Karel Klouda má historické sekery jako svůj koníček. Využívá je však i v zaměstnání.

Karel Klouda má historické sekery jako svůj koníček. Využívá je však i v zaměstnání. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Historické sekery, nalezené na Jihlavsku, by tesařům posloužily i dnes

  • 1
Jihlavský tesař a památkář Karel Klouda opatruje nástroj, který se dědil z otce na syna, z generace na generaci. Řeč je o sekyře, jejíž ztráta v dobách středověku znamenala pro majitele často ztrátu obživy. V soukromé sbírce má Klouda spoustu dalších vzácných kousků.

Kromě vlastní sbírky asi 350 seker nejrůznějšího stáří nyní Klouda opatruje i sedm nástrojů, které pod nánosy vrstev zeminy přečkaly z dob gotiky a baroka až do dnešní doby. Ty však objevil badatel Vítězslav Vítkovič na různých místech Jihlavska.

Kromě jihlavského Hosova třeba i u staré vozové cesty v Bílém Kameni nebo třeba u Puklic v místech, kudy vedly středověké cesty. "Jde o unikátní přehled nástrojů od lesních dělníků, kteří káceli a odvětvovali stromy, až po šindeláře," zmínil nad sedmero sekerami Klouda.

Sekery jsou podle něho z gotického období. Jejich nálezce Vítkovič je však zdrženlivější. "Archeologové jsou v tomto opatrní a nikdo nepotvrdí, z jaké doby skutečně jsou," dodal Vítkovič.

Sekery mohly jejich majitelé ztratit při boji o život

Památkář Karel Klouda určoval původní využití kovových nástrojů různých velikostí i tvarů a nyní je má zapůjčené pro přednášky, které dělá učňům tesařského a truhlářského řemesla.

Tesař Karel Klouda a unikátní nalezené sekyrky.

Ze sedmičky seker si Klouda nejvíce považuje té, která byly objevena poblíž císařské studánky na jihlavském Hosově. Ta ve své době sloužila šindelářům. "Sám jsem podobnou sekeru ještě ani nikde v muzeích neviděl, znám ji dosud jen z literatury. Šlo o úzce specializovaný nástroj," upozornil jihlavský tesař.

"V té době, když si řemeslník pořídil sekerku, měl ji na celý život, byla velice drahá a cenná. Za jakých okolností je jejich původní majitelé ztratili, nikdo neví, mohlo to být při útěku, při boji o život," popisoval Klouda.

Dobře posloužit dokáží i dnes

Podle něho je na tesařských nástrojích vidět, že i tvar seker se měnil s vývojem řemesel a architektury. Třeba mladší barokní sekery jsou podle něj daleko těžší a mohutnější než sekery starší gotické.

Některé z tesařských nástrojů mají značku, ale ta je již nečitelná. "Nejlépe se nám určují sekerky podle značky tří křížků, ty pocházely ze známé jihlavské kovářské dílny. Ze sedmi sekerek je ale nemá ani jedna. Jinak jsou ale v perfektním a použitelném stavu i po staletích, která přečkaly v nejrůznějších podmínkách ukryté v zemi. Kdybych je nabrousil a dal jim novou násadu, dá se s nimi i dnes pracovat. Zakopejte dnešní sekeru a pak hledejte za šest set let, vsadím se, že ji nenajdete, nic po ní nezbude," vyzdvihl kvalitní práci tehdejších kovářů.

Za nejcennější sekeru ve své sbírce považuje tu z období renesance, která má i speciální bodec. "Věnoval mi ji děda, který byl tesař a získal ji zase od svého otce," dodal Klouda.