„Vaříme teplá jídla čistě z rostlinných surovin. Snažíme se o to, aby jídlo bylo plnohodnotné a zasytilo. Jsou to například zeleninové polévky s luštěninami, guláše, těstovinové saláty. Z etických důvodů při vaření nepoužíváme maso ani žádné jiné živočišné produkty,“ popisuje Klára Kučerová, jedna z dvanáctičlenné skupiny. Největší ohlas prý měl bramborový salát, seitanové řízečky a guláš.
Domov ztratil inženýr i topič |
Kučerová se s kolegy ohrazuje proti tomu, že jsou charita. „Rozdáváme jídlo zdarma všem bez rozdílu. K lidem nepřistupujeme jako ke klientům, nejsme charitou. Solidarita v našem pojetí nevytváří dva protipóly, stranu dávajících a stranu pasivních příjemců. Jsme ochotni vyslechnout příběhy a problémy bez jakéhokoliv škatulkování a odsuzování,“ říká Kučerová. Kromě jídla se snaží v zimních měsících zajišťovat lidem alespoň minimální pomoc v podobě oblečení, obuvi a dek.
Každou sobotu přijdou k várnicím u nádraží desítky lidí. Skupina rozdávající pomoc funguje v Jihlavě od roku 2009. „Snažíme se obecně využívat potraviny, které jsou neprodejné. Jedná se většinou o jídlo s prošlou dobou trvanlivosti nebo poškozeným obalem, které končí v popelnicích,“ doplňuje Kučerová.
Využívají svoje zahrádky, přijímají dary, nakupují
Podle ní ovšem není snadné takové vyhozené potraviny získávat, protože obchody své kontejnery zamykají. „Praxe ze zahraničí ale ukazuje, že to může fungovat i jinak. Z těchto důvodů většinu surovin na vaření obstaráváme jinými způsoby. Z darů, sklizní a přebytků ze zahrádek. Nebo nakupujeme. Vždy však vaříme z nezávadných potravin,“ zdůrazňuje.
U várnic často vyslechnou rozličné životní příběhy svých strávníků. „Pro mnohé jsme po dlouhé době jediný sociální kontakt bez předsudků, s nímž se ve svém okolí setkají. Příběhy jsou pestré, vypovídají o výjimečnosti každého člověka a jeho životním stylu,“ podotýká Kučerová.
Když redaktoři MF DNES zpovídali a fotili bezdomovce v jihlavském Domě zdraví a v areálu autobusového nádraží, vyzkoušeli si zároveň, jak kolemjdoucí na tyto lidi reagují. V pohledech mnohých se přímo dalo číst, jak je jim nepříjemné, že musí kolem zarostlých mužů jenom projít. A pokrčením nosu dávali často najevo, jak jim vadí to, co právě ucítili v jejich blízkosti.
Seskupení Jídlo místo zbraní má pobočky po celém světě. Bylo založeno už v roce 1980 v americkém Bostonu. Každá skupina je nezávislá. Jejich členům se nelíbí, že někteří lidé nemají v současné konzumní společnosti peníze ani na základní potraviny.
Jídlem se na jedné straně plýtvá, jinde někomu chybí
„Jenom v Jihlavě žijí desítky takovýchto lidí. Abychom na tento paradox upozornili, rozdáváme v našem městě pravidelně jídlo těm, kteří ho potřebují. Touto aktivitou chceme zviditelnit hodnoty mezilidské solidarity a vzájemné nezištné pomoci. Snažíme se upozorňovat na negativní jevy ve společnosti a jejich příčiny,“ doplňují členové seskupení.
A dávají to do kontrastu s tím, kolik se vydává v celém světě peněz na zbrojení. Upozorňují i na to, jak se jídlem plýtvá.
Šéf strážníků Jan Frenc prý často slýchá výtky, že městská policie je ohledně bezdomovců nečinná. „To odmítám. My můžeme dělat to, co nám umožňuje zákon. Není pravda, že s tím nic neděláme,“ sdělil ředitel. Za jeden den se jim prý věnují v desítkách případů.
