Tato havárie na rovné silnici u křížku na Pelhřimovsku se stala 14. listopadu...

Tato havárie na rovné silnici u křížku na Pelhřimovsku se stala 14. listopadu roku 1946. | foto: ČTK

Pekař jel „závratných“ 35 km/h a nehoukal, líčí archivní zápis o nehodě

  • 6
V hustém silničním provozu současné doby loni v ČR zemřelo 669 lidí. Jak ale ukazují archivní dokumenty, velmi vážné i poněkud úsměvné karamboly se stávaly i v dobách, kdy ve srovnání s dneškem jezdilo aut jen pár - za první republiky a později za socialismu.

Zápisy o autonehodách ze západu dnešního Kraje Vysočina se dochovaly v pelhřimovském Státním okresním archivu.

Tak třeba tento: Bylo 28. září roku 1939 hodinu po poledni. Přes Havlíčkovo náměstí v Žirovnici právě jel ve svém osobním autě Škoda Popular místní pekařský mistr.

„Řídil větší rychlostí 35 kilometrů za hodinu a nedávaje výstražné znamení houkačkou, srazil cyklistu, strojníka z Žirovnice,“ píše se v archivních materiálech z té doby.

Pekař po nehodě uznal, že měl jet pomaleji a zahoukat. Muže na kole prý uviděl v posledním okamžiku před střetem a srážce už nemohl zabránit. Snímek z nehody ukazuje, že se místo stalo cílem mnoha zvědavců.

Nekouřím tabák z lulky, stěžoval si hejtman na četníka

Že to četníci neměli za první republiky jednoduché, dokazuje stížnost jednoho okresního hejtmana. Nelíbilo se mu, jak četnický strážmistr v Černovicích sepsal hlášení, které se ho týkalo.

„V červenci a srpnu dlel jsem na letním bytě v Černovicích. Nekouřím vůbec tabák z lulky, nýbrž pouze cigarety, a to jen příležitostně. Nikdy jsem v autu nekouřil a nekouřím. Nejel jsem 29. července směrem k Pacovu. Hlášení četnického strážmistra jest vymyšlené. Takovéto lehkomyslné udání nemůže býti omluveno,“ rozčiloval se při psaní stížnosti okresní hejtman.

Srazily se tatrovky. Řidiči byli zvěrolékař a obchodní zástupce

Dvě osobní auta značky Tatra, která by dnes byla ozdobou veteránských srazů, se srazila 26. června 1939 na silnici blízko zámku v Černovicích. Za volantem jedné z nich byl místní zvěrolékař, který vezl své dva syny, tříletého a sedmiletého.

Proti nim jel v malé tatrovce obchodní zástupce z Kamenice nad Lipou. Po neopatrné jízdě přišla srážka, ale šlo jen o lehčí nehodu. Skončila pouze zvěrolékařovým zraněným rtem. Dětem se nic nestalo.

Kůň vdovy rolnice se lekl auta z Kostelce

Za války v létě roku 1941 se stal z dnešního pohledu neobvyklý karambol na silnici mezi Batelovem a Dolní Cerekví. Nákladní auto z Kosteleckých uzenin vezlo prkna a proti němu se blížil koňský povoz vdovy rolnice. Na voze stál kočí a držel opratě.

Auto jelo třicítkou, místa na míjení měli dost. Jenže když se klisna přiblížila, ulekla se a skočila nečekaně směrem k autu. Zlomila si nohu.

Místo s mrtvým koněm pak nafotila hlídka četnické pátrací stanice z Jihlavy. Řidič ani kočí za nehodu nemohli, kůň zareagoval naprosto nečekaně.

Dva mrtví na hrázi v Košeticích a dvouletá podmínka

Jedna hodně vážná nehoda se stala v říjnu roku 1958 u Košetic na Pelhřimovsku. Z Prahy směrem do Třebíče tehdy mířilo mlékárenské auto. U Košetic na hrázi rybníka byla silnice toho dne kluzká. Mlékař se po ní řítil moc rychle.

Naneštěstí šlo v té chvíli na kraji cesty několik žen. A v protisměru se blížil vůz z masny v Krahulčí. Když mlékař uviděl chodkyně, začal brzdit a dostal smyk.

Srážka byla nevyhnutelná a vůz masny po ní zůstal v rybníku. Při nehodě dva lidé zahynuli. Jedním byl závozník z nákladního auta. Dalších sedm lidí vyvázlo se zraněními. Mlékař nakonec dostal u soudu dvouletou podmínku.

Smrt při cestě s bramborami

Na začátku dalšího karambolu stál jeden pekař, který vlastnil se ženou záhumenek blízko železniční trati u Vokova nedaleko Rynárce, jen kousek od Pelhřimova. V roce 1963 tam měli zasetý oves a vedle brambory.

Když nastal podzim, domluvil se pekař s kočím z Rynárce a ten mu půjčil koně. Záhumenkář je zapřáhl do žebřiňáku a se ženou a švagrovou odjeli sklízet brambory.

Práci skončili v podvečer, už se stmívalo. Ženy šly domů polní cestou. Pekař musel jet po hlavní silnici. Jenže když na ni vjížděl z pole, stala se tragická nehoda.

Zrovna se blížil motocyklista, narazil do levého zadního kola vozu s bramborami a zemřel. Žebřiňák měl sice vzadu odrazové sklíčko, to ale při najíždění na silnici život motorkáři nezachránilo.

Soud byl před Vánocemi stejného roku a záhumenkář dostal desetiměsíční trest.

Vzal stopařku a kouřil. Oharkem zapálil celý náklad

V červnu roku 1962 se rozhořel požár na korbě nákladního auta za Rynárcem ve směru na Počátky. „Na místo činu odjeli orgánové zdejší Veřejné bezpečnosti Pelhřimov,“ píše se v archivním dokumentu.

Muži v uniformách zjistili, jak se oheň za jízdy rozhořel. Nákladní auto značky Garant vezlo kartáče v papírových krabicích. Řidič vzal za vsí Veselá stopařku a zapálil si cigaretu. „Její jméno nezná, šla směrem, kterým on jel,“ zapsali si vyšetřovatelé.

Šofér odklepával popel z okénka auta a pak odhodil oharek, který se dostal na korbu. Vítr vajgl rozdmýchal tak, že začaly hořet krabice s kartáči. Protijedoucí motocyklista na šoféra mával, že veze ohnivý náklad. V té chvíli už stopařka v kabině nebyla.

Neopatrný kuřák za volantem pak dostal u soudu sedmiměsíční podmínku.