Vyřizování rodičovského příspěvku na Úřadu práce (ÚP) v Jihlavě se může proměnit v pořádnou dřinu. Správa sociálního zabezpečení, která má s tím související legislativu na starosti, totiž sídlí ve druhém patře budovy v Tolstého ulici.
„A dostat se tam s kočárkem opravdu není žádná legrace,“ upozorňuje paní Monika, která před pár dny vyrazila na úřad i se svým půlročním potomkem. „Máte v podstatě jenom dvě možnosti. Buď necháte kočár dole, nebo ho prostě nějak vytáhnete nahoru. Jenže když jste sama, je to celkem zápřah. A nikdo vám nepomůže,“ doplňuje.
Ona sama už prý otestovala obě varianty. „Jenže ve chvíli, kdy necháte kočár dole, musíte věřit, že vám ho někdo nevezme,“ argumentuje mladá maminka, která si nepřála zveřejnit celé jméno, ale redakce ho zná. „Zkusila jsem proto poprosit paní z recepce - a naštěstí byla ochotná. Tvrdila, že takhle hlídá kočár každou chvíli.“
Jenže zodpovědnost za případnou ztrátu či poškození nenese. „Není v silách úřadu práce zajistit hlídání kočárků a dětí,“ potvrzuje Miroslava Patočková, vedoucí oddělení projektů Evropské unie. „Každý klient se musí dle našeho názoru rozhodnout sám, jak svůj kočárek co nejbezpečněji zajistit,“ vzkazuje s tím, že žádnou stížnost od maminek krajská pobočka ÚP zatím neobdržela.
Legenda o výtahu. Ani malé kočárky se do něj nevejdou
Úřad na Tolstého ulici má podle ní navíc i výtah, kterým se lze propojenými budovami na potřebný odbor dostat. „Některé kočárky jsou ovšem v dnešní době rozměrově odlišné, takže se do výtahu nevejdou,“ upozorňuje.
S tím však konkrétně paní Monika nesouhlasí. „Náš kočár je hodně malý a stejně to nešlo,“ tvrdí. „Ano, paní na recepci mi sice říkala, že tam nějaký výtah je. Ale hned taky dodala, že to ani nemám zkoušet, protože ho dovnitř stejně nedostanu. To už je u nich prý taková legenda,“ doplňuje.
Maminek ve stejně bezradné situaci potkala při svých cestách na úřad několik. „Některé nechaly stát kočárky podobně jako já, některé si s sebou vzaly manžela či přítele. Ti pak dole čekali s dětmi. Jenže můj manžel je přes týden pracovně mimo Jihlavu, takže příště budu tahat kočár zase do druhého patra,“ krčí rameny.
Jiné řešení ostatně nevidí ani Ilona Veselá, vedoucí referátu nepojistných sociálních dávek. „Bohužel není v našich možnostech s tím v současné době něco udělat,“ přiznává.
Zároveň si však ani nemyslí, že by situace byla až tak vážná. „V budově sídlíme dvacet let a prostory jsou uzpůsobeny i pro zdravotně postižené. Chodba je dostatečně široká, proto by neměl být problém manipulovat zde i s kočárkem,“ připomíná, že součástí schodiště je plošina pro vozíčkáře.
Tu však maminky s kočárky využívat nemohou. „Plošina je umístěna na hlavním schodišti pouze do prvního patra budovy, tudíž tento problém s kočárky nikterak neřeší,“ přiznává Patočková.
