Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šipka do řeky, loď na rybníce. Tak si užívali na plovárnách naši dědové

  19:19aktualizováno  19:19
Stále ještě jsou ve městech k vidění dochované zbytky starých plováren, kde se lidé osvěžovali před druhou světovou válkou. Jejich někdejší slávu připomíná do neděle 30. srpna výstava v jihlavském Muzeu Vysočiny. Přibližuje třeba i záhadnou hru s pícháním tyčí do bahna, sirkami a plamínky na řece.

Výstava v jihlavském Muzeu Vysočiny ukazuje nejen to, jak staré plovárny vypadaly, ale představuje i módu a doplňky, které se před desítkami let na tehdejších koupalištích používaly. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Pod jihlavskou mlékárnou byla voda v řece bílá, pod Motorpalem zapáchala a u splavů se válely po hladině velké chuchvalce pěny. Tak to vypadalo v padesátých letech minulého století.

Fotogalerie

Znečištění řeky Jihlavy pod rudou vlajkou komunistů tehdy znamenalo zánik kdysi slavné plovárny u Českého mlýna v Jihlavě. Neslavný konec ve špinavé řece prý provázela i jedna zvláštní hra.

„Jezdilo se na pramicích a při březích se píchalo tyčí do bahna. Nahoru se dostaly velké bubliny metanu - a když se dala nad hladinu hořící sirka, voda hořela,“ popsal badatel Ladislav Vilímek, jenž na výstavě v Muzeu Vysočiny přibližuje historii plováren.

Koupaliště u Českého mlýna vzniklo zhruba před devadesáti lety. Vedení města zakoupilo pro celý areál pozemek o délce tří set metrů na pravém břehu řeky. Cestovní zpravodaj z roku 1939 lákal na zdejší masážní sprchy, velkou skluzavku, čtyři tenisové dvorce, pohodlná lehátka a dobře zásobenou restauraci. V nabídce pro koupající byl i jeden telefon a zázemí pro stolní tenis.

Stará plovárna vznikla, aby se vojsko mělo kde učit plavat

„Po druhé světové válce už ale na dobudování objektů a další plány nedošlo,“ shrnul Vilímek.

Předchůdcem Českého mlýna byla Stará plovárna blízko dnešní výpadovky na Třebíč. Vznikla díky armádě v roce 1844 hlavně proto, aby se mělo vojsko kde učit plavat. O deset let později se o ni začali starat představitelé města. Nechali upravit okolí na břehu blízko hráze. Rozloha vodní plochy Staré plovárny kdysi bývala o polovinu větší, než je dnes.

Plovárna nabízela bazén pro děti a neplavce, loďky i odborně vedené kurzy plavání. Investice do Českého mlýna však znamenaly zánik Staré plovárny. V posledních letech se magistrát snaží do tohoto prostoru investovat, ale skoro nikdo se zde nekoupe. Jen na březích posedávají rybáři. Blízko hráze je moderní dětské hřiště.

Třebíčská Polanka existuje pořád, novoměstská plovárna už ne

Mnohem zachovalejší památku na říční lázně mají v Třebíči na Polance. Autorem adaptace plovárny byl začátkem třicátých let významný architekt Bohuslav Fuchs. Stavbu poté zaplatila městská spořitelna. Dřevěná patrová konstrukce šaten z té doby je dodnes výraznou částí areálu hned u jeho vstupu.

Pouze na dobových fotografiích a pohlednicích už naopak existuje plovárna na Cihelském rybníce v Novém Městě na Moravě. Ta původní se otevřela veřejnosti už v červnu roku 1897.

Přízemní dřevěnou budovu později nahradila patrová, která měla dva bazény s podlahou, bufet i můstek pro skoky do vody. Zájemci si mohli také půjčit loďku. Definitivní tečku za koupáním v „Cihelňáku“ udělala v polovině 60. let minulého století výstavba nového koupaliště na říčce Bobrůvce na okraji lesa Ochoza.

Z Vranova ke Kostelci aneb jak vodní lyže na Vysočinu přišly

Výstava v muzeu na Masarykově náměstí přibližuje též historii jedné méně rozšířené letní aktivity na Vysočině - vodního lyžování. Za vším byla před padesáti lety rodina Jiřího Šedivého z Jihlavy na Vranovské přehradě v zátoce Farářka. Později se přesunuli do domovského okresu.

„K tažení lyžaře používali zpočátku laminátový člun poháněný motorem z motocyklu Jawa 350. Slabý motor však dokázal vléci pouze lehčí lyžaře a těmi mohli být jen malí synové Šedivých Jiří a Miloš,“ popsal lékař Přemysl Fučík, který zmapoval historii tohoto sportu v Kostelci na Jihlavsku.

Aby mohli trénovat i dospělí, posílili pohon člunu motorem z wartburgu. Později se rodina přesunula na Váňovský rybník do Třeště. Místním rybářům se to zpočátku nelíbilo, nakonec ale v roce 1967 souhlasili. O další dva roky později se sportovci začali zajímat o lyžování na rybníku v Kostelci vedle masny.

Na počátku byly drobné spory. Místní se obávali, jestli sportovci nenaruší chod jejich oblíbeného koupaliště. A lyžařům vadilo, že si místní lidé v rybníce myjí auta a narušují jejich vyhrazený prostor. Spory se však brzy urovnaly a obec začala lyžaře podporovat.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Střet osobního auta a vlaku na Znojemsku má tragické následky. Na místě zemřeli...
Dva dospělí zemřeli po střetu auta s vlakem, dívka bojuje o život

Tragická nehoda zastavila odpoledne provoz na trati v obci Olbramkostel na Znojemsku. Dva dospělí pasažéři z osobního auta, které vjelo před vlak, zemřeli na...  celý článek

Hasiči v Jihlavě likvidují požár společnosti na výrobu dřeva. Oheň zasáhl halu...
Ranní požár v továrně na zpracování dřeva už hasiči zlikvidovali

Od čtvrté hodiny ranní bojovali hasiči v Jihlavě s požárem, který vypukl v tamní továrně na zpracování dřeva. Plameny zachvátily halu a dopravníky uvnitř...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.