Chov norků amerických na farmě v Dolní Cerekvi na Jihlavsku.

Chov norků amerických na farmě v Dolní Cerekvi na Jihlavsku. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Jiné příjmy nemáme, obává se zákazu chovu majitel kožešinové farmy

  • 185
Pětačtyřicet let chovají na farmě v Dolní Cerekvi na Jihlavsku norky kvůli kožešině. Ta se pak prodává na aukcích ve Finsku. Teď hrozí, že se farma uzavře. A s ní i dalších osm podobných chovů v celé republice. Desítky českých poslanců připravují zákon, který by chov pro kožešiny zakázal.

Kožešinu z norků pravidelně dodávají v kartonech z Jihlavska na aukci do finských Helsinek. Dělají se z ní pak čepice, kožichy, límce, lemy rukávů či různé jiné „ozdoby“.

Chovy kožešinových zvířat

Dolní Cerekev - norci

Jiříkovice - lišky, fretky

Syrovice - norci

Křižanovice - norci

Klopotovice - norci

Bruzovice - lišky

Pustějov - norci, fretky

Vítějeves - norci, lišky

Velký Ratmírov - norci

Zdroj: Státní veterinární správa

V Dolní Cerekvi trvá tento chov už od začátku sedmdesátých let. Dříve tam měli i lišky, ale to bylo jen do poloviny let devadesátých. Pokud se dotáhne současná aktivita desítek poslanců do konce, skončí v roce 2018 i tato kožešinová farma v Cerekvi.

„Pro nás by to byl samozřejmě problém, my se tím živíme. Nemáme jiný zdroj příjmů. Z výdělku přispíváme i rodičům,“ uvedl Petr Hanzal, spolumajitel chovu.

Rodinnou farmu provozuje spolu s bratrem, před lety ji převzali od zemědělského družstva. „Dneska máme chovnou skupinu pěti stovek samiček,“ doplnil Hanzal. Norky mají převážně bílé, kteří jsou lépe cenění, a pak i hnědé. Ti jsou zase plodnější. Černé norky už nemají.

Zájem o tyto kožešiny podle Hanzala mírně vzrůstá. Z Dolní Cerekve v minulosti dodávali i do Dánska, to už ale skončilo. Všechno funguje tak, že když má norek potřebné parametry, v Dolní Cerekvi ho usmrtí, stáhnutou kůži z něj usuší, zabalí do kartonu a pošlou do Finska, kde se prodává.

Norci ze života nemají nic, tvrdí ochránci zvířat

Proti těmto chovům dlouhodobě protestuje Liga na ochranu zvířat. Kožešiny dnes již podle ní neplní svůj původní praktický účel a staly se pouhou módní ozdobou, ke které navíc existují obstojné syntetické alternativy.

„V případě kožešinových farem tedy dochází k trápení a usmrcování zvířat kvůli produkci nahraditelných módních doplňků, což lze jen stěží považovat za ospravedlnitelný důvod,“ uvedla Květoslava Stoklasová z Ligy na ochranu zvířat.

Norků v klecích je jí líto. „Ze života nemají vůbec nic. Jsou v kleci, aby vydrželi do určité velikosti, a pak je zabijí,“ dodala.

Liga proto apeluje na poslance, aby chovy zakázali. A už se našly desítky politiků podporujících zákaz.

„Prý už je těch poslanců padesát,“ uvedl chovatel Petr Hanzal, který snahu zákonodárců sleduje s obavami. Poslanci podporující zákaz jsou z různých politických stran. Chystají návrh na plošný zákaz kožešinových farem v Česku.

„Usmrcovat kvůli zisku kožešin je v 21. století nepřijatelné“

Od roku 2017 by se nesměly nové farmy zakládat. Do konce roku 2018 by měly ukončit svoji činnost stávající podniky. Podobný návrh na podzim zamítl sněmovní zemědělský výbor. Zákaz by se neměl týkat chovů králíků, kde je kožešina pouze vedlejším produktem. V Česku je nyní aktivních devět farem, z toho je jedna na Vysočině. Loni skončil chov lišek v Křižanovicích (norky tam mají stále), ve Zbýšově kožešinová farma utlumila činnost.

„Chovat a usmrcovat zvířata primárně za účelem získávání kožešin je v 21. století těžko přijatelné. Nemluvě o tom, že podmínky držení naprosto neodpovídají etologii chovaných druhů,“ řekl poslanec Robin Böhnisch (ČSSD). Podle něj druhy, jako jsou norek americký nebo liška polární, nelze úspěšně domestikovat.

Pod návrhem jsou podepsaní zástupci sociálních demokratů, lidovců, TOP 09, komunistů i poslanec Úsvitu Marek Černoch a nezařazený Jaroslav Holík. Úmysl připojit se avizovali i někteří poslanci hnutí ANO.

Ministerstvo zemědělství by mělo končícím farmám na základě vyhlášky poskytnout jednorázové finanční příspěvky.

„Příspěvky jsou nenárokové a je zcela na uvážení ministerstva, v jakém rozsahu a za jakých podmínek budou poskytnuty. Ministerstvo tak může například zvážit poskytnutí příspěvků na krytí investičních nákladů, které někteří chovatelé vynaložili za účelem přizpůsobení svých chovů předpisům účinným od začátku roku 2014,“ píše se v důvodové zprávě novely zákona.

Veterináři žádné porušení zákona nezjistili

Zákaz chovů kožešinových zvířat platí podle zprávy ve Velké Británii, Nizozemsku, Rakousku, Slovinsku a v Chorvatsku.

V Česku se na kožešiny nejčastěji chovají norci a lišky. Ročně jich je zpracováno přibližně dvacet tisíc. Počet farem se dlouhodobě snižuje. Podle veterinářů jich ještě v roce 2000 fungovalo šestadvacet. Chovy ukončují činnost zejména z ekonomických důvodů, ale nezanedbatelný vliv mají i aktivisté a ochranáři zvířat.

Veterináři od roku 2013 chovy zvířat kontrolují dvakrát ročně. Jednou v létě a jednou před takzvaným kožkováním. „Při kontrolách v roce 2015 nebyly Státní veterinární správou zjištěny žádné závady a porušení legislativy,“ řekl mluvčí veterinářů Petr Pejchal.

Většina Čechů s chovem takzvaných kožešinových zvířat nesouhlasí. Podle prosincového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění více než tři čtvrtiny lidí zastávají názor, že by se současná společnost obešla bez kožešinové módy.