Přímo uprostřed dnešního Masarykova náměstí v Jihlavě fungovala čerpací stanice...

Přímo uprostřed dnešního Masarykova náměstí v Jihlavě fungovala čerpací stanice ještě v září roku 1959. Dnes auta na toto místo nemůžou, prostor už je určen jenom pro pěší. | foto: Archiv ČTK

Benzin se kdysi tankoval z demižonů, pumpy se pak stavěly na náměstích

  • 22
Letos uplynulo 110 let od prvního sčítání aut a motocyklů na našem území. V té době také vznikala síť benzinových stanic. S dnešními čerpacími stanicemi se však ty tehdejší nedaly srovnat. V počátcích se palivo prodávalo na kila, tankovalo se u pump často přímo na náměstích.

Dnes už je to nemyslitelné, ale kdysi bylo naprosto běžné, že se pro benzin jezdilo k pumpám na náměstí. Stojany stály v Třebíči, Havlíčkově (tehdejším Německém) Brodě, Velké Bíteši i v centrech dalších měst.

V Jihlavě fungovala čerpací stanice přímo ve středu náměstí ještě v září roku 1959. Snímky z té doby dokazují, že tam byl čilý dopravní ruch.

Pumpy se ale začaly objevovat mnohem dříve. Když se v roce 1906 poprvé sčítala motorová vozidla, bylo v českých zemích 73 aut a 228 motocyklů.

Už dva roky předtím se usnesli členové klubu motocyklistů, že je potřeba vytvořit síť stanic, kde by si mohli doplnit palivo a odpočinout po jízdě. Hned v roce 1904 začalo prodávat palivo sedmnáct hoteliérů, drogistů, hokynářů a lékárníků v okresních městech. Benzin nakupovali z kolínské rafinerie v demižonech, kam se vešlo 35 litrů. Zpočátku se prodával po kilogramech.

Radním se stojan uprostřed náměstí nelíbil, musel pryč

Stojan s palivem kdysi stál i v centru Německého Brodu.

„Byl od společnosti Naftaspol téměř ve středu náměstí v letech 1933 až 1936. Radnice to nelibě nesla, takže zmizel při úpravě náměstí. Obsluhoval ho zaměstnanec nedaleké trafiky u morového sloupu. Byly tam dvě podzemní nádrže o objemu dva tisíce a tři tisíce litrů,“ popsal historik Michal Kamp z Muzea Vysočiny. Stojany byly v Brodě třeba i v Dolní a Horní ulici blízko náměstí.

Také v nejcennější části historické Telče se tankovalo. „A to přímo na náměstí v dolní části velkého loubí,“ popsala Helena Grycová Benešová z telčské pobočky Muzea Vysočiny.

Benzinka na tamní Třebíčské ulici je známá tím, že za války se v ní scházela odbojová skupina zvaná Petrolejbenzin, která působila v Telči po seskoku parašutistů u Ořechova.

„V březnu 1943 byli vůdcové skupiny zatčeni. Po jejich výsleších pak bylo následně zatčeno dalších sedmdesát občanů Telče. Sedm vůdců bylo popraveno. Dnes mají na místě bývalé benzinky pomník,“ doplnila Grycová Benešová.

V roce 1913 stál litr benzinu 72 haléřů, nafta byla za 28

V Pelhřimově byla zřízena čerpací stanice roku 1924 firmou Naftaspol na dnešním Svatovítském náměstí. „Stála ještě ve čtyřicátých letech,“ popsala Miroslava Kvášová, historička Muzea Vysočiny. Druhá čerpací stanice z roku 1927 pod taktovkou firmy Vacuum Oil Company je spojena s dnešním Karlovým náměstím v Pelhřimově.

Poptávka po palivu stoupala s tím, jak se automobilismus rychle rozvíjel. Třeba v roce 1913 stál litr benzinu 72 haléřů a nafty 28 haléřů.

První distribuční společností v Československu se stala firma Bratři Zikmundové. Její šéfové postavili síť veřejných čerpacích stanic, čímž pomalu odzvonilo tankování po garážích. Jejich první pumpa začala fungovat v první polovině 20. let.

Před druhou světovou válkou už bylo v Československu 5 800 výdejen pohonných hmot. A jejich zaměstnanci měli pěkné platy - jejich týdenní mzda byla koncem dvacátých let až 180 korun. Přitom průměrný dělnický výdělek byl tehdy 120 korun.

A skryté reklamy na výrobky prodávané u pump byly už v éře černobílých filmů. Třeba plechovka s konkrétní značkou oleje se objevila ve filmu Tři kamarádi, kde si zahrál kromě jiných Ladislav Pešek.