Faastova vila v Jemnici na Třebíčsku.

Faastova vila v Jemnici na Třebíčsku. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Výhled, z kterého se nikdo nedívá. Unikátní Faastovu vilu čeká oprava

  • 0
Je to vilka těsně přilepená k bráně městských hradeb v Jemnici na Třebíčsku. Za války jí obýval protektorátní jemnický vládní komisař. Jenže už téměř deset let zajímavá stavba chátrá. Česko-italský majitel vily tvrdí, že ještě letos zažádá o povolení k rekonstrukci. Nebo vilku opět prodá.

Její nárožní věžičku zdobí cimbuří, ve sklepení se hromadily odpadky, vstupu zamezuje drátěná mříž. Vyhlídka z jejích oken patří k nejlepším v Jemnici.

Jakou to ale má cenu, když se z těch oken nikdo nedívá? Pseudogotická vila stavitele Josefa Faasta, přilepená v ulici Malá branka k západní části městských hradeb, už téměř deset let bez využití chátrá.

Majitelem Faastovy vily je českoitalský obchodník s mramorem a nemovitostmi D’Agostino Girolamo, žijící ve středočeském Kadlíně. Ten prozradil, že chce ještě letos požádat o povolení na rekonstrukci a úpravy vily.

„Mám zpracovaný projekt, chci tam udělat malý penzion a kavárnu, je tam fantastický výhled do okolí,“ řekl Girolamo. „Návratnost takové investice bude ale pomalá, takže kdyby se objevil zájemce o koupi domu, nebudu se bránit prodeji,“ dodal.

Vilu mu prodalo město v roce 2006 za 800 tisíc korun. „Měl tehdy zájem i o různé jiné objekty ve městě včetně zámku. Zdálo se, že má peníze, jeho cíle nebyly nijak fantastické,“ řekl jemnický starosta Miloslav Nevěčný.

Uvnitř jsou vytrhané lustry i elektřina, oprava bude drahá

Josef Faast byl v první polovině minulého století jedním za dvou nejznámějších stavitelů v Jemnici. Vilu postavil jako pseudogotický „přílepek“ k hradbám v roce 1925. Díky romantickému cimbuří stavba připomíná středověký hrad.

Později vilu obýval protektorátní jemnický vládní komisař Josef Schlegelhofer. Za jeho éry byla ulice Malá branka vydlážděna náhrobními kameny ze zdejšího židovského hřbitova. Po válce Schlegelhofer dostal dva roky vězení a poté byl odsunut.

V posledních letech před prodejem vily Girolamovi bydlela jedna rodina v přízemí vily, první patro obýval lékařský manželský pár. Nájemci museli po prodeji vilu opustit. Od té doby je nevyužívaná. Když přízemí na čas obsadili bezdomovci a hromadily se tam odpadky, město všechny vstupy opatřilo mřížemi.

„Byla jsem uvnitř, než vilu zamřížovali. Jsou tam vytrhané lustry, elektřina, opadaná omítka, oprava bude drahá,“ odhaduje osmaosmdesátiletá pamětnice ze sousedství, která v dětství zažila ještě i stavitele vily Josefa Faasta.