Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do jihlavského podzemí se opět nastěhovali feťáci, tentokrát jen umělí

  8:04aktualizováno  8:04
Jihlavské podzemí nabídne od 1. dubna hned několik novinek - sdružení Georgii Agricola totiž v chodbách připravilo tři nová zastavení. Od nové turistické sezony tak návštěvníci uvidí expozici v někdejším drogovém doupěti i výstavu o tvoření horního práva a práci horníků.

Jedno ze zastavení v jihlavském podzemí - takto to v chodbách vypadalo, když je obývali feťáci. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

"Expozice feťáckého doupěte připomíná dobu 80. let minulého století. Dalo se sem prolézt z vedlejšího domu. Scházeli se tady a čichali toluen," řekl Tomáš Krpálek, který reportéry MF DNES podzemím čtrnáct dní před startem turistické sezony provedl.

Výběr z historie jihlavského podzemí

  • Ve 14. století sloužilo hlavně k ukládání potravin, zejména vína a piva. Později se zaplňovalo například také suknem. Soukenictví patřilo v Jihlavě k tradičním průmyslovým odvětvím. 
  • Další význam podzemí byl vojenský. Když město někdo obléhal, mohlo se civilní obyvatelstvo dobře ukrýt. 
  • Plocha podzemí se odhaduje na 50 tisíc metrů čtverečních. Délka chodeb je celkově asi 25 kilometrů. Ražené byly třeba i dvanáct metrů pod povrchem.

Zdroj: publikace Jihlavské podzemí

"Expozici jsme se rozhodli sem umístit, protože souvisí také s historií podzemí. Ať lidé vidí, co se tady dělo. Že bychom během prohlídek říkali návštěvníkům, že drogy jsou zdraví škodlivé, to myslím není nutné. To jistě každý ví," doplnil předseda sdružení Georgii Agricola David Kočka.

V doupěti je kromě figuríny feťačky také lahvinka od alkoholu, kanystr s toluenem a lampa. "V jihlavském podzemí byli feťáci schovaní a měli tam svůj klid," řekl speleolog Jan Žák, který se zajímá o historii podzemí. Do chodeb se uživatelé drog dostávali třeba i volně přístupnou "švédskou" únikovou chodbou z lesoparku Heulos. "Jejich rájem se stala část starého okruhu, kde se schovávali," dodal speleolog.

Z doupěte za mincmistrem

Obraťme však list a podívejme se v historii Jihlavy o několik století hlouběji. Tu dobu připomene figurína mincmistra. "To byli patricijové, nejbohatší občané. Říká se, že když sem měl jít někdo jiný něco dělat, tak tomu člověku zavázali oči, aby neviděl, kde je, kudy jde a co je ve sklepích uloženo," pověděl Tomáš Krpálek. Oděv na figuríně mincmistra je replikou.

Na tomto zastavení se lidé dovědí o dvou listinách z historie Jihlavy. Tou první je dokument patrně ze sklonku 70. let třináctého století. Tehdy bylo sepsáno "privilegium A" zakotvující některé městské svobody. "Listina snad původně nesla jihlavskou městskou pečeť. Teprve při konfirmaci Karlem IV. roku 1359 byly přivěšeny pravé pečeti vydavatelů," uvedl David Kočka. Vydavateli měli být Václav I. a markrabě Přemysl.

Jedno ze zastavení v jihlavském podzemí.

Jedno ze zastavení v jihlavském podzemí.

Jedno z lákadel jihlavskéhopodzemí je i svítící chodba.

Lákadlem jihlavského podzemí je i svítící chodba.

Další ukázka je z Gelnhausenova kodexu. Návštěvníkům ale musí stačit kopie jedné stránky. "Gelnhausenův kodex, to byla kniha, která vznikla v letech 1410 až 1420 v Jihlavě. Jde o sbírku nálezů jihlavského soudu ve věcech městských a horních. Kniha obsahuje 182 listů," přiblížil průvodce Tomáš Krpálek. Autorem kodexu je městský písař a notář Jan z Gelnhausenu.

V rukopisu, který samozřejmě nemůže být v podzemí vystaven jako celek, jsou zajímavé iluminace. U každého městského privilegia je zobrazení panovníka, který toto privilegium vydal - například Václav I., Přemysl Otakar II., Jan Lucemburský nebo Karel IV.

Přijdou opět tisíce návštěvníků

Tomáš Čihák, ředitel agentury Vysočina Tourism, která se věnuje rozvoji cestovního ruchu na Vysočině, je přesvědčen, že podzemí přitáhne i letos tisíce návštěvníků. Loni chodby prošlo na 21 tisíc lidí.

"Lidé chtějí slyšet nějaké místní příběhy nebo legendy. Ani na figuríně feťačky nevidím nic špatného. Ta kontroverzní figurína může přitáhnout nové návštěvníky, kteří by jinak nepřišli," řekl Čihák. O prázdninách budou v podzemí i noční prohlídky.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.