Byla to poslední scéna filmu České televize Zločin v Polné. Leopold Hilsner opouštěl žalář. Shrbený odkulhal podél zdi.
A v závěrečném komentáři nepřímo zazněly dvě možnosti, kdo mohl Hrůzovou zabít, když to Hilsner nebyl. Jednou z nich byl tajemný muž s cvočkem v uchu. Toho chytili po několika letech, když se pokoušel znásilnit a zabít několik děveček. K dvěma vraždám v Polné se ale nepřiznal.
Podle některých svědectví se na smrtelné posteli přiznal bratr Hrůzové, ale jiná svědectví to popírají. Film skončil tím, že už se jméno vraha asi nedozvíme.
„V Polné jsme přesvědčení o vině onoho člověka se cvočkem v uchu - řeznického učně. Nelíbí se nám ona probíraná možnost vraždy Anežky Hrůzové jejím bratrem. Vyplácení podílu z hospodářství bylo bolestivé, ale bylo uznaným zvykem, kvůli tomu se nevraždí sourozenci,“ míní Miloš Kvasnička, který pracuje v polenské mlékárně a je zastupitelem města.
Ani knězi na smrtelné posteli se Jan Hrůza nejspíš nepřiznal
I jednatel Klubu Za historickou Polnou Jan Prchal zpochybňuje možnost vedoucí k bratrovi Hrůzové. „Černobílé scény, jak matka Hrůzová a její syn Jan mordují Anežku, mně nepřipadají vhodné. Vcelku povedený film do jisté míry degradují. Divák pak může nabýt dojmu, že vražda byla spáchána v domku Hrůzových. To je fabulace, bohužel,“ uvedl.
Svoje přesvědčení opírá o texty doktora Bohumila Černého, který měl hilsneriádu prostudovanou do nejmenších detailů. Mluvil dokonce s katolickým knězem, který Jana Hrůzu zpovídal na smrtelné posteli. Tím knězem byl doktor teologie Anton Janko.
25. ledna 2016 |
Když se ho Černý zeptal, zda se Jan Hrůza při zpovědi přiznal k vraždě Anežky, řekl farář: „Kdybych se byl při zpovědi dozvěděl věc, která by pomohla očistit nevinně nařčeného, nemohl bych sice také zpovědní tajemství vyzradit, byl bych však povinen o tuto očistu usilovat, abych sám nezůstal ve hříchu.“ Bohumil Černý k tomu dodal: „Z celého rozhovoru jsem nabyl přesvědčení, že Jan Hrůza skutečně svou sestru Anežku nezabil.“
Obyvatelé viděli mnoho rozdílů oproti skutečnosti
Někteří polenští diváci se pozastavují nad tím, že mrtvá byla ve filmu nalezena ve vysokém lese. Ve skutečnosti leželo její tělo v mlází. A postrádali ve filmu větší znázornění novinářské protižidovské kampaně. Tehdy také pochybila katolická církev, za což se po sto letech omluvil přímo v Polné profesor Tomáš Halík. Ani toto selhání církve v letech 1899 a 1900 do filmu nebylo zaneseno.
Autoři filmu už předem uvedli, že je to rekonstrukce událostí s jistou mírou autorské licence. Někteří místní diváci si ale přesto kladou otázku: „Proč není ve filmu jediný záběr z Polné, který by charakterizoval město, kde se vše událo?
„Přes drobné nedostatky je film režiséra Polesného velkým přínosem pro diváka, pro celou společnost. V současnosti se stejná intolerance, která v době hilsneriády existovala, poškodila a rozdělila český národ, objevuje v nových rafinovanějších podobách. Lze jen doufat, že zdravý lidský rozum se proti projevům a nárůstu násilí patřičně postaví,“ sdělil Jan Prchal.
Zamrzelo, že se ve filmu skutečná Polná vůbec neobjevila
Polenského místostarostu Luboše Kousala film příjemně překvapil. „Jen Leopold Hilsner byl pravděpodobně ve skutečnosti větším povalečem a ‚grázlíkem‘, než jak byl podán ve filmu. To ovšem nic nemění na faktu, že vraždu s největší pravděpodobností spáchat nemohl,“ podotkl.
Trochu ho zamrzelo, že ve filmu není skutečné město. Ale chápe filmaře, že z Prahy to měli daleko a Polná se přece jen za 117 let změnila. „Místa pro natáčení však byla vybrána velmi zdařile a pro Vysočinu věrohodně,“ dodal.
Evě Vařejčkové z Polné se líbilo, jak zvládl hlavní roli obhájce herec Jaroslav Plesl. „Jako jeden z mála jde v tomto případu za spravedlností a nenechá se ovlivnit míněním většiny veřejnosti. To je mi sympatické nejen ve filmu, ale hlavně v životě,“ uvedla.
Starosta Polné Jindřich Skočdopole usoudil, že se film povedl a zřetelně objasnil tehdejší problém, který je i v dnešní době velmi živý. „Odvysílání filmu může zvýšit návštěvnost Polné, a to hlavně v záležitosti hilsneriády, když je samostatná expozice v rabínském domě,“ dodal starosta.
A Miloš Kvasnička míní, že film byl natočen nadčasově. „Je to pojednání o hledání pravdy oproti jednoduchým a líbivým řešením,“ uzavřel.
21. ledna 2016 |
