Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V muzeu má Havlíček tisíce exponátů. I třeba pečetní prsten od Masaryka

  7:12aktualizováno  7:12
Od narození českého spisovatele, novináře a epigramatika Karla Havlíčka Borovského uplynulo 195 let. V havlíčkobrodském muzeu mají k němu či jeho blízkým více než 6 300 různých předmětů. Převážně jde o publikace, fotografie a dopisy. Nechybí ani nábytek nebo drobné památky na rodinu.

Historik muzea Michal Kamp ukazuje šperk, jímž Karel Havlíček Borovský pečetil dopisy z Brixenu. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Jedním z nejvzácnějších exponátů je Havlíčkův pečetní prsten. Jako pečetidlo jej používal na sklonku svého života během exilu v Brixenu, například na dopisech pro svého bratra Františka, jenž žil v tehdejším Německém (dnes Havlíčkově) Brodě.

Fotogalerie

„Na pečeti je krásně vidět zkratka HB,“ ukazuje jednu z obálek z poloviny 19. století historik brodského Muzea Vysočiny Michal Kamp. Dodává také, že na ní nechybí spousta razítek pošt, skrze které dopis z Brixenu na Vysočinu přišel.

Pečetní prsten daroval muzeu první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Šperk má průměr 24 milimetrů a pečetní plocha je 16 krát 13 milimetrů.

Prsten k Masarykovi putoval zřejmě přes dceru Havlíčka Zdenku a jejího poručníka Františka Braunera, významného českého politika a právníka. „Havlíček, to byl pro Masaryka ohromný vzor,“ připomněl Michal Kamp.

Do brodské expozice naposledy přibyl servis na punč

Většina vystavených exponátů i předmětů v depozitáři brodského muzea Vysočiny pochází od rodu Havlíčkových.

Satirické básně? Havlíček má řadu nástupců

Potřetí v historii se při příležitosti významných výročí slavného spisovatele a novináře Karla Havlíčka Borovského konala soutěž Epigram v psaní krátkých satirických básní. Letošní kolo bylo rekordní svou účastí. Zapojilo se bezmála 150 autorů z celé České republiky, pořádajícímu Syndikátu novinářů Vysočina dohromady zaslali okolo devíti stovek prací.

Psaní epigramů je disciplína, v níž vynikal Karel Havlíček Borovský. Od jeho narození uplynulo v pondělí 195 let. Nejlepší současní tuzemští epigramatici se setkali na havlíčkobrodské Staré radnici.

  • Ukázka prací ze soutěže Epigram 2016:

Středoškolský učitel
Pane můj, měj na paměti,
že mám dvakrát těžký cíl:
abych zkrotil cizí děti
a ty vlastní uživil.
Karel Henc, Brno

O vlku a koze
Vlk se nažral, koza žije!
Co to v praxi znamená?
Smysl práce pochybný je,
směrnice však splněna!
Lubor Herzán, Třebíč

Realistický
Je to prostě tak.
Za tučné všimné
je nemožné možné,
nebo naopak.
Jaroslav Homolka, Jámy

Pravda vítězí?

Na standartě heslo známé zní,
že pravda vítězí.
Když se ovšem chleba láme,
pravda bývá přítěží.
Stanislav Kahuda, Č. Budějovice

Penzijní menu

V rozpočtu se šíří tenze,
z penzí budou polopenze.
Stále není dosti daní?
Bude to jen se snídaní.
Eva Zvelebilová, Rychlov

Radši sklapni, hejle - už ti raší špejle!

Nejhloupější jelita
propadají často klamu,
že jsou elita.
Dušan Kučera, Klatovy

Přispějete na charitu?
Omlouvám se, jsem jen student,
věřte mi, já nemám čím.
Říkal mladík v ruce drže
tašku s trikem značkovým.
Terezie Tulisová, Branišov

O čápech, kteří nosí pokladny
Pane Babiš, pane Babiš,
už jsou tady ony dny,
kdy nám čápi místo synů,
budou nosit pokladny.
Marek Kovařík, Dešná

„Poslední velké akvizice byly od druhé generace po Havlíčkovi, která od svých rodičů Karla znala, další generace už k tomu vztah neměly,“ uvedl historik.

Některé předměty pocházejí z velké havlíčkovské výstavy, která se konala v Národním muzeu v Praze v roce 1956, tedy sto let po úmrtí Karla Havlíčka Borovského.

Několik darů, například punčový servis, se však v Brodě objevilo teprve nedávno. Před zhruba čtyřmi lety jej muzeu věnovala Ellena Zátková-Haasová z linie Havlíčkova bratra Františka.

Kromě té sady muzeum dostalo originální daguerrotypy Františka Havlíčka a jeho manželky. Jedná se o portréty dělané nejstarší fotografickou technikou.

„Od paní Zátkové-Haasové jsme dostali i několik dopisů, které si posílal František Havlíček se svými potomky, zbytek věcí máme alespoň nafocených. Ty si na památku nechala. Netýkaly se však už Františka Havlíčka, ale rodiny Zátkových (známí výrobci těstovin - pozn. redakce),“ doplnil Kamp.

Podvodník nabízel roku 1931 muzeu nábytek za tři miliony

Naopak na nabídku Jana Petráčka z Prahy v minulosti muzeum nekývlo. „Roku 1931 nabídl do muzea 117 kusů nábytku, obrazů a dalších drobností s tím, že jde o pozůstalost Karla Havlíčka Borovského. Bylo to možné tvrzení, protože majetek byl po smrti Havlíčka rozprodán v dražbě pro sirotka, Zdenku Havlíčkovou. Chtěl po muzeu přes tři miliony korun, třetinu z toho v nemovitostech s tím, že na nákup chvátá. Že má dalšího zájemce v USA,“ popsal historik.

Havlíčkobrodské muzeum ale nabízené předměty odmítlo koupit. Nešlo jen o vysokou sumu peněz. Přišlo i o varování od památkářů.

„Petráček byl o rok později odsouzen v jiném případě na tři měsíce do vězení za podvody a zpronevěru,“ doplnil Michal Kamp.

Expozice je v Havlíčkově domě otevřená denně kromě pondělí od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin. K vidění tam je třeba i šachovnice, na níž Havlíček hrával, či ruské počitadlo.





Hlavní zprávy

SELMA a.s. - Stanislav Vorálek
Zootechnici

SELMA a.s. - Stanislav Vorálek
Kraj Vysočina
nabízený plat: 24 000 - 30 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.