Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z EU připlulo třináct miliard. Penězovod však vysychá, převzal ho stát

  18:31aktualizováno  18:31
Více než tři sta projektů bylo za posledních téměř deset let na Vysočině podpořeno z evropských peněz přes regionální program Jihovýchod. Jenže oblíbená praxe končí, dotace začal centrálně rozdělovat stát. A na tento krok už zaznívá kritika z hejtmanství: „Rozmontujeme fungující systém.“

Slavnostní otevření žirafince v jihlavské zoologické zahradě. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Parník v Telči nepluje. A v meziříčské synagoze mají stále prodejnu Asiaté. V Lukách nad Jihlavou postavili místo termálu za své peníze „obyčejné“ koupaliště.

Evropské dotace od roku 2007 v Kraji Vysočina

S přispěním evropských peněz bylo za posledních deset roků například obnoveno či postaveno 51 školek a škol, opraveno 19 památek a podpořeno mnoho kulturních center, divadel, sportovišť, dětských hřišť, parků i nemocnic. A kdo jak čerpal?

Města, obce (193 projektů)

  • Celkem investováno 4,06 mld. Kč - z toho dotace 2,75 mld. Kč

Kraj (76 projektů)

  • Celkem investováno 6,92 mld. Kč - z toho dotace 4,69 mld. Kč

Neziskové organizace (24 projektů)

  • Celkem investováno 488,3 mil. Kč - z toho dotace 368,0 mil. Kč

Malé a střední podniky a České dráhy (29 projektů)

  • Celkem investováno 1,81 mld. Kč - z toho dotace 661,6 mil. Kč

Zdroj: ROP Jihovýchod

Toto je jen malý výčet projektů, které nebyly či nemohly být podpořeny z evropských fondů.

Vyjde na ně řada v příštích letech? Těžko říct. V novém systému přidělování dotací v období do roku 2020 je šance menších měst a obcí „čuchnout si“ k dotacím mnohem nižší než doposud.

„Určitě bude vše složitější. Noty, podle jakých lze o podporu žádat, nejsou doladěné. Což je úplně nejhorší věc, která v tom mohla nastat,“ vyjádřil se starosta Třeště Vladislav Hynk. Město teď například hledá zdroje na přestavbu bývalé školy v centru. Budovu nechce bourat.

To, co fungovalo od roku 2007, tedy Regionální operační program Jihovýchod společný pro jižní Moravu a Vysočinu, to je u konce. Česko si zvolilo pro rozdělování dotací jiný - centralizovaný - systém. V hlavní roli jsou teď ministerstva, nikoli úředníci přímo v regionech.

Laťku na Vysočině nastavil předchozí systém vysoko. Jestli se ji vůbec někdy ještě podaří překonat...

Uspěla náměstí, zimáček nebo zoo. Pračka a hudba nikoliv

„Proplatili jsme poslední evropské peníze projektům na Vysočině a fungování ROP Jihovýchod po téměř deseti letech pomalu končí. Během jeho realizace bylo schváleno na Vysočině 322 projektů, z toho 70 v Jihlavě. Celkový objem financí investovaných na území kraje přesahuje 13 miliard korun,“ informovala mluvčí Jihovýchodu Kateřina Kurková.

V minulých letech třeba přestavěla města Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Bystřice nad Pernštejnem a Velká Bíteš svá náměstí, v Jihlavě vyrostl nový zimáček a zoo se změnila k nepoznání. Dost peněz mířilo i do špitálů, silnic a škol.

Příklady podpořených staveb

Byly ale i bizarnosti. Přišly třeba žádosti o podporu na přestavbu rodinného domu a kolny na penzion nebo na vznik muzea praček a hudby. Z realizovaných projektů se třeba vůbec nepovedla myšlenka průhledů do podzemí na jihlavském Masarykově náměstí. Otvory, jimž se mezi lidmi přezdívá „pařeniště“, budou brzy zase zadělány (více čtěte zde).

A co bude dál? Kraj, města i obce mají řadu projektů v zásobě. „Stále existuje zásobník připravených dopravních staveb, stejně tak chceme ‚bojovat‘ o peníze na modernizaci expozic našich kulturních zařízení (například hrad Roštejn - pozn. redakce), o zdroje na přístrojové vybavení krajských nemocnic a tak bych mohl pokračovat,“ uvedl vysočinský hejtman Jiří Běhounek.

Stejně jako zástupci měst a obcí na Vysočině si myslí, že je špatně, že republika rezignovala na regionální systém přidělování dotací a přejde na centrální. „Fungující systém rozmontujeme. A pak nevíme, co s tím,“ pravil na jednání vysočinského zastupitelstva.

Stát už přiklepl dotace na výměnu kotlů, ale i zmrzlinový stroj

První dotace ale už byly v novém systému vyplaceny. Na Vysočině vyčerpají domácnosti přes 230 milionů korun na nákup nových kotlů (o spuštění programu čtěte zde), Velký Beranov získal peníze na druhou fázi výstavby kanalizace a čističky, podpořeny byly třeba i jesle v Chotěboři nebo takzvané dětské skupiny v Kámeni na Havlíčkobrodsku (více se dočtete zde) či v Jihlavě. Dostalo se taktéž na Nemovu školičku ve Velké Bíteši. A desítky milionů korun získá úřad práce, aby podporoval zaměstnanost - kupříkladu matek s menšími dětmi, lidí ve věku nad pětačtyřicet let nebo mladých.

A co nové bizarnosti? Už se v celorepublikovém měřítku objevují a některé jsou schvalované. V podpoře podnikatelů třeba byly letos v červenci přiklepnuty mimo jiné podpory na nákup technologie na čištění solární elektrárny nebo stroje na točenou zmrzlinu. Ten stál 419 tisíc korun, přičemž z unijních fondů na něj podnikatel z Roudnice nad Labem dostal přes 188 tisíc.

Do roku 2020 má Česko k rozdělení téměř 24 miliard eur.

Tím, že ROP Jihovýchod končí, přichází o své dlouholeté zaměstnání desítky odborníků jak na jihu Moravy, tak i na Vysočině. Některé si ale kraje hned stahují do svých řad.

„Snižování stavu bude nadále pokračovat až ke třem pracovníkům v roce 2021,“ doplnila mluvčí Jihovýchodu Kurková. Úřad bude ještě pět let od proplacení poslední koruny dohlížet na takzvanou udržitelnost projektů.

Anketa: Co říkáte na změny u evropských dotací?

Marie Černá, místostarostka Třebíče:

Mám možnost srovnávat mezi předchozím a stávajícím systémem. Jestli jsme na ten předchozí nadávali, tak teď na něj budeme velmi vzpomínat. Konkrétně ROP Jihovýchod byl jeden z nejúspěšnějších dotačních programů vůbec, nejen z těch regionálních, ale vůbec ze všech evropských programů. Šance dostat se k penězům bude teď daleko menší, než byla v rámci ROP.

Jaroslav Zadražil, starosta Dalešic:

Měli jsme tři projekty, jeden nám vyšel - rekonstrukce náměstí. Nový systém iROP je dost zaměřený na „měkké“ projekty (neinvestiční projekty, které mají podporovat například rozvoj vzdělávání, osoby se zdravotním postižením, etnické menšiny, nezaměstnané osoby nebo zvyšování kvalifikace úředníků veřejné správy - pozn. redakce), což my moc nevyužijeme. To se akorát „projí“ peníze.

Vladislav Hynk, starosta Třeště:

Hledáme, jak teď realizovat nějaké projekty, když ROP Jihovýchod není. Například řešíme, co s bývalou školou v centru města. V rámci ROP se nám ji už nepodařilo zařadit. Když nám škola „spadla do klína“, tak už byl vyčerpaný. Ten Jihovýchod byl opravdu hodně rychle vyčerpaný. Plány, jak budovu využít, máme, ale hledáme finanční prostředky. Jaké jsou naše šance v novém systému iROP? Nevím, jaké slovo bych k tomu našel. Ale bude to určitě všechno složitější.

Josef Číž, místostarosta Jaroměřic nad Rokytnou:

Dosavadní systém byl vypracovaný na vysoké úrovni. Alespoň co se týká našeho Jihovýchodu. Co má následovat, ty stálé regionální a národní konference, to si dovolím nazvat jako nemluvně. Ten systém nebude a nemůže fungovat. Očekávám také, že když se jako město k něčemu dostaneme, tak maximálně k polovině grantů než doteď.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stoleté kino Moravia v Třebíči chátrá. Má ale dobrou polohu poblíž centra...
Z biografu, kde před válkou řečnil Gottwald, bude komunitní centrum

Bývalé třebíčské kino Moravia v uplynulé dekádě jen chátralo. Teď se za 40 milionů korun změní v místo, kde se budou setkávat maminky s dětmi, sociálně slabí i...  celý článek

Od 149. kilometru se tvořily dlouhé kolony.
Nehody blokovaly D1 ve zúžení na Vysočině, jeden řidič zemřel

Nehody od rána výrazně komplikovaly provoz v opravované části dálnice D1 na Vysočině. Ráno řešili policisté nehodu šesti osobních aut na 149. kilometru ve...  celý článek

Nehoda, při které Porsche Cayenne narazilo do stojícího kamionu v koloně na D1.
Porsche se zaklínilo pod kamion a řidič zemřel, policie hledá svědky

Smrtelná nehoda, při níž se v úterý na dálnici D1 zabil slovenský řidič v luxusním SUV Porsche Cayenne, není objasněná. Policie hledá svědky kolize, po níž vůz...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.