Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zoo začínala s třínohou pumou a starými lvy. Dnes je klenotem Jihlavy

  17:23aktualizováno  17:23
Největší turistická atrakce na Vysočině slaví šedesát let od svého vzniku. Zoologická zahrada v minulosti přežila chvíle, kdy měla jen třínohou pumu či starého lva a byl dán příkaz k likvidaci tehdejšího zookoutku. Nyní patří mezi nejnavštěvovanější i nejkrásnější zahrady v republice.

Nejviditelnější část oslav kulatého výročí jihlavské zoologické zahrady se uskutečnila v neděli. Vše zahájil průvod zvířecích masek, který v podvečer vyrazil z Masarykova náměstí do zoologické zahrady. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Když budoucí ředitel jihlavské zoologické zahrady Vladislav Jiroušek v roce 1967 poprvé pohlédl od Jakubského kostela do údolí lesoparku Heulos, kde byl zookoutek, kterému měl začít šéfovat, skoro oněměl z toho, jak moc se mu to místo líbilo.

Fotogalerie

„Viděl jsem nádherné údolí. Dodnes neznám lepší místo pro zoo. Nemohl jsem se dočkat, až sejdeme dolů. A pak nadšení vystřídalo zděšení,“ vzpomíná na první moment, kdy se setkal poprvé s jihlavskou zahradou.

„Více než rok bezvládí byl znát. Všude nepořádek, největší bída byla druhová skladba zvířat. Starý lev, třínohá puma, poníci, nějaké opice, papoušci - zkrátka co se komu nehodilo, bylo pro Jihlavu dobré,“ líčí ve své knize ZOO Jihlava aneb Cesta od kolébky k dokonalosti.

Nakonec ale výzvu šéfovat zookoutku přijal a zůstal zde jako ředitel dalších čtyřicet let, než ho v roce 2005 vystřídala současná ředitelka Eliška Kubíková.

Patří mezi třicet turisty nejvyhledávanějších míst v republice

Je téměř nemožné uvěřit, že se z původního zookoutku, kde bylo pár bažantů a papoušků, podařilo za ta léta vybudovat mezi odborníky uznávanou a návštěvnicky velmi oblíbenou zoologickou zahradu, která letos slaví kulatých 60 let od založení.

Od skromných začátků v roce 1957 svůj prostor téměř ztrojnásobila a změnila se k nepoznání. Přibyly nové vstupy s elektronickým odbavením, parkoviště, africká vesnice Matongo, moderní expozice bez mříží, dětská hřiště a široká a pestrá je druhová skladba zvířat. A v posledních letech vznikly i nové pavilony v rámci projektu ZOO pěti kontinentů.

I když patří jihlavská zoo k těm menším, zařadila se podle agentury Czech Tourism do třicítky nejnavštěvovanějších turistických cílů v zemi a je už několik let jednoznačně nejnavštěvovanějším turistickým lákadlem na Vysočině. V loňském roce zažila sezonu snů, kdy ji navštívil historicky nejvyšší počet návštěvníků. Počítadlo se 31. prosince zastavilo na čísle 334 543 lidí.

Voliéra i některé výběhy z počátků zookoutku slouží dodnes

Nápad na vznik zookoutku měl v 50. letech jihlavský inspektor kultury Oldřich Vávra. Spojil se s Jindřichem Weisem a oba nadšení chovatelé začali budovat první expozice pro bažanty a papoušky.

Jako první byla v roce 1955 postavena bažantnice a o dva roky později stáje. Některé stavby, které byly vybudované na konci 50. let, však slouží dodnes.

„To je případ kruhovité voliéry dravých ptáků. K nejstarším stavbám patří i stáje a výběhy, kde dnes najdeme lamy,“ připomíná Eliška Kubíková.

Prvním skutečným exponátem, a to hned šelmou, byl medvěd hnědý Péťa, který zanedlouho dostal partnerku Kristýnku. Oblíbení huňáči byli na dlouhá léta velkou atrakcí návštěvníků, ale i oblíbenci zaměstnanců, kteří jim prý dokonce pekli buchty.

Dikobraza si chovatel v Ústí nad Labem jen tak chytil do kabátu

Řada českých zoologických zahrad v té době doplňovala své chovy různými kuriózními způsoby či z cirkusových zdrojů. Tak se do Jihlavy dostali i lvi, kteří zde byli k vidění již v roce 1958. Zoo je koupila od cirkusu i s maringotkou.

Nezvyklé bylo také získání dikobrazí samice. Pár zvířat tehdy uteklo ze zoo v Ústí nad Labem a Jindřich Weiss byl požádán, aby je pomohl odchytit. „Než dorazil, samce zastřelili policisté, protože se báli, že je svými ‚prudce jedovatými‘ ostny zasáhne. Samici pak chytil jen tak do kabátu a mohl si ji odvést. Za šest týdnů se jí narodila mláďata,“ vzpomíná na Weisovo vyprávění Jiroušek, jinak také uznávaný herpetolog a bývalý prezident Unie českých a slovenských zoologických zahrad.

Populárních zvířat, která se těšila přízni návštěvníků, byla celá řada. Pamětníci si vzpomenou jistě na paviána Šerpana, jehož tesáky vzbuzovaly respekt, na medvědy malajské Wanga a Li, kteří prosluli svými útěky, nebo kočkodany s legračním jménem ‚ďamďam‘, které jihlavská zahrada chovala jako jediná na světě.

Zoologickou zahradu v Jihlavě si vybrali i filmaři. Kromě nejrůznějších dokumentárních filmů se zde natáčel celovečerní slovenský film Pavilon šelem nebo i večerníček s Janem Třískou.

Za omezením zookoutku se v 60. letech skrývalo jeho rozšíření

Zlomových okamžiků důležitých pro rozvoj zoo, bylo hned několik. „Ten nejpodstatnější byl v roce 1968, kdy jsem dostal písemný příkaz začít rozprodávat zvířata a mělo dojít k likvidaci zahrady. To se naštěstí nestalo i díky mediální polemice. Verdikt, na který jsme s napětím čekali, sice zněl ‚omezení zookoutku‘, ale ve skutečnosti šlo o skryté rozšíření,“ usmívá se Jiroušek.

Dalším osudovým okamžikem bylo podle Jirouška získání statusu zoologická zahrada v 80. letech, překonání povodně v roce 1985, získání dalších pozemků pro rozvoj zoo, ale i letopočet 2003, kdy dramaticky stoupl počet návštěvníků.

Největší stavební rozmach v dosavadní historii jihlavské zoologické zahrady nastal v roce 2011. Začalo se pracovat na projektu Zoo pěti kontinentů. Ve volném prostoru mezi novým vstupem a původní částí zahrady vznikaly úplně nové pavilony - Australská farma, Africká savana a expozice afrických primátů a hyen. V centru zahrady vyrostl Asijský pavilon a nakonec i technicky i finančně nejnáročnější Tropický pavilon. Od jeho otevření uplynul v prosinci jeden rok.

Ředitelka jihlavské zoo na sklonku roku skončí

Na loňskou sezonu ředitelka zahrady Eliška Kubíková jen tak nezapomene – nejen...

Jihlavská zoologická zahrada má za sebou velkou Zooparty k 60. výročí založení. Přesto na letní sezonu chystá pro návštěvníky řadu doprovodných akcí i novinek. Ke konci roku však zahrada, respektive její zřizovatel, bude stát před těžkým úkolem. Najít pro zoo nového ředitele. Současná ředitelka Eliška Kubíková oznámila odchod do důchodu.

Jakých novinek se letos dočkají návštěvníci zoologické zahrady?
Dokončena bude nová australská expozice připravovaná pro tasmánské čerty. Ale protože zvířata není jednoduché získat, prostor dočasně využijeme pro chov pralesních psů. Objevit by se v Jihlavě mohli v řádu dnů, možná týdnů. Rádi bychom také dopřáli partnera naší mladé tygřici Čintě. Intenzivně jednáme s brněnskou zoologickou zahradou o zapůjčení chovného samce. S největší pravděpodobností by se zde měl objevit po skončení letní sezony. V létě se chystáme opravovat ubikaci tapírů a kapybar a proměnou prochází také japonský parčík Hokkaidó. Dělají se v něm už poslední úpravy. V souvislosti s tím jsme upravili i výběh pro jeřáby mandžuské. Naplánovanou máme ještě velkou změnu v místě, kde se dnes nachází louka k výcviku dravců. Pokud naše plány vyjdou, na podzim bychom zde měli vybudovat řadu voliér právě pro dravé ptáky.

Jaké jsou dlouhodobé vize rozvoje zoologické zahrady?
Naše myšlenky se upírají k sousedícímu areálu Modety, který město nedávno koupilo. Teď nás čeká, odhaduji, tříleté období, kdy se budeme snažit prosadit, aby v tom objektu byly věci, které by zoo pomohly. Pro nás je velmi zásadní přání, aby tam mohla vzniknout velká restaurace. Rádi bychom tam přemístili také kancelářské prostory a krmivářské zázemí. Zoo by pomohla i další parkovací místa, ale být by tam mohly i expozice.

K šedesátinám zoo jste nechali zhotovit speciální emisi poštovních známek, v neděli jedna velká oslava k výročí zoo skončila. Plánujete ještě nějaký další speciální program na léto?
Máme za sebou také pořádání valné hromady Unie českých a slovenských zoologických zahrad, setkání pro bývalé zaměstnance, retro výstavu a vydali jsme obsáhlého průvodce „Krok za krokem jihlavskou zoo“. Letos výjimečně dvakrát vyjde také časopis Zoonovinky a poprvé i Retronovinky. V letním období se mohou návštěvníci těšit na speciální program Střípky ze všech kontinentů, kdy samostatně představíme jednotlivé světadíly.

Ač vůbec nevypadáte na svůj věk, pomalu, ale jistě se blížíte do let, kdy ženy odcházejí do důchodu. Budete si tedy užívat volných dnů, nebo se znovu ucházet o post ředitelky zoo?
Děkuji za kompliment. Plánuji skutečně odchod do důchodu a nebudu se nadále o tento post ucházet. Předběžně uvažuji o tom, že by se tak mohlo stát ke konci kalendářního roku, ale ještě to není definitivní.

Máte vyhlédnutého nástupce? „Vychovala“ jste si nějakého?
Moji kolegové jsou přesvědčeni, že nepotřebují vychovávat, takže jsou v tomto směru velmi samostatní. (usmívá se) Musím se přiznat, že nemám žádného horkého favorita, ale věřím, že se podaří vybrat toho nejlepšího.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Šimon Mareček patří k největším talentům českého orientačního běhu, což...
Zvítězily geny. Orientační běh ochutnával talent z Vysočiny už v kočárku

Studuje sportovní gymnázium v Novém Městě na Moravě, přičemž nejvíc ho baví tělocvik a zeměpis. A není divu. Letos patnáctiletý rodák z Nového Města na Moravě...  celý článek

Na vietnamskou večerku nedají ve Velkém Beranově dopustit. Otevřeno je takřka...
Vysočina pošle peníze pro vesnické prodejny, dostane se i na Vietnamce

I k vietnamským obchodníkům na vesnicích by se mohly dostat peníze od Kraje Vysočina, jimiž už brzy podpoří malé prodejny na venkově. O tom, jakým způsobem...  celý článek

V kabině amerického bombardéru B-52 během cvičné mise nad Baltem
Americké bombardéry B-52 by při cvičení měly být jen tečkou na obloze

Od středy až do 12. září se bude konat mezinárodní vojenské cvičení Ample Strike 2017. Jsou do něj zahrnuty letecké základny u Náměště nad Oslavou, v Čáslavi a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.