Do nových prostor se finanční úřad se svými 81 zaměstnanci přesouval postupně od počátku ledna. Do tohoto týdne byl veřejnosti uzavřen. Od pondělí už na nové adrese Štáflova 2003 funguje podatelna i většina nejvytíženějších oddělení.
„Už jsou pro daňovou veřejnost na nové adrese přístupná oddělení majetkových daní, oddělení vyměřovací pro fyzické osoby, oddělení vyměřovací pro právnické osoby a pokladna pro příjem hotovosti,“ oznámil mluvčí finančního úřadu pro Kraj Vysočina Josef Tomek s tím, že plný provoz všech oddělení bude zajištěn od 16. ledna.
Nové sídlo „berňák“ získal v areálu kláštera, v prostorách bývalého okresního úřadu. V historickém komplexu už sídlí mnohé další státní instituce, například úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, okresní státní zastupitelství, česká školní inspekce, krajská hygienická stanice nebo český statistický úřad a další.
Rekonstrukce skleněné budovy by přišla na 44 milionů
„Prozatím si lidé musí na nové umístění finančního úřadu zvykat a hodně se spoléhat na informační systém v budově. Sídlíme totiž různě roztroušeni po areálu,“ podotkl Tomek.
Nové sídlo finanční úřad našel v budově bývalého kláštera.
Sestěhování finančního úřadu pod jednu střechu s dalšími institucemi bylo jedním z hlavních důvodů jeho přesunu.
„Úspora finančních prostředků a optimalizace kancelářských prostor v majetku státu bude zásadní,“ zdůvodnila už před časem mluvčí finančního ředitelství Petra Petlachová.
Skleněná socialistická budova na Smetanově náměstí, kde finanční úřad dosud sídlil, totiž potřebuje větší rekonstrukci. Od stavby před pětačtyřiceti lety se do ní pořádně neinvestovalo a není v dobrém stavu.
„Její případná rekonstrukce by přišla nejméně na 44 milionů korun,“ sdělila mluvčí.
Budova bude kupce hledat velmi těžko, míní místostarosta
Jenže nikdo nyní neví, co dál s jednou z dominant centra města bude. Skleněná výšková budova je nyní prázdná. Převezme ji úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
„Poté ji jako nepotřebný majetek nabídne k prodeji ve výběrovém řízení s následnou aukcí. Částku z prodeje odvede do státního rozpočtu,“ přibížil mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka. Vyvolávací cenu určí znalecký posudek.
Vedení města je však k takovému postupu skeptické. „Mám obavu, že budova bude jen velmi obtížně hledat nového majitele,“ podotkl místostarosta Libor Honzárek. „A nám tu nad nově upraveným náměstím bude chátrat dál,“ obává se.
Výšková budova je ve špatném stavu. Je obehnaná pletivem, protože se skleněné výplně na fasádě uvolňují a padají. Investovat je potřeba i v interiérech. Navíc dům byl stavěn přímo pro účely administrativy a složitá bude jeho případná adaptace na využití jiné.
Zřízení office housu? Volných kanceláří je v okolí dost
„Přestavba na byty či ubytovnu nepřichází v úvahu. Odporuje to územnímu plánu a nemáme zájem na vzniku dalších bytů v centru města, kde například není dostatek parkovacích míst,“ dodal Honzárek.
„Ideální by bylo využití budovy po rekonstrukci jako velikého office housu, tedy kancelářského domu či administrativního komplexu,“ domnívá se mluvčí finančního úřadu Tomek.
Právě pro tyto účely byl „skleňák“ v sedmdesátých letech stavěn. Nejprve sloužil jako reprezentativní sídlo ředitelství státního podniku Škrobárny. Po revoluci od devadesátých let sloužilo finančnímu úřadu. Od počátku má budova specifické vnitřní uspořádání. Středem budovy vedou výtahové šachty a schodiště, v každém patře je okolo nich ochoz s kancelářemi.
I město by administrativní využití nejraději chtělo zachovat. Kanceláří je však v centru Brodu už teď dost a ne všechny se daří zaplnit. Volné prostory k pronájmu jsou v nejbližším okolí třeba v budovách pošty či ministerstva zemědělství i v městských domech na Havlíčkově náměstí.
„Tak snad aby tu sídlo našel nějaký nový státní úřad,“ poznamenal brodský místostarosta.
Radnice doufá, že se úřady do „skleňáku“ zase vrátí
Původně se vedení města obávalo, zda úpravy interiéru bývalého kláštera pro potřeby finančního úřadu historické památce neublíží. Ale jak nyní Honzárek s úlevou řekl, nestalo se tak.
„Se stavebními úpravami se úřad i firmy příkladně popasovaly, k žádným škodám v klášteře nedošlo,“ konstatoval. Podle Ležatky byl dokonce areál zhodnocen. Do adaptace prostor vložil ÚZSVM téměř osm milionů korun.
„Ale stejně si myslím, že klášter by měl sloužit spíše k duchovnějším věcem, ke kultuře a společenským akcím či jako muzeum. Úřady patří do administrativní budovy na Smetanově náměstí, která tak byla stavěna. Doufám, že toto je jen přechodný stav a že se do ní úřady zase časem vrátí,“ poznamenal místostarosta Honzárek.
