V roce 1947 vyhrála štafeta z Nového Města na šampionátu ve Špindlerově Mlýně.

V roce 1947 vyhrála štafeta z Nového Města na šampionátu ve Špindlerově Mlýně. Jela ve složení František Balvín, Bohumil Kosour, Karel Dvořák a František Zajíček. | foto: Josef MuchaČTK

Lyžování má v Novém Městě více než stoletou tradici. Začal s ním hajný

  • 0
Závody se v Novém Městě na Moravě konají už od roku 1910. Záhy tam vyrostl také můstek pro skoky na lyžích. Tradice Zlaté lyže začala později – ve třicátých letech.

Lyžařské závody se konají v Novém Městě už přes sto let. A ještě než se začalo jezdit na lyžích na čas, objevovali se první nadšenci jízdy na dřevěných "prkénkách". To i jiná fakta potvrzuje současná výstava v Horáckém muzeu.

A podtrhují to i slova pamětníka Vlastimila Slonka staršího. Je totiž jedním ze spoluautorů expozice. Slonkův dědeček patřil na Novoměstsku k vůbec prvním výrobcům lyží. "Měl takovou venkovskou dílničku," říká Vlastimil Slonek o svém dědovi Adolfovi.

S lyžováním na Novoměstsku se začalo u fryšavského hajného Rudolfa Gabessama. "Lyže získal roku 1892 a začal je používat pro svou práci v lese i pro propagaci lyžování samotného. I jeho dcera byla nadšenou lyžařkou," píše se v publikaci novoměstského Horáckého muzea o historii lyžování v regionu.

Na start se postavili i bez holí

"První lyžařské závody se konaly 2. února 1910. Vloni při Zlaté lyži jsme udělali jejich reprízu. Závodníci měli historické mundúry, nasadili si trojúhelníková startovní čísla," připomněl Vlastimil Slonek.

Vítězem úplně prvních závodů v Novém Městě na Moravě se stal tehdy dvaadvacetiletý student zeměměřičství Karel Mrkvička. Byl vrstevníkem Bohumila Hanče a Karla Jarolímka, s nimiž soupeřil o stupně vítězů jak na Vysočině, tak třeba i v Krkonoších.

Tehdy byly zajímavé lyžařské disciplíny, jaké už dnešní sport ani nezná. V publikaci muzea se píše o tom, že se soutěžilo třeba i v běhu na 100 metrů bez holí nebo v krasojízdě na lyžích.

Na druhou stranu třeba ještě neexistoval biatlon, který má v těchto dnech v moderní Vysočina Areně v Novém Městě mistrovství světa.

Prvním učitelem byl Hanč

Bohumil Hanč se zapsal do sportovní historie Nového Města na Moravě. "Byl tady v letech 1911 až 1913. Vedl lyžařské kurzy," řekl Slonek. Hanč ovšem tragicky zahynul 24. března 1913 – právě při mezinárodním závodu v běhu na lyžích na 50 kilometrů na hřebenech Krkonoš. Do závodu nastoupil společně se svým přítelem Václavem Vrbatou, když se náhle extrémně zhoršilo počasí.

Na Vysočinu zavítal i norský trenér Ingwald Smith-Kielland. "Ten se pak později stal i velvyslancem Norska v Praze," doplnil novoměstský pamětník Vlastimil Slonek.

Smith-Kielland naučil Novoměšťany běh na lyžích odpichem soupaž a také jim ukázal při sjezdech "kristiánky". Nor byl členem klubu Trym Kristiania.

Nebyl jediným cizincem, který v regionu učil lyžovat. V roce 1934 byl v Novém Městě norský závodník Ola Wiig, který vysvětloval nejnovější techniku skoků na lyžích. A v roce 1947 vedl lyžařský běžecký kurz na Medlově švédský trenér Bergfors.

Nové Město na Moravě se mohlo chlubit celou řadou reprezentantů. Ti jezdili na světové šampionáty i olympijské hry.

"Vzpomínám na Karla Štefla, na tu generaci před námi. Znal jsem se i s Karlem Dvořákem a dalšími olympioniky," poznamenal při prohlížení expozice o historii lyžování v Novém Městě na Moravě Jindřich Kořenský ze Zlína. Ten se dlouhá léta aktivně věnoval hlavně biatlonu a získal šestadvacet medailí z republikových šampionátů.

Otakar Německý se zúčastnil první olympiády v Chamonix

Otakar Německý byl například účastníkem prvních zimních olympijských her ve francouzském Chamonix v roce 1924.

Jel i na druhou olympiádu za čtyři roky do švýcarského Svatého Mořice. Tam se už prosadil, když skončil osmý v závodě sdruženém a v běhu na 18 kilometrů dorazil do cíle jako patnáctý. Medaile získal i na světových šampionátech v letech 1927 a 1930.

Otakar a Josef Němečtí patří k zakladatelům novoměstské lyžařské běžecké školy.

Mezi jejich vrstevníky se řadí Bohuslav Slonek a mezi pokračovatele třeba Cyril Musil, Vít Fousek starší, Bohuslav Musil, František Balvín a Bohumil Kosour. Třeba Cyril Musil bojoval na velkých sportovních akcích ve třicátých letech minulého století.

Byl také v roce 1936 na zimních olympijských hrách v německém Garmisch-Partenkirchenu.

"V běhu na padesát kilometrů skončil devátý, ve štafetě na 4 x 10 kilometrů byl pátý," přečtou si na jednom z informačních panelů návštěvníci otevřené výstavy v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě.

"Cyril Musil potom za komunismu odešel do Kanady. Tam měl své vlastní lyžařské středisko," doplnil Novoměšťan Stanislav Mužátko. Musil byl v roce 1949 zatčen státní bezpečností a ve zinscenovaném procesu odsouzený na 20 let do vězení. Podařilo se mu však uprchnout z vězení v Ilavě a dostat se do Kanady. Zemřel v dubnu roku 1977.

Takové úspěchy by nebyly možné bez zázemí. První významnější lyžařskou chatu postavili "lyžníci" z Novoměstska v roce 1921 na Harusově kopci a postupně ji také rozšiřovali. Jenže objekt v roce 1942 vyhořel.

Náhradu získalo Novoměstsko až v roce 1972. Tehdy se otevřel nový hotel Ski – v místě, kde se pak začaly konat světové poháry a kde je nyní pořádáno mistrovství světa v biatlonu.

V minulosti nebyly ani takové vymoženosti jako sněhová děla. "Pamatuji si, že se kvůli špatným podmínkám Zlatá lyže několikrát neuskutečnila. Nebyl sníh. Teď je ale tlak sponzorů takový, že zrušení tak velké akce nejde," soudí bývalý biatlonista Jindřich Kořenský ze Zlína. "Na druhou stranu mě mrzí, že jsem tak starý. Závidím současným sportovcům ten areál," dodal muž z východu Moravy.

Nadšení Novoměšťané se vrhli i na skoky na lyžích

K historii lyžování na Novoměstsku patří i skoky na lyžích. První závody se konaly v roce 1912. Stálý můstek vyrostl na vrchu Šibenice o třináct let později.

Závod Zlatá lyže se pak začal konat od roku 1934. Zpočátku se jednalo o závod sdružený – skok a běh na lyžích. Od roku 1973 je Zlatá lyže pořádána jako mezinárodní závod FIS.

Ve městě se také stále vyrábí rovněž lyže. I tato dlouhá tradice pokračuje.