Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pěstovat zeleninu na Vysočině? Lidé si zpočátku ťukali na čelo

  9:07aktualizováno  9:07
Před deseti lety se Jiří a Martina Antuškovi odstěhovali z Prahy na venkov a začali s ekologickým pěstováním zeleniny. Zprvu to byla záliba, po pěti letech se ale změnila v pracovní náplň. Nyní pěstují na farmě v Eši 50 druhů zeleniny. Prodávají jí formou bedýnek na farmářských trzích i v Praze.

Martina a Jiří Antuškovi se pustili do podnikání v zemědělství, farmu mají v Eši na Pacovsku. Pěstují desítky druhů zeleniny. Na polích jim dobře rostou například cukety, dýně nebo fazolky. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

On je rodilý Pražák, ona z Ústí nad Labem. Společně přitom dospěli k názoru, že život ve městě není pro ně to pravé.

Před deseti lety se Jiří Antušek se svou ženou Martinou rozhodli, že se i se čtyřmi dětmi odstěhují na venkov, do přírody a na čistý vzduch. Nejprve si našli domek v Ronově nad Doubravou, na úpatí Železných hor. „Mám zemědělskou školu a odmalička mě to táhlo k venkovu a zemědělství,“ vysvětluje osmačtyřicetiletý Jiří.

Fotogalerie

Zeleninu začali zprvu pěstovat jenom pro svou vlastní potřebu. „Pak ale kamarádka dostala nápad, že můžeme našimi přebytky zásobovat kamarády. Po čase chtěli zeleninu i kamarádi kamarádů, a jelikož jsem všechno dělal při práci a narostlo to do tak velkých rozměrů, rozhodli jsme se, že do toho půjdeme naplno a pěstování zeleniny a její prodej bude hlavním zdrojem naší obživy,“ líčí Jiří Antušek s tím, že odvahu do podnikání mu dala především jeho žena Martina, která je profesí masérka.

„Nebyla jsem odvážnější, ale viděla jsem, jak ho to strašně baví. Na jaře vždy hned pookřál a z práce utíkal rovnou na zahrádku. Dodala jsem mu jenom podporu,“ směje se.

Teď je zákazníků akorát. Uživí je to a mají z práce radost

Před pěti lety proto koupili statek v Eši u Pacova na Pelhřimovsku a na 1,5 hektaru půdy začali pěstovat zeleninu a formou bedýnek ji rozvážet svým zákazníkům, které mají nejenom v Praze, ale i na Vysočině - v Pelhřimově a Humpolci - či ve středočeské Vlašimi.

„Zákazníků máme teď tak akorát a víc už bychom ani nechtěli. Chtěl bych podnikání uchovat v rodinných podmínkách. Aby nás to uživilo a zároveň aby to byla pro nás ještě radost,“ je přesvědčený Jiří.

A co na jejich podnikatelský plán říkali lidé z jejich okolí? Ze začátku se prý na ně dívali jako na blázny. „Cože? Pěstovat zeleninu na prodej na Vysočině? V tak drsných klimatických podmínkách?“ divili se.

„Samozřejmě že ideální by bylo mít pozemky v Polabí, ale jejich koupě by byla nad naše finanční možnosti,“ připomíná farmář.

A tak zatímco v polabské nížině sklízejí zeleninu už v dubnu, u Antušků na farmě je to až v červnu. „Pěstování zeleniny v Eši nebyla rozumová záležitost, ale srdeční,“ konstatuje paní Martina.

Žádaná je třeba toskánská kapusta, tuřín i barevná mrkev

Pěstují na padesát druhů zeleniny a doplňkově i bylinky. V jejich nabídce nechybí tradiční kořenová zelenina, dále dýně, cukety, brambory, fazolky, rajčata, papriky, ale žádané u zákazníků jsou i různé speciality - třeba toskánská listová kapusta, znovuobjevený tuřín nebo barevná mrkev.

Jiří sáhne do záhonu a vytrhne z něj tři druhy mrkve, kdy jedna má barvu purpurovou, druhá červenou a poslední je žlutá. „Lidé mají tyto zvláštnosti rádi, poptávají je, a my proto každý rok zkoušíme něco nového. Co se osvědčí, u toho zůstáváme,“ dodává.

Zakládají si na tom, že veškerá zelenina je ekologicky pěstovaná, včetně ručního sklízení i pletí, se kterým pomáhají i děti a aktuálně také jedna brigádnice na výpomoc. Jinak je vše v režii rodiny, a jak tvrdí, na zahradě jsou od rána do večera a trochu si oddechnout mohou až v lednu a únoru.

Od začátku měli jasno v tom, že chtějí zeleninu zdravou. „Nepoužíváme herbicidy, pesticidy ani umělá hnojiva. Škůdce sbíráme ručně a snažíme se to nechat na přírodě, jak si s tím poradí. Vsadili jsme na čistou přírodu a myslím, že jsme udělali dobře. Je to poznat i na chuti,“ tvrdí.

Nejlíp se na farmě u Antušků prý daří bramborám, cuketám, dýním, ale i kapustě a mrkvi. Co na Vysočině naopak nejde, je květák a brokolice. Kvůli zelenině začali chovat i kozy, ovce, kravku a slepice, jejichž hnůj používají na hnojení.

Občas prý přijde krize, kdy se ozvou pochybnosti, zda všechno zvládnou. „Ale pak se tady rozhlédnu, nadechnu se toho čistého vzduchu, vnímám ten klid, přírodu kolem nás a vím, že jsme udělali dobře,“ dodává Martina Antušková.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Původní most přes říčku Želivku v Zahrádce.
Městečko, kde milovali faráře Toufara, zmizelo pod hladinou Želivky

To místo má neuvěřitelnou magii. Na břehu se vypíná kostel, vedle něj mezi stromy vykukuje socha Panny Marie. Pod dalším ze stromů v lesíku se skrývá kamenná...  celý článek

Chovatelé Marek Dohnal a Martin Slepica (zleva) se žirafími samci Zuberim a...
Je to adrenalin, říkají o své práci ošetřovatelé jihlavských žiraf

Martin Slepica a Marek Dohnal jsou chovatelé žiraf v jihlavské zoologické zahradě. A tři žirafí kluky se jmény Manu, Paul a Zuberi, kteří od roku 2013 patří...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Kraj Vysočina

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.