Je synem českého otce pocházejícího z Prahy a holandské matky. Už pátým rokem žije se svými rodiči na Vysočině, kde před rokem také začal podnikat.
"Když rodiče koupili tuhle chalupu a opravovali ji, začal jsem za nimi jezdit čím dál častěji. Postupně jsem se do zdejší krajiny a místních lidí zamiloval a rozhodl se sem přestěhovat natrvalo. Často se přistihnu, že když jsem zrovna v Holandsku, tak se mi začne stýskat a chci už zase rychle zpátky sem. Tady se cítím doma," vyznává se Duke. Oproti Holandsku mu Česko připadá volnější.
"Hlavně západ Holandska, kde jsme žili, je přelidněný. Plný aut, zácpy jsou na stovkách kilometrů. Tady je mnohem větší klid. Tam se také všechno striktně řídí zákony a přesně podle daných předpisů," popisuje hlavní rozdíl, který vidí v obou kulturách.
Zároveň ale jedním dechem přiznává, že mu často místní přílišná ležérnost a nespolehlivost vadí.
Řemeslník se neomluví a nepřijde. To pochopit nedokážu
"Třeba, když řemeslník řekne, že přijde v ten den v tolik hodin, a nepřijde. Já mu pak volám a on mi řekne, že se mu to nehodí, tak to prostě nechápu. V Holandsku, co se řekne, to platí, a když ne, lidé se s předstihem omluví," popisuje jednu ze zkušeností Čermák.
"Taky mi vadí, když se tady lidé nechovají upřímně a odmítnou si něco třeba na návštěvě vzít, i když na to mají chuť, jen aby nevypadali divně. V Holandsku ne znamená, že opravdu nechcete, a platí to i naopak. Když něco jednou odmítnu, tak by mi to nikdo neměl znovu a znovu vnucovat," doplňuje další postřeh Duke.
Vysněný dům našli manželé Čermákovi, kteří jsou spolu čtyřicet let, po dvou letech hledání náhodně přes inzerát havlíčkobrodské realitní kanceláře. "Byl to opuštěný statek, kde šest let nikdo nebydlel. Když jsme ale uviděli ten překrásný výhled do okolní krajiny na Havlíčkovu Borovou, tak to rozhodlo," říká Dukův otec.
Sám Duke do Česka za rodiči nejprve několik let dojížděl, a přitom pracoval pro stavební firmu v Holandsku. Nakonec se ale rozhodl zůstat a rozjet vlastní podnikání.
"Když jsem tady chodil po trzích, chyběly mi tam kvalitní sýry. Tak jsem si řekl, že bych je zkusil dovážet ze sýráren z Holandska," přibližuje vzděláním stavební inženýr svůj nový byznys.
České holky jsou nejkrásnější. Něco se teď rýsuje
Zatím je prý ale jeho podnikání spíš prodělečné. "Loni jsem měl velké náklady, takže to zatím ještě nevydělává. A narážím třeba i na to, že na některých trzích chtějí pouze české výrobky. Farmářské trhy jsou však v tomto už lepší. Je to ale nevyzpytatelné podnikání, závislé třeba na počasí. Snad se to ale časem zlepší a začnu se tím živit," doufá Duke.
V životě už si prošel hlavně při studiích v Holandsku řadou profesí. Od kamelota přes pomocníka v kravíně, číšníka až po pracovníka supermarketu, vyráběl také plovoucí ostrovy z rákosu.
Mladý Holanďan také nezastírá, že jedním z důvodů, proč se mu v Česku líbí, jsou i děvčata. "Holky jsou tady moc hezké. Něco se teď rýsuje," naznačuje se smíchem Duke. Češtinu si již osvojil téměř dokonale a mluví skoro bez přízvuku. Problémy má občas jen se skloňováním.
