Co na tom, že původní pece jsou dávno vyhaslé a ty, ve kterých se o víkendu tavilo sklo, byly „jenom“ mobilní. I tak to byla pro sklářskou huť Jakub, kterou proslavil seriál Synové a dcery Jakuba skláře, výjimečná událost.
Sklárna, která je od roku 2014 Národní kulturní památkou a slouží jako skanzen, totiž o víkendu oslavila 220 let od svého založení. A tak si lidé mohli sami vyzkoušet vyfoukat sklo na místě, kde se oháněl i herec Luděk Munzar jako sklář Jakub Cirkl v již zmiňovaném seriálu Jaroslava Dietla.
V neděli Huť Jakub přivítala při příležitosti kulatého výročí nejenom veřejnost, ale i své bývalé zaměstnance a sklářské umělce. U pece se otáčel Zdeněk Kunc, Miroslav Liederhaus i Radek Kislinger. Ožila i původní brusírna skla vybudovaná ve 30. letech 20. století. K vidění byly také ukázky malby na sklo.
O možnost prohlédnout si areál Hutě Jakub byl mezi lidmi obrovský zájem. Ještě v pátek majitel František Milichovský říkal, že by byl rád, kdyby dorazilo 400 lidí. Sobotní návštěvnost ale předčila jeho očekávání. Slavnou sklárnu si přišlo prohlédnout 1 500 lidí.
Akce s názvem Dny otevřených dveří ateliérů se v kraji letos konala již pošesté. Kromě sklárny v Tasicích se návštěvníkům otevřely také přibližně dvě stovky uměleckých atelierů, galerií a dílen na Vysočině. Zájemci mohli nahlédnout pod ruce výtvarníků, vyzkoušet si, jak se dělá keramika, patchwork, co obnáší výroba hudebních nástrojů nebo jak náročné je kovářské a sklářské řemeslo.
Výrobní stroje jsou stále na svých místech
Současný vlastník sklárny v Tasicích se snaží památkově chráněný areál postupně opravovat. „Letos jsme dokončili opravu generátorovny, kde je umístěn původní generátor, který vyráběl plyn pro hlavní pec. Došlo tam i k opravě vnější fasády, včetně nátěru,“ vypočítává František Milichovský.
Filmová místaLetní seriál MF DNES a iDNES.cz vás zavede na několik desítek míst po celé České republice, která si filmaři vybrali jako kulisu pro filmy, televizní seriály nebo hudební klipy.  |
Před pár dny dělníci dokončili opravy vnitřních omítek na huti a postaveno bylo i nové dřevěné schodiště k přístavku.
A jaké jsou plány do budoucna? „Chceme tady rozjet ukázkovou výrobu skla. Necháváme si pro tyto účely stavět menší pícku. Výroba skla by měla být součástí prohlídek a celého provozu. Ta pícka bude fungovat tak, že když bude nataveno, kdokoli kdo sem přijede, bude moci předvést své umění,“ připomíná, že toto je dlouhodobý plán, který by se měl zrealizovat do půl roku.
„Pracoval by tam jeden sklář, máme možnost oslovit i někoho z bývalých zaměstnanců,“ dodal.
Sklárnu založil huťmistr Ferdinand Čapek v roce 1796. Velká pec, která živila sklárnu, vyhasla v roce 2002. Podle odborníků se jedná o architektonicky nejhodnotnější a nejstarší českou a současně evropskou sklárnu, kde je zároveň dodržena takzvaná teorie posledního dne.
To znamená, že veškeré podstatné výrobní zařízení a nářadí je ve všech objektech stále přítomno na stejných místech, na jakých bylo v době ukončení výroby. Ročně sklářský skanzen navštíví pět tisíc lidí.
