Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vede souboj s flašinetem o větší pozornost. Vítězství si užívají oba

  18:24aktualizováno  18:24
Byli jedním ze symbolů bídy. Dnes jsou osvěžením romantických městských zákoutí, spojeným se značnou mírou nostalgie. Flašinetáři. Za starých časů jimi byli například váleční vysloužilci a invalidé, aby si mohli vydělat na živobytí.

S flašinetem na kolečkách jako na kočárku – takhle koncertoval Šimon Svoboda v uličkách židovského města v Třebíči. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Šimon Svoboda se k flašinetu dostal jinou cestou. Svým způsobem proto, že mu bylo proti mysli učit se zacházet se zbraní, ale chtěl se – pro jejich atmosféru – účastnit dobových rekonstrukcí šarvátek a bitev z doby před více než stoletím.

Fotogalerie

Jenže většinou tam každý účastník měl nějakou roli, dost dobře nejde být neozbrojeným civilistou.

Flašinet nabídl řešení. „Mohu na té akci být jako obyčejný civilista, jako flašinetář tam už mám nějakou funkci. Hodně mě baví jako flašinetář se cítit – zvolím, zda chci být polobezdomovecký typ, který na lidi skoro huláká, nebo francouzský typ flašinetáře gentlemana, který vyhrával po kavárnách,“ líčí čtyřiadvacetiletý mladík, kterého mohli lidé vidět například na nedávné akci Oživené židovské město v Třebíči.

Jeho bradu zdobí mohutný plnovous, který ho dělá výrazně starším. „To je jeden důvod, proč ho mám, Druhý důvod je, že když mě někdy fotí s flašinetem zezdola, pod vousy není vidět moje třetí brada,“ směje se Svoboda.

Flašinet

Na principu varhan se vyvinul v 16. Století. Postupně z ­ulic vytlačil niněru, jiný nástroj, kterým si v té době vydělávali na přežití žebráci – hra na flašinet za žebrotu považována nebyla. Snad proto v 18. a 19. století získávali povolení k provozování flašinetu invalidé a váleční vysloužilci, podobně jako později dostávali „trafiku“: možnost legálního, pravidelného a fyzicky nenáročného výdělku. V tuzemsku funguje čtvrtým rokem Sekce Flašinety a mechanické hrací stroje při Kruhu přátel Technického muzea v Brně, kde byla založena v rámci Mezinárodního setkání flašinetářů. Podobná setkání jsou v Brně i Praze. Existují i kuriózní flašinety, které pohání parní stroj.

Prozrazuje svou další vlastnost: flašinetář v jeho podání nikdy není smutný. Přestože písničky flašinetářů často nebyly o žádných veselých věcech.

„Smutného flašinetáře popravdě vůbec neumím,“ směje se Svoboda.

Zcela typickou flašinetářskou písní byl například populární popěvek Kanonýr Jabůrek, který kramářským způsobem vyprávěl o krvavých dějích prusko-rakouské války z roku 1866.

Svoboda je flašinetářem ve volném čase třetí rok, zatím si hrací skříňku půjčuje od kolegy. S flašinetem prý vede svým způsobem i souboj.

„Bojuju s ním o to, kdo z nás si získá víc pozornosti, jestli lidi budou víc koukat na flašinet, nebo na mě, každý z nás je někdy chvilku vítěz. Ale protože já flašinetu vděčím za to, že mi lidé věnují pozornost, tak je v tom určitě i kus exhibicionismu. Jiní se ale třeba zase chtějí pochlubit, že mají krásný flašinet,“ filozofuje Svoboda.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celého Kraje Vysočina.

Jeho flašinet je soudobým výrobkem německé firmy Raffin. Ta hrací skříňky vyrábí za dodržení původního designu i­ materiálů s perfektním řemeslným zpracováním.

Výjimkou je pás z odolné děrované fólie, který původně býval z tvrdého povoskovaného papíru. Na něm jsou zaznamenány jednotlivé skladby. Flašinet má dvacet píšťal podobných jako na varhanách. Dírky určí, kdy má která píšťala vydat tón, tempo skladby určuje flašinetář. Třeba podle nálady. Těchto fólií vozí s sebou Svoboda deset, k některým písním i zpívá.

Tím patří mezi flašinetáři k výjimkám, většina z nich pouze obsluhuje svou skříňku. „Všechny písně jsou z­doby před první světovou válkou. To ale neznamená, že bych byl nějaký staromilec,“ směje se Svoboda.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

„Z Vysočiny je 99 procent našich pacientů,“ říká šéf jihlavského kardiocentra...
Největší počet infarktů bývá v pondělí ráno, dočetl se jihlavský lékař

Jednadvacet let už usíná s mobilem u lůžka. Každou chvíli totiž může telefon zazvonit a známý hlas službu konajícího lékaře kardiologické jednotky intenzivní...  celý článek

Jen víla Amálka, včelí medvídci a další dětští hrdinové namalovaní na zdi...
Zůstala jen víla Amálka. Dětští pacienti z nemocničního pavilonu zmizeli

Jen víla Amálka, včelí medvídci a další dětští hrdinové namalovaní na zdi připomínají, komu sloužil aktuálně nejstarší pavilon v nemocnici v Novém Městě na...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.