Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Farmáři na Vysočině bojují za brambory i na erozí ohrožených polích

  8:52aktualizováno  8:52
Zemědělci na Vysočině chtějí rozhodovat o tom, jak hospodařit na polích ohrožených erozí. Nemuseli by se tak omezovat v pěstování brambor a kukuřice na svažitých pozemcích. Farmáři se s ministrem zemědělství dohodli, že pokud budou mít špatnou volbu a způsobí škodu, převezmou za ni odpovědnost.

Zemědělci na Vysočině chtějí převzít odpovědnost za případné záplavy z polí, aby mohli rozhodovat o pěstování brambor a kukuřice (ilustrační snímek). | foto: Radek Miča, MAFRA

Pěstování kukuřice a brambor na některých polích totiž může způsobit problémy při vydatných deštích, protože obě plodiny nedokáží zadržovat vodu. Zemědělci jsou tedy ochotni převzít odpovědnost za škody způsobené za záplavy z polí.

Vysočina produkuje nejvíc brambor v Česku, spotřeba kukuřice zase stoupá kvůli rychle přibývajícím bioplynovým stanicím. Tento postoj po čtvrtečním setkání s agrárníky v Jihlavě podpořil i ministr zemědělství Ivan Fuksa.

"Je to logické. Úředník od pražského stolu přece nemůže znát každé pole, ten sedlák to zná nejlépe," řekl ministr.

Na kopcovité Vysočině se zpřísnění podmínek podle regionálních zástupců agrární komory někde týká i 90 procent polí na farmách. V úvahu podle Fuksy připadají dva postupy. Stát může nadiktovat zemědělcům, co mají na ohrožených pozemcích pěstovat.

Úředníci je budou kontrolovat a pokutovat bez ohledu na to, jestli nedodržení nařízeného postupu vedlo k erozi půdy, nebo ne. Podle ministra by tento postup znamenal pro farmáře také větší byrokratickou zátěž.

Druhou cestou je nechat volnou ruku zemědělci. "Hospodařte, ale přebíráte plnou odpovědnost, jestli se stane nějaká škoda," vysvětlil ministr.

Farmáři pak v případě "splachů" budou platit škody a budou jim kráceny dotace. Fuksa podotkl, že u soudu už padl první průlomový rozsudek, podle nějž mají zemědělci zaplatit škody jedné ze zaplavených obcí.

Zemědělci na Vysočině chtějí o volbě plodin rozhodovat sami i z toho důvodu, že vyšší svažitost má třeba jen velmi malá část lánu. Protierozní opatření by ovšem úředníci mohli nařídit pro celé pole.

"Takhle kousek osejí travinami a na zbytku mohou klidně pěstovat širokořádkové plodiny, tedy brambory a kukuřici," řekl ředitel krajské agrární komory Karel Coufal.

Vytlačování kukuřice je podle něho v rozporu s podporovanou výstavbou bioplynových stanic na statcích.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Chrudimská školka nabízí speciální zázemí pro děti s poruchou autistického...
Úřady hledají do školky nezapsané předškoláky. Rodičům hrozí pokuty

Roli detektivů si během prázdnin museli vyzkoušet úředníci odboru školství městských úřadů na Vysočině. Snaží se totiž najít rodiče dětí, kteří své pětileté...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Řidička narazila do auta a ujela, pak nadýchala skoro pět promile

Bezmála pět promile alkoholu v dechu měla řidička, která v pátek večer bourala ve Žďáru nad Sázavou. Od drobné nehody ujela, o pár ulic dál však zastavila a z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.