Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dukovany postaví nové chladicí věže. Ty nynější by silný orkán zboural

  9:12aktualizováno  9:12
Jaderná elektrárna Dukovany bude odolnější vůči extrémním výkyvům počasí. Vítr o rychlosti 230 kilometrů v hodině by mohl zbořit chladicí věže. I proto se chystá stavba nových, určených pro bezpečnostní systémy.

Jaderná elektrárna Dukovany | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Dosud nejsilnější vítr naměřený na území České republiky byl při orkánu Kyrill 19. ledna 2007. Tehdy na Sněžce dosáhl rychlosti 216 kilometrů v hodině.

Kdyby jen o něco málo rychleji zafoukalo v oblasti Dukovan, zřejmě by šly k zemi obrovské chladicí věže. A to by byl malér. I proto se na jaře chystá výstavba malých chladicích věží, které budou určeny výhradně pro bezpečnostní systémy jaderného zařízení.

Nový blok elektrárny by mohl být spuštěn v roce 2035

Jak politici rozhodnou, se zatím neví. Jisté je, že polostátní elektrárenská společnost ČEZ stále živí plány na dostavbu pátého dukovanského bloku. 
"V centrále nám dali jasně najevo, že se s dalším jedním blokem v lokalitě Dukovan počítá," sdělil ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Jaroslav Jakub. 
A dodal, že by se pátý blok měl podle předběžných plánů uvádět do provozu do roku 2035. Se stavbou by se muselo začít o pět až sedm let dříve. 
"Předpoklad je, že by se do rozvodné sítě pátý blok napojoval v době, kdy by se odstavovaly z provozu současné čtyři bloky. A existuje úvaha o šestém bloku s tím, že by kapacita obou nových nahradila výkon odstavených čtyř bloků," naznačil ředitel Jakub. 
Elektrárna nyní chrlí do sítě dva tisíce megawattů elektřiny, stejně jako Temelín.

Elektrárenský kolos ČEZ i v reakci na dva roky starou fukušimskou tragédii chystá sérii opatření, která elektrárnu - odbornou veřejností hodnocenou jako bezpečnou - mají posunout ještě dál.

"Že takto silný vítr může bořit chladicí věže, to se vědělo už před Fukušimou. Dukovany měly v plánu se s tím nějak vypořádat. Stress testy všechno urychlily," uvedla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnbost (SÚJB) Dana Drábová.

Od loňska do roku 2015 se má v areálu elektrárny hodně investovat. Právě v roce 2015 tu potřebují od SÚJB získat povolení na prodloužení provozu prvních bloků o dalších deset let. Přičemž se hovoří o životnosti zařízení až do roku 2035.

A při stress testech se našly oblasti, které bude potřeba vylepšit. Aby byl provoz připravený, kdyby nastal extrémní vítr, mráz, teplo, přívalový déšť či zemětřesení.

"Budou se dělat desítky technických opatření. Elektrárna je bezpečná a bude ještě bezpečnější. Celé to vyjde na jednotky miliard korun," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany (EDU) Jaroslav Jakub.

Kromě nových malých chladicích věží se ještě budou upravovat střechy nad reaktorovnou a strojovnou. Odolají zemětřesení o síle šest stupňů Richterovy stupnice. Unesou vysokou vrstvu sněhu.

V krytu pro personál budou připraveny tisíce porcí jídla

"Nehrozí nám zaplavení řekou Jihlavou, protože jsme na kopci. Mohly by ale přijít přívalové deště. Musíme být připravení na situaci, kdy v areálu bude stát 15 centimetrů vody. Což je průtrž mračen, která podle statistik může nastat jednou za 10 tisíc let," řekl mluvčí elektrárny Petr Spilka.

Proto se zvýšilo 200 vpustí do kabelových kanálů o 20 centimetrů, aby do nich nenateklo. Ve Fukušimě nezvládli chladit reaktory po havárii, protože elektrárna přišla o vlastní napájení. Místnosti se záložními zdroji zaplavila přívalová vlna mořské vody.

Na Dukovanech záložní zdroje - dieselgenerátory - jsou, ovšem spojené "napevno". Zemětřesení by mohlo spoje porušit. "Proto se letos nakoupí dva nové třímegawattové dieselagregáty. Důležité je, že budou mobilní," upřesnil Spilka.

Bude se vylepšovat chlazení tlakové nádoby reaktoru. Dále se bude instalovat zařízení, které dokáže zachytit vodík. Při haváriích se tento plyn může nahromadit v reaktorovém sále. Co dokáže, když se spojí s kyslíkem, bylo patrné při televizních záběrech z Fukušimy, na kterých byla vidět destrukce budov.

Kromě toho se chystají další vylepšení pro ukrytý personál. "Je jasné, že když budou řádit živly, postihne to široké okolí. Těžko se k nám bude někdo dostávat. V krytu jsou navezené tisíce balíčků sušené stravy. Jsou tam připravené norné stěny proti vniknutí vody. A taky vlastní satelitní telefonní spojení, které dosáhne na družici Astra," doplnil mluvčí Spilka.

Telefon je nutný pro kontakt s havarijními štáby na Vysočině a Jihomoravském kraji a taky s meteorology. V krytech bude podle Spilky například i pestrá paleta společenských her, aby se lidé uvnitř udrželi v přijatelné duševní pohodě.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stoleté kino Moravia v Třebíči chátrá. Má ale dobrou polohu poblíž centra...
Z biografu, kde před válkou řečnil Gottwald, bude komunitní centrum

Bývalé třebíčské kino Moravia v uplynulé dekádě jen chátralo. Teď se za 40 milionů korun změní v místo, kde se budou setkávat maminky s dětmi, sociálně slabí i...  celý článek

Nehoda, při které Porsche Cayenne narazilo do stojícího kamionu v koloně na D1.
Porsche se zaklínilo pod kamion a řidič zemřel, policie hledá svědky

Smrtelná nehoda, při níž se v úterý na dálnici D1 zabil slovenský řidič v luxusním SUV Porsche Cayenne, není objasněná. Policie hledá svědky kolize, po níž vůz...  celý článek

V Lukách nad Jihlavou někdo natřel most narůžovo.
Natěrače mostu narůžovo policie našla. Musí zaplatit, nebo barvu smýt

Policisté dopadli natěrače, který před dvěma týdny v noci nabarvil železniční viadukt v Lukách nad Jihlavou narůžovo. Hrozí mu až rok vězení.   celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.