Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Do Austrálie šla za svobodou. Dnes se do Jihlavy rodačka ráda vrací

  7:18
Touha po svobodě mladou ženu zavedla až do Austrálie. Dnes šestašedesátiletá Alena Krajačič, rodačka z Jihlavy žijící v Melbourne, se do svobodného Česka ráda vrací. Naposledy po šesti letech právě letos.

Touha po svobodě mladou ženu zavedla až do Austrálie. Dnes šestašedesátiletá Alena Krajačič, rodačka z Jihlavy žijící v Melbourne, se do svobodného Česka ráda vrací. Naposledy po šesti letech právě letos. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

„Pro mě je to fantazie, jak se to tady oproti době, kdy jsme odtud utíkali, změnilo. Za tak krátkou dobu se podařilo dohnat ten skluz. V restauracích je vše čisté, služby se zlepšily, domy jsou opravené ve starém stylu, lidé jsou na nás příjemní,“ řekla Čechoaustralanka s úsměvem.

A Jihlava má podle ní turistům co nabídnout. „Podle mě ale chybí lepší propagace města, každý mluví o Praze, která je krásná, ale i Jihlava má své kouzlo,“ dodala žena.

Do Austrálie odešla v roce 1969. Ještě předtím se stihla provdat a přestěhovat z Jihlavy za manželem do Hodonína, odkud pocházel. „V Jihlavě jsem žila do šedesátého osmého roku, do mých dvaceti let,“ upřesnila žena.

V Jihlavě žila v ulici Jana Masaryka ve třetím poschodí domu, kde je dnes v přízemí pohřební služba. A její rodina to v době tuhého komunismu neměla jednoduché. „Dědeček byl za první republiky ředitelem tabákové továrny v Jihlavě,“ nastínila Alena.

Na jihlavské třídě Legionářů za první republiky obýval vilu, odkud ho i s rodinou komunisté po válce vyhnali. A její otec Josef Wágner byl za první republiky a také po válce bankovním úředníkem v Jihlavě. „Po osmačtyřicátém roce ho ale přemístili do skladu, kde se nemohl uživit. Protože nebyl ve straně,“ zmínila.

A svůj „nevhodný třídní původ“ i ona záhy pocítila. „Měla jsem uvedeno v záznamech, že pocházím z určité rodiny, a proto nemám dovoleno studovat,“ dodala. Přesto si udělala maturitu v textilní průmyslovce v Heleníně.

„Měla jsem štěstí, že mě můj otec dostal přes známosti alespoň do té textilky. Chtěla jsem ale studovat zdravotní školu, to jsem však nemohla,“ vyprávěla Alena.

Invaze vojsk byla poslední kapkou

I později jí komunistický režim komplikoval život. „Když jsem pak chtěla pracovat v kanceláři, tak mi to nedovolili. Vyvrcholilo to invazí vojsk v osmašedesátém roce. To všechno se ve mně nahromadilo, a to byl důvod toho odchodu,“ dodala.

„Věděli jsme, že by to pro nás možná bylo lepší. Ne z důvodu ekonomických, ale z důvodu svobody. Když byla šance odejít, neváhala jsem,“ řekla Alena.

Emigrovala se svým manželem. Situaci jim usnadnilo, že Aleny maminka se znovu provdala do Holandska a poslala Aleně pozvání. „Zažádali jsme si o pas. Vydání předcházel výslech a na cestu nám nechali peněz jen tolik, že když jsme přiletěli na letiště v Rotterdamu a zaplatili taxík, zbylo nám pár drobných. Asi abychom tam nemohli zůstat,“ směje se Alena.

„Byli jsme mladí a vůbec jsme si neuvědomovali, že bychom emigrací mohli ohrozit příbuzné v Česku. A samozřejmě se to stalo. Můj otec ztratil práci. Také můj šéf v zaměstnání přišel o místo,“ dodala Alena.

V Holandsku u Aleniny maminky pobyli měsíc. „Jazyky jsem neuměla. Měli jsme napsané anglické a německé fráze. Německy ale s námi nikdo nechtěl mluvit, po válce v Holandsku byla proti Němcům tenkrát stále ještě nenávist,“ vzpomněla.

Přesto pocítila proti socialistickému Československu rozdíl. „Když jsme přijeli, už tenkrát jsme byli úplně fascinovaní... V obchodech bylo všeho spousty, lidé byli příjemní, zvali nás domů na večeři nebo na kafe, byli pohostinní a snažili se nám pomoci,“ usmívá se při vzpomínce Alena.

Chcete cestovat letadlem, nebo lodí? Zeptali se v Haagu

„Mezitím jsme v Haagu zažádali o víza na australské ambasádě. Tam se nás zeptali, jak chceme cestovat, jestli letadlem, nebo lodí. Tak jsme si vybrali loď, protože jsme si mysleli, že to bude naše poslední dovolená. Věděli jsme, že v Austrálii budeme muset těžce pracovat, a bylo nám to jedno, byli jsme na to připravení. Šli jsme za svobodou,“ připomněla žena.

Z Holandska pak s tehdejším manželem odcestovala letadlem do Southamptonu na jižním pobřeží Anglie.

„Tam nás nalodili na loď nazvanou Angelina Lauro, to byla italská loď pro emigranty z celé Evropy. Byla tam třeba i rodina Rusů, kteří byli oblečení ještě v kroji. Na lodi bylo i pár Čechů. A také hodně lidí z Jugoslávie, Angličani a Finové,“ popsala národnostní poměry na lodi, kterou se vydali na měsíční plavbu do Austrálie.

Dvacet centů a kufr

„Měli jsme s sebou dvacet centů a kufr. Na lodi nám samozřejmě dali najíst a snažili se nás učit anglicky. Také jsme mohli chodit na promítání do kina, které bylo zadarmo. Byly tam i různé show, na které se dalo chodit, ale ty byly za peníze,“ dodala.

Loď kotvila i v italské Neapoli a také sicilské Messině. Kolem Kanárských ostrovů obeplula západní část Afriky. „Když jsme pluli mezi jihoafrickým Kapským městem a australským Freemantlem, oceán byl dost bouřlivý a hodně lidí bylo z toho nemocných,“ přidala vzpomínku z plavby žena.

Nakonec loď úspěšně dorazila do přístavu v Melbourne. „Zakotvili jsme v noci. Už tam stály autobusy, kam nás naložili a odvezli nás do Bonegilly, kde byl tábor pro imigranty,“ vyprávěla. „Hned v dalších dnech nás začali učit anglicky, v táboře to tehdy bylo dobře zorganizované,“ dodala.

Později dostali možnost zaměstnání ve firmě na telekomunikační součástky. „A za měsíc nebo dva, jsme chtěli bydlet sami, ale neuměli jsme se ještě domluvit. Jeden Ital, sociální pracovník, nás zavedl do domu obydleného Italy, kde jsme mohli obývat dva pokoje. Neměli jsme dost peněz, a tak nám Češi v kempu půjčili na základní věci, abychom měli na čem spát a na čem sedět,“ dodala žena.

Češi v Austrálii drželi při sobě

„Každý národ má v Austrálii svojí komunitu, i česká tam byla. Fungoval tam Sokol, hrál se fotbal, dělaly se každý měsíc zábavy nebo různé koncerty po česku. Dříve se toho dělo víc, ale stará generace postupně odchází a mladí o to už nemají zájem,“ dodala Alena.

„Také jsme nedaleko Melbourne měli kostel, kterému se říkalo na ‚Šumavě‘, a sloužil v něm mše český farář,“ vzpomněla.

Díky vzdělání v textilním průmyslu si pak později našla práci v továrně na pneumatiky. „Pracovala jsem v laboratoři, kde jsme testovali kvalitu vláken, která se do pneumatik přidávala,“ popsala. Na podobné pozici pracovala i v továrně na koberce a později získala místo ve farmaceutickém průmyslu. Posledních pět let v Austrálii pracuje jako pečovatelka o seniory.

Dění doma sledovali

„Tenkrát jsme byli mladí, bylo to pro nás dobrodružství. Věděli jsme, že jsme udělali rozhodnutí a to už zpět nevezmeme, nemělo cenu si naříkat,“ dodala žena.

„Ale pořád jsme sledovali, co se děje doma v Československu, dopisovala jsem si se známými a s mým otcem,“ dodala. „Listopad 1989, to pro nás byla ohromná radost a bylo nám líto, že se toho nemohli dožít lidé, kteří si konec komunismu tolik přáli, “ dodala.

Podle ní po revoluci řada Čechů v Austrálii přemýšlela, že by se vrátila. „Byli i tací, kteří pak vše prodali, vrátili se do Čech a zjistili, že to tady pro ně není,“ postřehla.

Znovu do Čech se poprvé podívala až v roce 1996. „Překvapilo mě, jak se to tady začalo všechno velice rychle zlepšovat. Potkala jsem se se svými známými, někteří i plakali,“ popsala dojemná setkání po desítkách let v exilu.

Znovu do Jihlavy přicestovala v roce 2008 a po třetí nyní letos. „Já bych tady i ráda bydlela, ale už jsem v Austrálii zvyklá, bydlím tam déle, než jsem za celý život žila tady,“ přiznala.

  • Nejčtenější

Prodával kolejiště i s domem, obří model nakonec daroval. Přenášel ho jeřáb

22. března 2024

Premium Nezvyklou podívanou zažili nedávno lidé ve žďárské Smetanově ulici. Autojeřáb tam stěhoval...

Moldavský autobus byl napěchovaný alkoholem, celníky upoutal chladicí přívěs

22. března 2024  14:04

Přes 600 litrů nelegálně převáženého alkoholu zajistili celníci z Vysočiny při kontrole moldavského...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Jihlavští policisté vyšetřují znásilnění holčičky, podezřelý muž je ve vazbě

20. března 2024  16:01

Jihlavští kriminalisté se od minulého týdne zabývají případem znásilnění dívenky. Dojít k němu mělo...

Zlínští hokejisté rozdrtili Litoměřice, semifinálovou sérii srovnala i Jihlava

20. března 2024  22:04

Zlínští hokejisté vyhráli ve druhém semifinálovém utkání první ligy v Litoměřicích drtivě 8:1 a...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Je jaro, Kobylinec na Třebíčsku pokryly květy vzácných modrých konikleců

23. března 2024  12:04

Přílivu návštěvníků nyní čelí přírodní památka Kobylinec u Trnavy na Třebíčsku. Rozkvetly zde...

Říkají mu brodské moře. Rybník Cihlář blízko koupaliště se dočká vylepšení

28. března 2024  8:49

Několik rybníků, které mohou lidé využít pro koupání, je v okolí Havlíčkova Brodu. Vymyká se mezi...

Západní stranou náměstí v Jihlavě projedou auta, v neděli zde zaparkujete zdarma

27. března 2024  15:18

Masarykovo náměstí v Jihlavě bude od pátku nově průjezdné. Jednosměrná jízda z dolní na horní část...

Nahoře nástupiště VRT, dole regionální vlaky. Jihlavský terminál má mít tři úrovně

27. března 2024  8:53

Příprava vysokorychlostní tratě přes Vysočinu se posunula o další krok kupředu. Vedení Správy...

Vsetín postoupil potřetí za sebou do finále první hokejové ligy

26. března 2024  20:23

Vsetínští hokejisté porazili v pátém utkání semifinále první ligy doma Jihlavu 4:1, stejným poměrem...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...