Bitvy se při prusko-rakouské válce, která se prohnala českými zeměmi před 150 lety, až na výjimky Vysočině vyhýbaly. Přesto dopady války i tento region citelně pocítil.
„Nadešel čas umírání. Tisícové klesli rázem za den jediný a tisícové padají za nimi znenáhla,“ napsal Jan Neruda v knize Válečný rok 1866. Psal o choleře.
Epidemie se v roce 1866 šířila s postupující pruskou armádou. Historikové předpokládají, že cholera se na západ Evropy dostala už předchozího roku z Egypta a během zmíněné války se rozšířila z pruské posádky v Lucemburku.
Prusové se v českých zemích usadili po bitvě u Hradce Králové, kterou drtivě vyhráli a jež byla vrcholem celé války. U Hradce ztratilo život, bylo zraněno, zajato či pohřešováno 55 tisíc mužů.
Společně s následným okupačním diktátem však mrtvých přibývalo. První nemocný se na českém území zřejmě objevil 9. července v Litomyšli. Cholera se pak šířila jako blesk.
„První civilní obětí v Jihlavě se stal pětasedmdesátiletý soukeník Jan Voďanka, který zemřel v neděli 22. července,“ napsal historik Zdeněk Jaroš. Ještě téhož dne zesnula v Jihlavě další žena.
Umírat začali i pruští vojáci. „Jedenatřicetiletý vojín Ferdinand Ernst August Nejnta zemřel 5. srpna v Lukách nad Jihlavou, kde byla jeho jednotka ubytována, o dva dny později byl pochován ve Vysokých Studnicích,“ pokračuje Jaroš.
Epidemie se dostala do všech měst i vesnic
Celkem 82 pruských vojáků bylo pochována ve společném hrobě na tehdejším jihlavském hřbitově u kostela sv. Ducha.
O čtyřicet let později byl na památku mrtvých Prusů na místě odhalen pomník „Hunský hrob“. Jednalo se o kámen, kterému vévodil bronzový orel, pod nímž byla deska s německým nápisem: „Také my jsme zemřeli pro vlast.“
V roce 1919 pomník poničili Češi, Němci jej obnovili po vyhlášení protektorátu 25. června 1939. Definitivně byl pomník zničen v červnu 1945, nyní je na místě jen malá mohyla. V Jihlavě epidemie skončila v polovině prosince 1866.
Jaroš uvádí, že ve městě vzala život 305 civilistů a 82 pruských vojáků. V tehdejším Jihlavském kraji zemřelo 2 053 osob. Na celé Moravě cholera toho roku připravila o život 50 tisíc lidí.
Epidemie se nevyhnula takřka žádné vesnici ani městu. V Okříškách od 10. srpna do 21. října zemřelo 8 mužů, 11 žen a 10 dětí. Když už nebylo místo na tamním hřbitově, pochovávali mrtvé v Heralticích.
V osmi obcích panství Herálec u Humpolce za dva a půl měsíce cholery zemřelo 189 lidí. Čtyři oběti nemoci z řad mušketýrů pruské armády připomíná pomník na hřbitově v Přibyslavi.
Strašnou daň si nemoc vybírala přímo mezi pruskými vojáky. „Prusové později uváděli, že jim na choleru zemřelo 6 427, kdežto v bojích jen 5 235 vojáků,“ uvádí autoři knihy Válka 1866 Pavel Bělina a Josef Fučík.