Když v objektu před lety skončila výroba nábytku, zel prázdnotou a hrozilo, že definitivně zchátrá. Soukromý investor zde postupně v několika etapách postaví větší byty, přičemž musí respektovat vzhled fasády.
Josef GočárŽil v letech 1880 až 1945. Byl žákem Jana Kotěry. Jeho díla z období kubismu a funkcionalismu patří k vrcholům české moderní architektury. Významný je i jeho urbanismus - třeba v Hradci Králové vytvořil koncept, který funguje dodnes. V Krucemburku na Havlíčkobrodsku stojí Červená vila Josefa Binka z roku 1909. |
"Bývalé UP závody pro mě byly největším překvapením, když jsem zavítal do Třebíče. Netušil jsem, že i tady Gočár zanechal svou stopu, je to nepochybně velmi zajímavý objekt," nechal se v roce 2007 slyšet herec, architekt a také moderátor David Vávra, když tehdy ve městě natáčel díl seriálu České televize Šumná města.
Cenná budova byla postavena těsně po rozpadu Rakouska-Uherska v nově vzniklé Československé republice.
"UP závody jsou o něco málo starší než Gočárova známější budova Legiobanky v Praze, dnešní Palác Archa. Domnívám se, že Gočár měl v hlavě nejdříve představu, jak bude vypadat továrna v Třebíči, a ideu využil u pražské banky," přiblížil třebíčský městský architekt Lubor Herzán.
"Budova UP závodů měla mít zvenčí dokonce barvu trikolory, tedy modrou, červenou a bílou, samozřejmě při respektování členitosti fasády," doplnil Herzán.
Městský architekt je rád, že historicky cenný dům přestává chátrat. "Podařilo se ho zpamátnit před tím, než byl prodán. Investor musí respektovat výšku oken, a tím pádem i stropů. Byty jsou v tamní lokalitě domků logickým řešením," pochválil záměr Herzán.
Architekt Josef Gočár se mezi válkami v tuzemsku vyšplhal mezi špičku v oboru a bývá považován za největší osobnost architektury 20. století.
Budovu pro svou nábytkářskou firmu, později Spojené uměleckoprůmyslové závody, si od něho nechal navrhnout Třebíčan Jan Vaněk. Objekt byl dokončen v roce 1922. Nábytek se tam vyráběl do roku 2000. Jak se měnily režimy, tak firma střídala majitele i název.
Rondokubismus se objevoval po rozpadu mocnářství a podle Herzána se ukázal být slepou uličkou. Z dnešního pohledu velmi cenné domy měly tehdy symbolizovat odklon od starých pořádků, novou dobu. Sklízel ale kritiku od funkcionalistů, podle nichž byl krokem zpět.
