Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hotel Bílý lev měli v oblibě i cizinci. Po revoluci ztratil renomé a padl

  18:00aktualizováno  18:00
Hotel Bílý lev na žďárském náměstí míval renomé. Zařízení se stovkou zaměstnanců táhlo i zahraniční návštěvníky. Jenže se na něm podepsalo živelné podnikání po revoluci. Nakonec na něj po demolici zůstaly jen vzpomínky. O hotelu Bílý lev je další díl seriálu Ta naše hospoda.

Hotel s vinárnou a restaurací druhé cenové skupiny patřil mezi špičku. V oblibě jej měli hosté brněnských veletrhů i východní Němci. | foto: Archiv Regionálního muzea

Bílý lev na rohu náměstí a Nádražní (tehdy Leninovy) ulice byl otevřen v listopadu 1972, soudruzi si vybrali datum k 55. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Původně se měl přitom otevírat až v létě o rok později.

Podle dobových zmínek vyšla stavba na více než 11 milionů korun. „Nový hotel nahradil dva zajímavé měšťanské domy s gotickými prvky, které byly zbourány,“ připomíná žďárský historik Miloslav Lopaur.

Ve své době byl hotel špičkou, zaměstnával stovku lidí

Hotel byl v provozu pod hlavičkou národního podniku Restaurace a jídelny.

Fotogalerie

„V Bílém lvu jsem poprvé byla už v roce 1975 na praxi, po maturitě jsem nastoupila na recepci a po mateřské jsem dělala provozní. Manžel navíc ve Lvu pracoval jako vrchní,“ vzpomíná Libuše Mokrošová.

Ve své době byl hotel Bílý lev špička a zaměstnával dohromady zhruba stovku lidí. Dokázal pokrýt i větší akce, ubytovací kapacita byla přes sto lůžek, restaurace v přízemí pojala přes 140 hostů, vinárna v suterénu dalších 110.

„Hotel byl vedený v kategorii B s hvězdičkou, hosté měli na pokojích i sprchy. Restaurace patřila do takzvané druhé cenové kategorie, minutky se tady podávaly na stříbře,“ vybavuje si i po letech Mokrošová.

Vinárna měla úroveň, chodilo se do ní ve společenských šatech

Hotel na náměstí okresního města neměl o hosty nouzi, často v něm nocovali také zahraniční hosté brněnských veletrhů, v létě značnou část kapacity obsadili východní Němci.

Pro vyhlášené zákusky z vlastní cukrárny se zde stavovali i lidé projíždějící přes Žďár. V dalším křídle byl navíc bufet a kinokavárna, ze které později vznikl populární klub Swing.

V oboru nebyl v blízkém okolí snad nikdo, kdo by tímto zařízením neprošel. „Bylo tu totiž učňovské středisko jak pro kuchaře, tak pro číšníky,“ vysvětluje bývalá provozní. Mladí na praxi pak často doplňovali směny.

Ve vinárně třikrát týdně vyhrávala živá hudba. „Tam se nechodilo v riflích a keckách, ale ve společenském oděvu, mělo to určitou úroveň,“ zdůrazňuje.

Úroveň upadala, živelnému podnikání po revoluci hotel podlehl

Až později šla úroveň dolů a Lev proslul hlavně diskotékami. „Jako mládežníci jsme se ve Lvu pěkně vyblbli,“ vzpomíná s úsměvem sběratel pohlednic Martin Novák, který redakci poskytl několik cenných snímků dnes už neexistující stavby.

„Já na diskotéky chodil pařit, když jsem byl na vojně v sousední Sázavě,“ přidává se další ze Žďárských.

Bílému lvu se však brzy stalo osudným živelné podnikání v devadesátých letech. Novému majiteli, který získal většinu objektu po privatizaci v roce 1996, přestal jít byznys, takže z jeho záměru vybudovat nákupní centrum, kde měl mít zastoupení i Baťa a další značky, nakonec sešlo.

Někteří si ještě vybaví, jak dělníci do budovy slavně instalovali jezdicí schody a po letech eskalátory - už bez fanfár - zase demontovali. V hotelu vznikl i výtah, který měl obsluhovat restauraci s výhledem v horním patře.

K ničemu nevedlo ani další střídání majitelů. Zatím poslední vlastník, firma VHS Bohemia ovládaná Liborem Havlíkem, na podzim roku 2014 nechal ruinu zbourat.

Plány posledního majitele Lva na výstavbu „podnikatelského inkubátoru“ zatím zůstaly jen na papíře. Podle posledních informací zvažuje změnu projektu se zaměřením na bydlení.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.