitele, se kterými bychom mohli otevřeně debatovat a podávat jim informace o dění v klubu, které by šířili dál. Tato vazba tady chyběla, nyní se to zlepšuje – po setkání představitelů klubu s fanoušky v minulém týdnu. Když by se podařilo nějaký fanklub s konkrétními představiteli vytvořit, můžeme se vrátit k praxi, kdy dostávali členové fanklubu zvýhodněné vstupné, zvýhodněné permanentky. Pracuje se na tom.
Jste v kontaktu s hráči z NHL, kteří v Třebíči hrávali nebo začínali? Patrik Eliáš, Martin Erat... Jaromír Jágr vstoupil do kladenského hokeje, Ručinský a Reichel jsou v Litvínově.
Straka v Plzni...
Je tady reálné něco podobného v Třebíči?
Z těch hráčů, kteří dělali hokej vrcholově, jsem zatím jediný, který se do klubu vrátil. Od roku 1982 jsem zde v různých funkcích. Očekáváme, že někteří kluci by se sem mohli vrátit, ale ono je to složité říkat jim: „Vraťte se sem, dejte sem peníze.“ Mám jeden příklad, řeknu, za všechny.
Jaký příklad?
Robert Švehla získal s Trenčínem titul, pak odešel do zámoří. Když byl před podpisem smlouvy s Torontem, řekl: „Ano, podepíšu, ale když dáte mému mateřskému klubu milion dolarů a já tam dám 250 tisíc.“
A klaplo to?
Ano a Trenčín dostal 55 milionů. Jenže to je tak citlivé. Jak já můžu přijít za Patrikem nebo Martinem a říkat jim: „Dejte nám sem peníze“? To nejde. Nedávno tady byl za mnou v létě Tomáš Vokoun. Jel na projížďku na kole, stavil se. Má v Třebíči postavený dům. Kdyby samozřejmě vyslovil přání být v Horácké Slavii, tak tady má prostor a budeme rádi, kdyby ten klub vedl, my mu můžeme dělat servis a předávat zkušenosti. To bychom si strašně přáli a přáli by si to i fanoušci. Martin Erat se třeba stal naší tváří pro nábor dětí.
A co Patrik Eliáš?
Ten pomáhá s Petrou Volákovou UNICEFu, je tam významnou personou. Patrik se v Třebíči angažoval, když se zranil Tomáš Zelenka, hodně Tomášovi pomohl. Je také otázka, jestli by ti hráči chtěli v klubu trávit tolik času a za málo peněz. Je otázka, zda by je to naplňovalo. A jsou tady i jiní: Michal Mikeska, Leoš Čermák, Roman Erat... Kdyby se někdo z borců vrátil, prospělo by to prestiži hokeje v Třebíči. Byl by to nový a dobrý impulz pro partnery i diváky.
Jaký je rozpočet klubu na letošní sezonu?
Teď jsme na osmnácti devatenácti milionech. Na těch dvacet bychom se mohli dostat. Třináct milionů poskytuje na provoz klubu a mládež město. V uplynulé sezoně 2010/2011 jsme se přitom dostali na 23,6 milionu korun.
Tak to bylo dobré?
Taky jsme v minulém ročníku ligy hráli play-off.
A teď je tam ten výpadek znát.
Je tady zhruba čtyřmilionový výpadek od partnerů. To se samozřejmě projeví v kádru prvního mužstva.
Je vypsaná v Horácké Slavii prémie na postup týmu do play-off? Na třináctém místě, které by znamenalo hrát o udržení, určitě být nechcete. Jak jsou motivováni hráči?
Svým platem, kde mohou jít nahoru, ale i dolů.
A jsou dostatečně motivováni?
V minulosti byli lépe. Letos... To jsme zase u těch peněz. Nikdo nechce klub zadlužovat. Hráčům to vysvětlujeme. Nyní potřebujeme zachovat soutěž. Tak si hráči zachovají své smlouvy, své platy. A každodenně pracujeme na tom, abychom získali nového partnera klubu.
Jaká jsou jednání se sponzory?
Jsme rádi za každého partnera. Víme, že situace nyní není pro firmy jednoduchá. Třeba ve stavebnictví. Vedeme také jednání o nové smlouvě se společností ČEZ. Víme, že oni do hokeje dávají hodně – jsou ČEZ Arény v Pardubicích, Vítkovicích, Plzni, podporují i reprezentaci a olympioniky. Ale my si pořád myslíme, že když jsou kousek od Třebíče věže elektrárny, proč by lidé tady nemohli mít více.
V Jihlavě je hlavním partnerem Dukly vedle města i pivovar.
O podobném modelu nyní jednáme. Oslovili jsme skupinu K Brewery. Jsme ve fázi, kdy by partnerem mohla být Černá Hora.
